Analytik: Francie prochází krizí středního věku. Spor o ponorky chce využít pro sebe

Anna Hrdinová
23. 9. 2021 12:54
Nevídanou diplomatickou roztržku způsobilo rozhodnutí Austrálie zrušit obří stamiliardovou smlouvu na koupi francouzských ponorek. Canberra místo toho uzavřela vojenskou dohodu s USA a Velkou Británií. Paříž reaguje podrážděně, chování spojenců označila za bodnutí do zad a mluví o následcích v NATO.
Joe Biden a Emmanuel Macron na summitu G7, 12. června 2021.
Joe Biden a Emmanuel Macron na summitu G7, 12. června 2021. | Foto: Reuters

Podle analytika Petra Boháčka z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) se Paříž nyní snaží ze sporu diplomaticky vytěžit co nejvíc. "Francie jako světová mocnost prochází krizí středního věku stejně jako všechny ostatní postkoloniální země," vysvětluje s tím, že její význam na poli mezinárodní politiky postupně klesá, což dokazuje právě stornování dohody o dodávce ponorek. Austrálie kvůli obavám z rostoucího vlivu Číny v Pacifiku koupí tato plavidla na jaderný pohon s technologií, kterou dodají Spojené státy a Velká Británie.

Francouzský prezident Emmanuel Macron už delší dobu prosazuje snahy, aby Evropa byla v oblasti bezpečnosti samostatnější. "Ponorková krize legitimitu jeho přání posílila," říká francouzský politolog Dominique Moisi pro americký deník New York Times. Podle něj ale nynější diplomatický spor obnažil Macronovu osamocenost v této věci. "Máme sice pravdu, ale jsme sami," upozorňuje Moisi.

Za Paříž se ve sporu s USA, Británií a Austrálií postavilo na půdě Evropské unie Německo, ale významnější společná reakce sedmadvacítky zatím nepřišla.

Podle francouzského ministra zahraničí Jean-Yvese Le Driana se diplomatická krize promítne i do fungování NATO a rozhodování evropských institucí. Francie už zmínila, že spor může mít vliv na obchodní spolupráci Austrálie a EU, o které teď obě strany jednají. "Francie i Evropa z toho budou chtít vytěžit hlavně fakt, že musí být vojensky samostatné. Myslím, že Paříž bude chtít směřovat energii ze sporu tímhle směrem," míní Boháček.

Biden je nový Trump

Ačkoliv Francie kvůli rozhodnutí Canberry přijde o zakázku v hodnotě téměř 900 miliard korun pro zbrojařský koncern Naval Group, podle analytika Boháčka se snaží vystoupením proti Spojeným státům dosáhnout toho, aby se dostala do čela Evropy. "Problémem Severoatlantické aliance je její silná asymetričnost. Vztah, kdy Spojené státy platí za většinu nákladů a mají většinu ozbrojených kapacit, už dlouhodobě nefunguje," tvrdí. 

Zklamáním pro evropské země jsou podle Boháčka i kroky nového amerického prezidenta Joea Bidena. Ty do nástupce Donalda Trumpa, který NATO otevřeně zpochybňoval, vkládaly naděje. "Renesance transatlantických vztahů se nekoná. Viděli jsme to v téhle kauze i při stahování vojáků z Afghánistánu," hodnotí Boháček a dodává, že spolupráce v alianci je v praktické rovině stejná jako za Trumpa a Biden jen mění slova.

Benjamin Haddad z think-tanku Atlantic Council pro agenturu Reuters uvedl, že si Evropa v poslední době uvědomila, že některé části Trumpovy politiky nebyly odchylkou. "Signalizovaly hlubší odklon USA od Evropy," uvádí. Ve středu se poprvé od roztržky Macron s Bidenem telefonicky spojili a domluvili si setkání na konec října. Francouzský prezident také rozhodl o poslání velvyslance, kterého odvolal na konzultace do Paříže, zpět do Spojených států. 

Reakce na čínský vliv

Austrálie zrušení zakázky na dodávku francouzských ponorek oznámila po uzavření bezpečnostní dohody s USA a Británií, která má zajistit mír a stabilitu v Tichomoří. Tam postupně čím dál tím víc narůstá vliv Číny. "Peking je pro celý Západ, ale i Japonsko nebo Jižní Koreu hlavním soupeřem," vysvětluje Petr Boháček, proč státy k dohodě přistoupily. 

Čína na zbrojení a rozšiřování politického a ekonomického vlivu uvolňuje stále více peněz a otevřená diplomatická roztržka mezi spojenci jim podle pozorovatelů dělá radost. "Číňané se sporu bezpochyby ze břehu smějí. Těší je perspektiva, že Evropané vojensky zmizí z Pacifické oblasti," dodává pro agenturu Reuters Francois Heisbourg z Mezinárodního institutu strategických studií v Londýně.

Společná evropská armáda jako doplnění NATO: Pro a proti

Evropská armáda | Video: Tomáš Polák
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Únosci misionářů na Haiti žádají výkupné 17 milionů dolarů

Ozbrojenci, kteří v sobotu na Haiti unesli 17 misionářů z USA a Kanady, žádají za jejich propuštění výkupné 17 milionů dolarů (372,6 milionu korun), napsal dnes list The Wall Street Journal. Haitská policie i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI) jsou s únosci v kontaktu. Vyjednávání s nimi by mohla trvat i několik týdnů, varoval haitský ministr spravedlnosti Liszt Quitel. Bílý dům uvedl, že politikou USA je s únosci nevyjednávat.

Skupina unesených, mezi nimiž je i pět dětí, se hlásí ke křesťanské organizaci Christian Aid Ministries. Cizince unesli v haitské metropoli, když se po návštěvě sirotčince chystali k cestě autobusem na letiště. Za únosem stojí kriminální skupina 400 Mawozo, která působí v dané oblasti.

před 7 hodinami

Na severu Indie zemřelo kvůli záplavám v posledních dvou dnech 41 lidí

Nejméně 41 životů si na severu Indie vyžádaly záplavy a sesuvy půdy, které způsobily několik dní trvající silné deště. Uvedly to dnes podle agentury AFP indické úřady. Meteorologové navíc varovali, že i v nadcházejících dnech očekávají v oblasti intenzivní srážky.

Úřady severoindického státu Uttarákhandu, který z větší části tvoří pohoří Himálaj, oznámily, že sesuvy půdy dnes zabily 35 lidí a v pondělí 6 osob. Podle jednoho z místních představitelů oslovených AFP napáchaly intenzivní srážky v odlehlých místech této horské oblasti značné škody. Kvůli výstrahám meteorologů byly v Uttarákhandu zavřeny školy a pozastaveny turistické aktivity.

Sesuvy půdy postihují himálajské oblasti Indie pravidelně, jejich počet ale podle odborníků narůstá kvůli globálnímu oteplování, tání ledovců, odlesňování a budování přehrad s vodními elektrárnami, napsala agentura AFP. V únoru zahynulo zhruba 200 lidí, když se pod druhou nejvyšší indickou horou Nandá Déví utrhl kus ledovce a zřítil se do řeky. Ohromná masa vody následně zničila jednu menší přehradu s vodní elektrárnou a druhou větší poškodila.

Povodně v posledních dnech postihly i jih Indie. Ve státě Kérala si podle agentury AP vyžádaly nejméně 28 obětí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy