Ruský prezident nově žádá, aby země platily za ruský plyn v rublech. Mělo by na to Německo přistoupit?
Ne. Nemůžeme připustit, aby nás vydíralo přes platby za plyn. Dosud nejsilnější evropskou sankcí na Rusko bylo odříznutí země od mezinárodních finančních trhů a nelze je nyní oslabovat placením za plyn v rublech. Rusko musí akceptovat dosavadní platební podmínky.
Tím ale jinými slovy říkáte, že by Německo mělo počítat s rizikem, že ho prezident Vladimir Putin odpojí od plynu také.
Putin je naprosto nepředvídatelný, udělá cokoli, co si zrovna vyhodnotí jako výhodné. My nesmíme dopustit, aby nám diktoval naše chování. Pokud to znamená riskovat odpojení od ruského plynu, budiž, musíme být připraveni i na tuto variantu.
Obáváte se o jednotu EU, pokud bude Rusko pokračovat ve svém tlaku a odpojí od plynu další evropské země, které odmítnou platby v rublech?
Jsem velmi hrdý na to, jak se EU postavila k ruské invazi na Ukrajinu. Zareagovali jsme jednotně, rychle a správně. Putin to zjevně nečekal. Samozřejmě vím, že otázka energetiky je mimořádně obtížná, v Evropě chybí infrastruktura pro rychlé nahrazení plynu z Ruska. Pokud proto bude Putin pokračovat ve své hře, musíme spustit solidární dodávky plynu ostatním. Nemůžeme připustit, aby jedna nebo dvě země zůstaly osamoceny. To je přesně to, co Putin chce. Tím by vyhrál.
Jak moc jste přesvědčen o tom, že to skutečně nepřipustíme? Solidární dodávky plynu znamenají, že například německé firmy omezí svoji výrobu, aby mohly svůj díl plynu poslat do českých nemocnic či škol.
Na začátku pandemie covidu jsme na solidaritu s ostatními nemysleli. Německo a další země nakupovaly ochranné roušky na vlastní pěst, často navzdory potřebě ostatních. Chovali jsme se sobecky, a já věřím, že jsme se poučili. Pozitivní signál je, že podle čísel Evropské komise může EU překonat další zimu bez ruského plynu, pokud s našimi zásobami a možnostmi naložíme koordinovaně, rozumně a solidárně. Naprosto navíc věřím proevropskému smýšlení německé vlády. Řada věcí jí velmi dlouho trvá, příliš dlouho v případě souhlasu s dodávkami těžkých zbraní pro Ukrajinu, ale nakonec vždycky udělá správnou věc.
Proč rozhodnutí o dodávkách zbraní pro Ukrajinu trvalo německé vládě tak dlouho?
Součástí DNA německé politiky byla celá desetiletí politika appeasementu vůči Rusku. Zejména se to týká sociální demokracie, která nyní obsadila funkci kancléře. A tohle v německé politice zůstává. Nejviditelnějším hlasem je bývalý kancléř Gerhard Schröder, ale není sám. Řada dalších, méně prominentních politiků stále říká, že bychom měli usilovat o příměří a Ukrajina by měla přijmout ztrátu části svého území. Říkají, že to nejdůležitější je mír. Já to odmítám. To nejdůležitější není mír, ale aby Putin tuhle válku prohrál.
Opakovaně jste řekl, že Německo bylo ve vztahu k Putinovi naivní. Znamená to, že z té naivity nevyrostlo?
Nikdo nemůže utéct před záběry masakru v Buči. Posledních osm týdnů bylo skutečně šokovou terapií pro mnohé Němce a ti rozumní to musí považovat za uzavřenou kapitolu. Putinův režim se naplno odhalil, nejsou žádné pochybnosti. Nevím ale samozřejmě, jestli z naivity vůči Putinovi vyrostli všichni a část německé scény nebude užuž chtít usednout s ním za jeden stůl, až válka skončí. Není to ale čistě německá věc. O potřebě ústupků a kompromisů ze strany Ukrajiny mluví víc socialistických politiků v Evropě, podívejte se na (bývalého slovenského premiéra) Roberta Fica.
Byl jste dlouhodobě kritický vůči ruskému plynovodu Nord Stream 2, a to i v době, kdy ho podpořila vaše bývalá stranická šéfka Angela Merkelová. Bude podle vás Nord Stream 2 uveden v život, až dojde ke smíření Ukrajiny a Ruska?
Nord Stream 2 ani Nord Stream 1 nemají žádnou budoucnost. O tom nepochybuji a zatím jsem neslyšel nikoho z německé vlády tvrdit opak. Musíme se co nejdřív zbavit závislosti na ruských surovinách, což myslím tento konflikt naplno ukázal. Teď do začátku prázdninové pauzy bude Evropský parlament projednávat balíček klimatických opatření Fit For 55. Pro mě a další europoslance dává ještě větší smysl než před invazí, protože investice do obnovitelných technologií a do úspor jsou právě tou cestou, kterou musíme jít.
Česko chce od EU dodatečné peníze na pomoc se zvládáním uprchlíků z Ukrajiny. O penězích spolurozhodují evropští poslanci. Dostanou Češi a také Poláci od europoslanců, o co požádají?
Mluvili jsme o ukrajinských uprchlících s českým premiérem Petrem Fialou teď v Praze, ale nešli jsme do detailů. O podporu mě nepožádal. Nepochybuji ale, že až Evropský parlament českou nebo polskou žádost dostane ke schválení, podpoří ji. Migrace není národní záležitostí, ale celoevropskou, každý musí pomoci. Jsme navíc na začátku nového rozpočtovacího období, peníze máme a za našimi humny zuří válka. Je jasné, že se tomu musí evropský rozpočet přizpůsobit.
Jste předsedou frakce EPP v Evropském parlamentu. Část českých vládních stran k vám patří, ale ne ta hlavní - ODS. Mohla by se stát členem EPP? Vnímáte ODS jako sílu podporující evropskou integraci, což je jedna z podmínek členství ve vaší straně?
Žádné rozhovory tímto směrem se nevedou. Je to na prvním místě věcí ODS nebo jakékoli jiné strany, jestli se k nám chce přidat. Českou vládu považuji za stabilizační prvek v Evropě. Je orientovaná na reformy a na dodržování právního státu po éře Andreje Babiše. Premiéra Fialu a jeho koalici vnímám jako proevropskou. Že v Praze máme zase proevropskou administrativu, je krok kupředu.
