Slovinský "Maršál Twito" znepokojuje EU. Janša útočí na novináře a obdivuje Orbána

Helena Truchlá Helena Truchlá
28. 3. 2021 13:25
Byl jedním z prvních a nakonec i jediným vrcholovým politikem, který veřejně gratuloval Donaldu Trumpovi k předčasně oslavovanému "vítězství" v amerických prezidentských volbách loni v listopadu. Teď bývá slovinský premiér Janez Janša k Trumpovi přirovnáván kvůli neúnavným útokům na novináře. O Slovinsku se začíná mluvit ve stejné souvislosti jako o kritizovaném Polsku a Maďarsku.
Slovinský premiér Janez Janša se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem.
Slovinský premiér Janez Janša se svým maďarským protějškem Viktorem Orbánem. | Foto: Reuters

Polsko i Maďarsko se za poslední roky propadly o desítky míst v  celosvětovém žebříčku svobody tisku. Slovinsko ještě minulý rok skončilo 32., daleko před těmito středoevropskými státy, jenže pak se situace začala rychle měnit. "Začalo to vloni na jaře, krátce po tom, co se Janša ujal úřadu," popisuje Gašper Andrinek ze Slovinské asociace novinářů.

Třiašedesátiletý šéf vlády, která vznikla v prvních týdnech koronavirové pandemie v Evropě, působí ve slovinské politice už několik desetiletí. Když se na začátku 90. let rozpadala socialistická Jugoslávie, skončil Janša jako mladý novinář na půl roku ve vězení. Poté vstoupil do politiky a stal se ministrem obrany.

O čtyři roky později musel rezignovat kvůli podezření ze zneužití pravomoci. Za dvacet let skončil za mřížemi podruhé, tentokrát už jako bývalý dvojnásobný premiér. Aféru, ve které byl Janša obviněn z úplatkářství při zprostředkování obchodu s vojenskou technikou od finského výrobce Patria, odstartovala finská televize YLE.

Politik se přesto dokázal vrátit na vrchol. Vloni se Janez Janša stal slovinským premiérem potřetí. Kvůli obavám z nacionalistické, xenofobní a pravicově radikální politiky, kterou jeho strana SDS prosazuje, s ní první dva roky po volbách nikdo nechtěl spolupracovat, nakonec se dostala k moci po dvou letech, když se rozpadla konkurenční středolevá koalice. 

Novináři manipulují, tvrdí Janša

Od té doby slovinský premiér útočí na všechny, kteří jeho osobně nebo jeho vládu kritizují. "Novináři jsou víc a víc opatrní v tom, co napíšou a publikují, hlavně ti, kteří se věnují domácí politice," míní Gašper Andrinek. Pravicově populistický politik, kromě Trumpa obdivovatel také maďarského autoritářského premiéra Viktora Orbána, v minulosti označil Slovinskou tiskovou agenturu za "národní ostudu". Veřejnoprávní televize RTS podle něj lže a manipuluje s lidmi. "Jejich novináři byli obviněni z toho, že šíří koronavirus. Ačkoliv naopak neustále informují o rizicích i o přijatých opatřeních," popisuje Andrinek. 

Janša si kvůli kadenci svých příspěvků na Twitteru vysloužil kromě přirovnání s Donaldem Trumpem také přezdívku "maršál Twito", s odkazem na socialistického vůdce Tita. Zároveň proti novinářům podniká i zcela konkrétní kroky. Prosazuje legislativu, která má posílit vliv politiků na veřejnoprávní mediální instituce, snaží se sesadit jejich vedení a omezit financování. Sami novináři mimo záznam hovoří o případech, kdy po zmínce na Janšově účtu na sociální síti Twitter čelili vlnám urážek, ponižování i výhrůžek na sociálních sítích i v soukromých zprávách a v telefonátech. Analýza investigativního serveru Podčrto z letošního února ukázala, že účty útočníků mají vazby na Janšovu stranu SDS. 

"Lidé jsou frustrovaní, zejména kolegyně novinářky, které čelí opravdu špatnému zacházení," míní Andrinek. Jednou z nich byla i redaktorka prestižního bruselského serveru Politico, která o Janšově tažení proti novináři napsala dlouhý text. Premiér ji obvinil, že šíří fake news. "Od té doby tu máme téměř každý týden nějaké nové žádosti o rozhovor," dodává Andrinek. Podle jeho slov lidé v zahraničí přestali rozumět tomu, co se ve Slovinsku děje. 

Pomoc z Budapešti

Pozornost se na tuto malou středoevropskou zemi zaměřila i z Bruselu. Poslanci Evropského parlamentu letos v březnu vyjádřili znepokojení nad tím, jak se zde vyvíjí svoboda tisku. " Na slovinský mediální trh vstoupili maďarští investoři a pomáhají tamnímu premiérovi budovat mediální skupinu, která mu je silně nakloněna," říká europoslanec Jiří Pospíšil (TOP09). Finančníci blízcí maďarskému premiéru Viktoru Orbánovi podporují například stanici Nova24TV, jejíž reportáže Janša často propaguje na sociálních sítích. 

Sám slovinský premiér odmítá, že by jakoukoliv "válku s médii" vedl. V dlouhé eseji s tímto názvem, která se objevila na oficiálních vládních webových stránkách vloni v květnu, například tvrdí, že "atmosféru nenávisti v zemi vytváří úzký okruh editorek, které mají rodinné i finanční napojení do hlubokého státu". O této údajné zkorumpované a nemorální mocenské struktuře ve státě často hovořil i Donald Trump. Janša sám jakoukoliv vinu odmítá, naopak se cítí být ohrožen. Odkazuje přitom na demonstranty, kteří proti vládě protestují s heslem "smrt janšišmu". To parafrázuje někdejší výzvu "smrt fašismu". 

Heslo "smrt janšismu", parafráze na historické "smrt fašismu" na jednom z mostů v centru slovinské metropole Lublaně.
Heslo "smrt janšismu", parafráze na historické "smrt fašismu" na jednom z mostů v centru slovinské metropole Lublaně. | Foto: Helena Truchlá

"Janšův cíl je jasný. Chce ovládnout všechna média," říká pod podmínkou anonymity jeden z novinářů, které oslovil deník Aktuálně.cz. Podle mediálních expertů je Janša jako bývalý komunista zvyklý jakoukoliv kritiku na svou osobu chápat jako útok, který je potřeba potlačit. Později se z něj stal disident a nakonec radikálně pravicový politik. Odpor vůči komunistickému režimu vynesl na politické výsluní také Janšův vzor, Viktora Orbána.

Další koncentraci slovinských médií v rukou lidí blízkých premiérovi a vládě označuje za momentálně největší hrozbu organizace Reportéři bez hranic, která sestavuje zmíněné hodnocení svobody tisku. "V této situaci je pak obzvlášť znepokojující finanční tlak, který na slovinská veřejnoprávní média Janšův kabinet začal vyvíjet," dodává europoslanec Pospíšil. 

Na rozdíl od Orbána je Janša politicky mnohem slabší. Jeho vláda nemá v devadesátičlenném parlamentu ani většinu, což je jeden z důvodů, proč se mu zatím nepodařilo prosadit zákon omezující veřejnoprávní média. Podle Jadranky Rebernikové, jedné z novinářek televize RTV, je tak situace ve Slovinsku popisována až příliš dramaticky. "Janša nemůže nikoho cenzurovat a nemá skutečný vliv v mainstreamových médiích," sdělila Reberniková serveru Politico. 

Evropská komise na Janšovy útoky proti novinářce bruselského serveru zareagovala prohlášením, ve kterém slovinského politika zkritizovala. Slovinský premiér na oplátku pozval předsedkyni komise Ursulu von der Leyenovou na návštěvu, aby si mohla udělat představu o stavu médií a demokracie sama. Jak se bude spor vyvíjet, je důležité i proto, že Slovinsko přebírá v polovině letošního roku předsednictví EU. Získá tím větší vliv na utváření unijní agendy a legislativy. Sám Janša bude v roli "prvního premiéra" sedmadvacítky už podruhé. 

 

Právě se děje

Další zprávy