Klimatické změny? Přibude úmrtí i migrantů, říká politička a tepe německou vládu

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
24. 7. 2019 21:18
Nehledě na letní prázdniny se v Berlíně konala minulý týden v pátek další stávka studentského hnutí Fridays for Future. Středoškoláci na těchto akcích naléhají na politiky, aby začali řešit klimatickou krizi - a to nejen v Německu. "Hnutí ukazuje, že mládež se zajímá o politiku a budoucnost, kterou chce chránit. Myslím, že je při výkonu politické funkce důležité mít na paměti i děti a právě jejich budoucnost," říká pro server Aktuálně.cz poslankyně zemského sněmu v Severním Porýní-Vestfálsku Wibke Bremsová, která se v parlamentu věnuje právě otázce klimatických změn.
Stávka hnutí Fridays for Future v Berlíně.
Stávka hnutí Fridays for Future v Berlíně. | Foto: Reuters

"Je očividné, že se kritici (stávek - pozn. red.) snaží stočit diskusi například k tomu, že studenti meškají školu. Vyhýbají se tak debatám o selhání německé vlády. Té se nepodařilo přijmout efektivní politiku ohledně klimatických změn ani další požadavky, po kterých studenti v ulicích volají," říká Bremsová.

"Je to smutné, ale Německo pod vládami stran CDU a CSU a sociálních demokratů neudělalo v uplynulých letech v oblasti životního prostředí a energetiky žádné znatelné pokroky," dodává na adresu vedení s kancléřkou Angelou Merkelovou v čele.

Německá poslankyně doufá, že by se po dalších volbách, které zemi čekají nejpozději za dva roky, mohli do vlády probojovat i Zelení. Strana, do které Bremsová vstoupila už před více než dvaceti lety, v současnosti není zastoupena ani ve vládě v Severním Porýní-Vestfálsku.

V poslední době ale popularita této partaje roste. V květnových volbách do Evropského parlamentu obsadili v Německu druhé místo za konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Merkelové. U mladých voličů byli vůbec nejúspěšnější stranou.

Právě věk je podle Bremsové dělicí čárou mezi lidmi, kteří klimatické změny vnímají jako závažný problém, a mezi těmi, pro které to stěžejní téma není. Poslankyně pak vidí určité rozdíly i mezi státy bývalého západního a východního Německa, ne ale natolik výrazné jako v případě věku. 

Za vyšší zájem může i sucho

V červnovém průzkumu serveru Politico se Zelení stali poprvé v historii dokonce nejsilnější německou stranou. Podle Bremsové roste ve spolkové republice zájem nejen o ekologická témata celkově, ale i o klimatické změny.

"Roli hrálo také loňské suché a horké léto, po kterém si obecně Evropané (a zejména mladí lidé) uvědomili, že klimatické změny představují skutečnou hrozbu pro jejich budoucnost. Pro to, aby jednou žili obstojný život," dodává Bremsová.

Program německých Zelených se této problematice věnuje dlouhodobě, obsahuje například požadavek na vyšší zdanění vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší z dopravy a vytápění.

Bremsová působí jako poslankyně v zemském parlamentu od roku 2010. K jejím nejvýraznějším úspěchům patří prosazení zákona na ochranu klimatu v roce 2013. Severní Porýní-Vestfálsko se tehdy zařadilo mezi průkopnické státy spolkové republiky. Dokument se zavazuje ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 o nejméně 25 procent a o alespoň 80 procent do roku 2050 v porovnání s rokem 1990. 

Wibke Bremsová

Wibke Bremsová

Je poslankyní zemského směnu v Severním Porýní-Vestfálsku, kam byla poprvé zvolena v roce 2010. Do strany Svaz 90/Zelení vstoupila v roce 1988 jako teprve sedmnáctiletá.

Problematika jaderných elektráren i další témata související s životním prostředím jsou jí blízká - vystudovala elektrotechniku se specializací na obnovitelné zdroje. Několik let pak pracovala v oblasti fotovoltaiky.

Za její úspěch je považováno například prosazení zákona o ochraně klimatu v roce 2013.

Narodila se v roce 1981 ve městě Bremerhaven na severu spolkové republiky. 

Přibude válek o vodu i migrantů 

"Kromě globálního oteplování se v Německu potýkáme se sérií dalších environmentálních problémů. Například dramaticky klesá biodiverzita, za což nese vinu mimo jiné průmyslové zemědělství," vysvětluje Bremsová, proč považuje za nezbytné přijímat legislativu na ochranu klimatu a neignorovat stávkující školáky.

Záhy dodává, že se kolaps životního prostředí týká i celé Evropské unie, a tak je podle ní potřeba zavádět celoevropská opatření. "Migrace, války o vodu a úmrtí v důsledku extrémních projevů počasí - to vše se stane častějším jevem, pokud nezačneme jednat."

Německo se podle ní stalo pro řadu států inspirací ve využívání obnovitelné energie, které podpořil hlavně zákon z roku 2000. Podle Bremsové ale Německo v posledních letech stagnuje. To, že se v současnosti obnovitelné zdroje podílí na výrobě elektřiny ze 40 procent, sice chválí, je prý ale potřeba posunout se zase vpřed.

Jistou cestou by mohla být šestice požadavků, které v dubnu předložili politikům studenti z hnutí Fridays for Future. Seznam sestavili ve spolupráci s vědci. Jde například o požadavek zrušit do konce roku 2019 dotace na fosilní paliva nebo do roku 2035 úplně přejít na energii z obnovitelných zdrojů.

"Ty požadavky jsou velmi ambiciózní a v některých směrech se shodují s cíli, které si stanovili Zelení. Jako vystudovaná elektroinženýrka vím, že těchto šesti požadavků lze technicky vzato dosáhnout. Potřebujeme k tomu ale rychlou a důraznou politickou změnu," je přesvědčená Bremsová. 

I ona se čas od času studentských protestů účastní. Naposledy se objevila na červnové demonstraci v Cáchách, kam dorazila se svým šestiletým kmotřencem. "Žáci přitom měli ten den volno," vrací se politička ke kritice, že studenti údajně využívají stávky k tomu, aby se vyhnuli výuce. 

Video: Tahle fotka zaskočila i vědce. Důkaz, že globální oteplování postupuje, říká ekolog

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 3 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy