Když Donalda Trumpa vystřídal v Bílém domě Joe Biden, evropští lídři slavili a mluvili o obnovení transatlantického partnerství. Evropská unie dokonce novou hlavu Spojených států v červnu přivítala na speciálním, na míru šitém summitu. "Období líbánek" už ale skončilo.
"Jasně, Washington se vrátil k pařížské klimatické dohodě, což Brusel uvítal, ale to ještě nic nevypovídá o míře shody či neshody nad mnoha praktickými opatřeními při plánované dekarbonizaci. Biden také vyšel vstříc Německu, pokud jde o zrušení sankcí u plynovodu Nord Stream II, a to k nelibosti východoevropských členů EU," připomněl europoslanec Alexandr Vondra (ODS).
Hlavním zájmem USA je podle něj zadržování Číny. "Tady Biden pokračuje v Trumpově politice, což je v přímém protikladu proti snaze EU ratifikovat s Čínou nově uzavřenou obchodní dohodu. Německo navíc stále odmítá vyloučit Huawei z podílu na sítích páté generace," popsal Vondra komplikace v transatlantických vztazích.
Z unie se zároveň letos ozývala poměrně ostrá kritika kvůli vakcínám, jejichž vývoz Spojené státy zakázaly. Evropané svým americkým spojencům také vyčítají, že s nimi dostatečně nekonzultovali stažení jednotek z Afghánistánu, které vedlo až k pádu tamního režimu.
Novou kaňkou je pak diplomatický spor mezi francouzskou a americkou vládou, který vznikl kvůli nové strategické spolupráci mezi USA, Austrálií a Velkou Británií, v jejímž důsledku australská vláda zrušila mnohamiliardovou zakázku na nákup ponorek z Francie.
Důvěra není samozřejmostí
"V Evropě roste pocit, a říkám to s lítostí, že v našich transatlantických vztazích je něco špatně. Partnerství funguje, když jsou obě strany upřímné, říkají si pravdu, mají k sobě respekt a když si důvěřují," nechal se v září slyšet francouzský eurokomisař pro vnitřní trh Thierry Breton.
"Důvěra ale není samozřejmostí. A po nejnovějších událostech máme silný dojem, že důvěra mezi EU a USA byla narušena. Je tedy pravděpodobně na čase pozastavit a resetovat naše vztahy se Spojenými státy," doplnil.
Samozřejmě lze namítnout, že Breton má jako Francouz na věc vyhraněný pohled, podle Vondry je to totiž právě Francie, kdo "tradičně blokuje zlepšování vztahů mezi EU a USA".
Unie musí dospět
Svůj názor na budoucnost transatlantického partnerství dává najevo také Evropský parlament jako celek, který téma řešil na říjnovém plenárním zasedání. Podle nejnovějšího usnesení by výrazná většina europoslanců byla ráda, kdyby se vztah s americkým partnerem proměnil.
"Pevně věřím, že posílené transatlantické partnerství nám umožní oživit multilaterální světový řád a řešit společné výzvy, jako jsou boj se změnou klimatu nebo vzdorování asertivním autoritářům. Musíme si však připustit, že transatlantický vztah, tak jak ho známe většinu období po druhé světové válce, se nenávratně změnil. Washington se zaměřuje především na svou domácí agendu," nechal se slyšet chorvatský sociálnědemokratický europoslanec Tonino Picula, který měl přípravu zprávy o budoucích vztazích s USA na starosti.
Unie podle něj musí "dospět" a postavit vztah s USA na rovnocennějších základech. "To znamená postavit se za své vlastní zájmy, kdykoli je to potřeba, ale také převzít větší odpovědnost. Musíme posílit jak autonomii rozhodování EU, tak autonomii jejího jednání," doplnil Picula a v podstatě tak shrnul obsah nového usnesení, které podpořila významná většina 550 z 688 hlasujících poslanců.
EU a USA podle europoslanců musí lépe koordinovat své kroky ve vztahu k Číně a zaměřit se u toho například na ochranu lidských práv a práv menšin, stejně jako na snižování napětí v jihovýchodní Asii. Evropský parlament zároveň navrhuje vytvoření "Transatlantické politické rady", aby šéfové unijní a americké diplomacie mohli lépe koordinovat i další svá zahraničněpolitická rozhodnutí.
Europoslanci zmínili také nutnost se co nejvíc soustředit na prohloubení vzájemného obchodu, stejně jako investic a spolupráce v oblasti inovací a výzkumu a vývoje.
"EU a USA dohromady tvoří stále 40 % HDP a obchodu. Ale Čína nečeká a pádí mílovými kroky vpřed. EU zaostává. Vývoj zůstává v USA a výroba se přesouvá do Asie. Pro EU je životně důležité posílit tady vazbu na USA. Jen je otázka, zda si to Evropané dostatečně uvědomují," upozornil Alexandr Vondra.
Společné digitální výzvy
Další společné zájmy leží v digitální oblasti, která se velmi dynamicky vyvíjí. Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) si myslí, že digitální svět se neobejde bez společných digitálních politik EU a USA.
"Jde o naši bezpečnost, naši konkurenceschopnost a hlavně o ochranu základních svobod on-line. Nechci, aby digitální Evropa byla obezděnou zahradou. Pokud digitální suverenita nebo strategická autonomie znamenají uzavřenou a izolovanou Evropu, budeme poškozovat naše občany, nikoli jim pomáhat," prohlásila na plenární debatě Charanzová.
Dodala, že přes všechny nejnovější neshody jsou nejlepším spojencem v oblasti digitální svobody právě Spojené státy.
Její český kolega z vedení Evropského parlamentu Marcel Kolaja (Piráti) zmínil konkrétní oblasti, kde je spolupráce s USA zásadní, ale kde se zatím objevují neshody. První příklad je regulace digitálních trhů. Vzhledem k tomu, že technologické giganty působí na on-line trzích po celém světě, bude důležité, aby takové regulace vznikaly koordinovaně.
"Stejně tak si ale musíme uvědomit, že Spojené státy budou chtít bránit své vlastní zájmy vzhledem k tomu, že většina bigtech společností sídlí právě v USA. Nová evropská legislativa ale zároveň nemůže mířit svou regulaci pouze na americké velké technologické firmy jako Google nebo Amazon, to rozhodně není naším cílem. Cílem je vytvořit legislativu, která nastaví férová pravidla na trhu," řekl Kolaja.
USA kritizují digitální daň
Další komplikovanou oblast představuje společná digitální daň. Některé evropské státy už její národní obdobu zavedly, což se ve Spojených státech setkalo s kritikou a hrozbou odvetných cel.
Celoevropská varianta daně zatím na své (pravděpodobně říjnové) představení čeká, přednost zatím dostalo celosvětové řešení. Bidenova administrativa přišla s návrhem na zavedení globální daně pro největší firmy světa, který na úrovni OECD podpořilo 130 států či jurisdikcí.
"V Evropě na návrhu nepanuje jednomyslná shoda a očekává se ostrá debata, neboť Irsko, Maďarsko, Estonsko a Kypr zatím Bidenův návrh nepodpořily. Právě v daňových otázkách by pomohlo zrušení jednomyslnosti v Radě Evropské unie, kyperský ministr financí už totiž hrozil, že bude rozhodnutí o minimální korporátní dani blokovat," podotkl Kolaja a odkázal tak na pirátský postoj vůči diskutované změně způsobu hlasování. Například vládní hnutí ANO takovou změnu odmítá.
