Norský plyn pomůže jen minimálně, mírní plány vlády experti. Chybí spojení s Polskem

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
2. 5. 2022 5:30
Česko intenzivně hledá cesty, jak se co nejdříve vymanit ze závislosti na ruském plynu. Ministerstvo průmyslu vidí jednu z možností v dodávkách plynu z Norska, které by prý mohly pokrýt čtvrtinu tuzemské zimní spotřeby. Nory již oslovilo, podle expertů by ale surovina ze severské země pomohla jen zanedbatelně. Pomohlo by spojení s Polskem, o plynovod Stork II však Varšava neměla v minulosti zájem.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

"V krátkodobém horizontu je ideální alternativa dodávek z Norska. Podle předběžných informací je odtud možné zajistit přibližně čtvrtinu tuzemské zimní spotřeby. Základem takového scénáře je společný postup na úrovni Evropské unie," uvedl ve středu pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.

Česko i další země unijního svazku kvůli invazi na Ukrajinu nyní intenzivně řeší, jak se odstřihnout od ruského plynu. Rusko by navíc mohlo kohoutky samo zavřít, protože prezident Vladimir Putin požaduje, aby země za tuto surovinu platily pouze v rublech, což Evropská unie odmítá. Kreml od středy z tohoto důvodu přestal zásobovat plynem Polsko a Bulharsko.

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) už na začátku dubna uvedl, že v případě zastavení dodávek z Ruska je ve hře norský plyn, který by sem podle něj tekl přes severoněmecký plynovod Netra. 

Hospodářské noviny ve středu informovaly, že ministerstvo průmyslu už dokonce vyslalo na jednání s norským státním exportérem plynu, firmou Equinor, náměstka pro energetiku René Nedělu. Resort pro deník potvrdil jednání "s jedním z norských dodavatelů".

"Oslovili jsme také zástupce českých obchodníků s plynem, abychom zjistili jejich preference z hlediska pomoci při bilaterálních jednáních," řekl pro Hospodářské noviny mluvčí úřadu Vojtěch Srnka. 

Obchod s plynem, včetně plynovodů a řízení případné krizové distribuce, mají ale v Česku v rukou soukromníci. A podle analytika ENA Jiřího Gavora je tudíž otázkou, kdo by smlouvu s Nory podepsal. "Stát není obchodníkem s plynem a těžko tudíž předpokládat, že by byl smluvním partnerem. Nabízí se ale například polostátní firma ČEZ, to by bylo asi nejrychlejší řešení," míní pro Aktuálně.cz Gavor.

Pro Hospodářské noviny potvrdila jednání i Pražská plynárenská, kterou vlastní hlavní město Praha.

Jen malá pomoc

Gavor také rozporuje tvrzení ministerstva průmyslu a obchodu, že by plyn ze severské země mohl v krátkodobém horizontu nahradit čtvrtinu tuzemské spotřeby v topné sezoně. 

"Pokud vím, tak Norové mají rozprodanou svoji dodavatelskou kapacitu a podle jejich vyjádření se možnosti navýšení dodávek pohybují v rozmezí do dvou miliard kubíků zemního plynu. To by byl pro Česko sice významný objem, protože jde zhruba o čtvrtinu tuzemské roční spotřeby (ta celková se pohybuje kolem osmi až devíti miliard kubíků), nicméně jen za předpokladu, že by veškerý nárůst kapacity Norska připadl tuzemsku, což se mi nezdá reálné," řekl odborník.

Také podle dalších energetických expertů, které Aktuálně.cz oslovilo, by dodávky ze Severního moře pomohly jen částečně, a to i v celé Evropské unii. Norsko loni poslalo do Evropy 113 miliard kubíků zemního plynu a po Rusku tak představovalo druhého největšího dodavatele.

"Objem, o který lze dodávky z Norska navýšit, je ve srovnání s celkovou evropskou spotřebou relativně malý. Norský plyn by nás určitě nebyl schopen zachránit v případě kompletního výpadku dodávek z Ruska. Pokud se bavíme o stávajících plynovodech, tak to stejné platí i o dodávkách z Alžírska ze severu Afriky. I tam je možné dovoz navýšit pouze nepatrně," uvedl analytik Asociace pro mezinárodní otázky Oldřich Sklenář.

Právě Rusko, Norsko a Alžírsko jsou tři země, z kterých se v současné době do Evropy dováží plyn. Analytik společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek se domnívá, že pokud by Evropská unie jednala o růstu dovozu ze Skandinávie, měla by zajistit, aby byla surovina dostupná hlavně pro státy nejvíce závislé na ruském plynu. Tím je třeba právě Česko, ruský plyn obstarává sto procent zdejší spotřeby.

"Technicky lze norský plyn pro potřeby českých odběratelů zajistit zejména na bázi takzvaného swapu. Ten umožňuje obchodně 'vyměnit' norský za ruský plyn s jiným dovozcem, který odebírá minimálně stejné množství ruského plynu transportovaného přes Česko. V případě plného ukončení dodávek z Ruska však tento mechanismus nelze využít," upozornil Kocůrek.

Dodávky z Norska by pak podle něj vyžadovaly přesměrování provozu plynárenské soustavy v Německu tak, aby norský plyn, který by vstupoval do evropské soustavy v severozápadní části Německa, Nizozemska, Belgie nebo Francie, mohl být dopraven do střední Evropy.

Krach projektu česko-polského plynovodu 

Experti se také shodují, že větší význam má nyní zaměřit se na zkapalněný zemní plyn (LNG). Také mluvčí ministerstva průmyslu Vošahlík uvedl, že je v jednání spolupráce na dodávkách LNG z Kataru. Pro dovoz tohoto paliva je ale třeba dobudovat infrastrukturu. V tomto případě totiž plyn převážejí tankery.

"U LNG je třeba řešit distribuci ze západu na východ, protože Česko logicky nedisponuje žádnými přístavními terminály. Je nutné zajistit fyzický tok v opačném směru, než jak probíhá dosud, kdy většina této komodity přichází z Ruska. Plyn sice můžeme nakoupit na mezinárodním trhu, je ale třeba spolupráce v rámci Evropské unie, abychom ho do Česka a dalších zemí byli schopni i dopravit," upozornil Sklenář.

Před pár lety se počítalo s tím, že napojení na jeden z nových terminálů LNG, a sice ten v polském městě Svinoústí, zajistí plynovod Stork II. Šlo o česko-polský projekt, z kterého ale nakonec sešlo v roce 2019, kdy ho Evropská komise vyřadila ze seznamu prioritních infrastrukturních staveb.

Bývalý předseda ČSSD a někdejší premiér Bohuslav Sobotka tento týden pro server Seznam Zprávy uvedl, že výstavbě plynovodu Stork II, který by snížil závislost Česka na ruském plynu, nezajistila dostatečnou politickou podporu tehdejší vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Kritika zazněla i od někdejšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku Jaroslava Míla. Sobotkova vláda spolupráci s Polskem vyjednala podpisem memoranda v roce 2016 s tehdejší polskou premiérkou Beatou Szydłovou. 

Babiš kritiku odmítl, bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pak uvedl, že zájem ztratili naopak Poláci. 

Také podle Gavora Evropská komise projekt v roce 2019 skrečovala nejen kvůli postoji české strany, ale také kvůli nezájmu polské strany. "V té době se nepředpokládalo větší kapacitní využití a Poláci projekt rozhodně nepodporovali," řekl.

Kdyby se ale tehdy stavba plynovodu rozběhla, za současné situace by to byla významná výhoda. Přímé napojení na nejbližší LNG terminál by totiž Česku významně ulehčilo hledání zásobovacích alternativ.

"Přesné detaily kolem plynovodu Stork II mi nejsou známy, takže konkrétně k němu se vyjádřit nemůžu. Obecně ale lze říct, že evropské státy by měly spolupracovat na doplnění infrastruktury, a to nikoliv pouze o nové tranzitní plynovody, ale i o propojky těch stávajících, abychom plyn mohli efektivně dopravovat napříč jednotlivými zeměmi," doplnil Gavora Sklenář.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 50 minutami

Policie na Jihlavsku pátrá po tříletém chlapci, odvezla ho matka, jež ho nemá v péči

Policie vyhlásila celostátní pátrání po tříletém chlapci Oliveru Surowieckém. V pondělí ho odvedla jeho pětadvacetiletá matka, ačkoliv je dítě rozhodnutím soudu svěřené do péče jiné blízké příbuzné. Chlapce měla žena předat v Jihlavě jeho babičce. Místo toho ho odvedla a o sobě ani o dítěti nedala žádnou zprávu. Lidé, kteří o chlapci něco vědí, mohou volat na tísňovou linku 158. V úterý to uvedla policejní mluvčí Jana Kroutilová.

Žena se synem podle zjištění policie kolem 19:00 v jihlavské ulici Matky Boží nastoupila do modrého auta Škoda Octavia kombi s registrační značkou 7AH9842, s nímž odjeli.

Chlapec je vysoký asi 70 centimetrů, je štíhlý. Má hnědé oči a plavé krátké vlasy. Na sobě měl modré krátké kalhoty, modré tričko s potiskem a modrobílé tenisky.

Žena je vysoká 161 centimetrů, má hubenou postavu. Má modré oči a rovné dlouhé plavé vlasy. Na zápěstí má jizvy a na zádech vytetovaný maják s andělskými křídly. Na sobě měla černou bundu, triko s obrázky mimozemšťanů a riflové krátké kalhoty.

Zdroj: ČTK
Další zprávy