Klimatické změny? Přibude úmrtí i migrantů, říká politička a tepe německou vládu

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
24. 7. 2019 21:18
Nehledě na letní prázdniny se v Berlíně konala minulý týden v pátek další stávka studentského hnutí Fridays for Future. Středoškoláci na těchto akcích naléhají na politiky, aby začali řešit klimatickou krizi - a to nejen v Německu. "Hnutí ukazuje, že mládež se zajímá o politiku a budoucnost, kterou chce chránit. Myslím, že je při výkonu politické funkce důležité mít na paměti i děti a právě jejich budoucnost," říká pro server Aktuálně.cz poslankyně zemského sněmu v Severním Porýní-Vestfálsku Wibke Bremsová, která se v parlamentu věnuje právě otázce klimatických změn.
Stávka hnutí Fridays for Future v Berlíně.
Stávka hnutí Fridays for Future v Berlíně. | Foto: Reuters

"Je očividné, že se kritici (stávek - pozn. red.) snaží stočit diskusi například k tomu, že studenti meškají školu. Vyhýbají se tak debatám o selhání německé vlády. Té se nepodařilo přijmout efektivní politiku ohledně klimatických změn ani další požadavky, po kterých studenti v ulicích volají," říká Bremsová.

"Je to smutné, ale Německo pod vládami stran CDU a CSU a sociálních demokratů neudělalo v uplynulých letech v oblasti životního prostředí a energetiky žádné znatelné pokroky," dodává na adresu vedení s kancléřkou Angelou Merkelovou v čele.

Německá poslankyně doufá, že by se po dalších volbách, které zemi čekají nejpozději za dva roky, mohli do vlády probojovat i Zelení. Strana, do které Bremsová vstoupila už před více než dvaceti lety, v současnosti není zastoupena ani ve vládě v Severním Porýní-Vestfálsku.

V poslední době ale popularita této partaje roste. V květnových volbách do Evropského parlamentu obsadili v Německu druhé místo za konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Merkelové. U mladých voličů byli vůbec nejúspěšnější stranou.

Právě věk je podle Bremsové dělicí čárou mezi lidmi, kteří klimatické změny vnímají jako závažný problém, a mezi těmi, pro které to stěžejní téma není. Poslankyně pak vidí určité rozdíly i mezi státy bývalého západního a východního Německa, ne ale natolik výrazné jako v případě věku. 

Za vyšší zájem může i sucho

V červnovém průzkumu serveru Politico se Zelení stali poprvé v historii dokonce nejsilnější německou stranou. Podle Bremsové roste ve spolkové republice zájem nejen o ekologická témata celkově, ale i o klimatické změny.

"Roli hrálo také loňské suché a horké léto, po kterém si obecně Evropané (a zejména mladí lidé) uvědomili, že klimatické změny představují skutečnou hrozbu pro jejich budoucnost. Pro to, aby jednou žili obstojný život," dodává Bremsová.

Program německých Zelených se této problematice věnuje dlouhodobě, obsahuje například požadavek na vyšší zdanění vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší z dopravy a vytápění.

Bremsová působí jako poslankyně v zemském parlamentu od roku 2010. K jejím nejvýraznějším úspěchům patří prosazení zákona na ochranu klimatu v roce 2013. Severní Porýní-Vestfálsko se tehdy zařadilo mezi průkopnické státy spolkové republiky. Dokument se zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o nejméně 25 procent a o alespoň 80 procent do roku 2050 v porovnání s rokem 1990. 

Wibke Bremsová

Wibke Bremsová

Je poslankyní zemského směnu v Severním Porýní-Vestfálsku, kam byla poprvé zvolena v roce 2010. Do strany Svaz 90/Zelení vstoupila v roce 1988 jako teprve sedmnáctiletá.

Problematika jaderných elektráren i další témata související s životním prostředím jsou jí blízká - vystudovala elektrotechniku se specializací na obnovitelné zdroje. Několik let pak pracovala v oblasti fotovoltaiky.

Za její úspěch je považováno například prosazení zákona o ochraně klimatu v roce 2013.

Narodila se v roce 1981 ve městě Bremerhaven na severu spolkové republiky. 

Přibude válek o vodu i migrantů 

"Kromě globálního oteplování se v Německu potýkáme se sérií dalších environmentálních problémů. Například dramaticky klesá biodiverzita, za což nese vinu mimo jiné průmyslové zemědělství," vysvětluje Bremsová, proč považuje za nezbytné přijímat legislativu na ochranu klimatu a neignorovat stávkující školáky.

Záhy dodává, že se kolaps životního prostředí týká i celé Evropské unie, a tak je podle ní potřeba zavádět celoevropská opatření. "Migrace, války o vodu a úmrtí v důsledku extrémních projevů počasí - to vše se stane častějším jevem, pokud nezačneme jednat."

Německo se podle ní stalo pro řadu států inspirací ve využívání obnovitelné energie, které podpořil hlavně zákon z roku 2000. Podle Bremsové ale Německo v posledních letech stagnuje. To, že se v současnosti obnovitelné zdroje podílí na výrobě elektřiny ze 40 procent, sice chválí, je prý ale potřeba posunout se zase vpřed.

Jistou cestou by mohla být šestice požadavků, které v dubnu předložili politikům studenti z hnutí Fridays for Future. Seznam sestavili ve spolupráci s vědci. Jde například o požadavek zrušit do konce roku 2019 dotace na fosilní paliva nebo do roku 2035 úplně přejít na energii z obnovitelných zdrojů.

"Ty požadavky jsou velmi ambiciózní a v některých směrech se shodují s cíli, které si stanovili Zelení. Jako vystudovaná elektroinženýrka vím, že těchto šesti požadavků lze technicky vzato dosáhnout. Potřebujeme k tomu ale rychlou a důraznou politickou změnu," je přesvědčená Bremsová. 

I ona se čas od času studentských protestů účastní. Naposledy se objevila na červnové demonstraci v Cáchách, kam dorazila se svým šestiletým kmotřencem. "Žáci přitom měli ten den volno," vrací se politička ke kritice, že studenti údajně využívají stávky k tomu, aby se vyhnuli výuce. 

Video: Tahle fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 4 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 6 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy