Němečtí Zelení jsou in. Strana řeší, kdo má být kancléř, a chystá radikální kroky

Helena Truchlá Helena Truchlá
8. 7. 2019 11:31
Německé Zelené (Die Grünen) v poslední době zaměstnává takzvaná "K-Frage" neboli "otázka kancléře". Zemi nejpozději za dva roky čekají parlamentní volby a donedávna nejslabší opoziční strana si musí ujasnit, kdo z jejích řad by se mohl postavit do čela příští spolkové vlády.
Předsedové německých Zelených Annalena Baerbocková a Robert Habeck.
Předsedové německých Zelených Annalena Baerbocková a Robert Habeck. | Foto: Reuters

Na dotaz, "komu byste dali svůj hlas, kdyby byly příští neděli parlamentní volby", kterou německým voličům pravidelně pokládá několik agentur pro průzkum veřejného mínění, stále více lidí odpovídá, že právě Zeleným. 

Zhruba před měsícem se Zelení stali poprvé v historii úplně nejsilnější německou stranou. Předstihli i vládní konzervativce (CDU/CSU) Angely Merkelové, která nedávno oznámila, že se o kancléřské křeslo znovu ucházet nebude. O první místo se s nimi od té doby přetahují.

"V tomhle bodě už je mimo se ptát, jestli je představitelné, že bychom měli zeleného kancléře nebo kancléřku," je přesvědčený o silné pozici Zelených Matthias Dilling, německý expert na politické strany, který působí na Oxfordské univerzitě. 

Sociální demokracie (SPD), druhá z tradičně silných stran, která se na koaliční vládě Merkelové také podílí, se zatím pohybuje na nejnižší úrovni popularity v poválečné německé historii. 

Die Grünen má dva lídry, Roberta Habecka a Annalenu Baerbockovou. Oblíbený předseda Habeck by přitom podle průzkumů v přímém souboji o kancléřské křeslo drtivě porazil například Annegret Krampovou-Karrenbauerovou (CDU), kterou si za svou nástupkyni v čele strany a hypoteticky i celé země vybrala sama dosluhující šéfka vlády Merkelová. Zatímco Habecka by podpořila více než polovina dotázaných, "AKK", jak konzervativní političce v Německu přezdívají, jen 24 procent lidí.

I když z průzkumů rovněž vyplývá, že polovina Němců si dokáže jen "těžko představit", že by zemi vedl zelený kancléř, podle Dillinga jsou Zelení na vládnoucí úlohu připraveni. "Jsou pevně zakotvení v německé politice, na zemské i celostátní úrovni, v minulosti byli ve vládě," vyjmenovává důvody. Podle něj má největší šanci dostat se do boje o kancléřské křeslo právě jeden z dvojice zelených předsedů.

Zelená je "in"

Obliba, kterou si v Německu získaly otázky ochrany přírody a boje s klimatickými změnami, je dobře vidět i na tom, že na ně do budoucna hodlá klást větší důraz dokonce i protiimigrační pravicově populistická strana Alternativa pro Německo (AfD). Ta přitom donedávna popírala, že tyto změny vůbec existují.

Zelení se přitom těmto otázkám věnují dlouhodobě, a i proto k nim v posledních měsících přechází stále více voličů od ostatních stran. Takzvaný "okamžitý program na ochranu klimatu", který prosazují, žádá vyšší zdanění vypouštění oxidu uhličitého do ovzduší z dopravy a vytápění, a ukončení provozu uhelných elektráren dříve než do roku 2038, jak se nedávno domluvila německá vláda.

Matthias Dilling ale upozorňuje, že kromě obliby klimatických témat se Zeleným daří získávat voliče také kvůli slabosti vládnoucí koalice. "Jejich největším úspěchem bylo dlouhou dobu to, že nic nepokazili," říká na adresu Zelených politolog.

V posledních volbách do Evropského parlamentu Zelení v podstatě zdvojnásobili svůj předchozí zisk a skončili s 20 procenty druzí. Přešlo k nim 1,2 milionu voličů konzervativní CDU/CSU a bezmála půl milionů voličů liberální FDP (Freie Demokratische Partei), tedy stran s výrazně pravicovějšími postoji, než zastávají Zelení. 

"Část z těch lidí by hlavně chtěla jinou vládnoucí koalici doma v Německu," vysvětluje Dilling. A strana si je podle něj vědomá nebezpečí, které z toho plyne - že přílišné vyhranění se může část voličů zase odradit. "Tomu se nevyhnou. Zatím se ale velmi elegantně snaží neodpovídat na dotazy o koalicích nebo koho by chtěli v čele vlády," hodnotí Dilling.

"Samotnému vládnutí se ale vyhnou těžko, pokud v příštích parlamentních volbách dopadnou tak dobře, že budou schopni sestavit koalici," myslí si.

S kým do vlády

Německý politický systém tradičně vede k vzniku koalic a Zelení k sobě budou po volbách k sestavení vlády potřebovat alespoň dva partnery. Otázku, zda jít vládnout kromě sociálních demokratů raději s liberály z FDP, nebo stranou ze samého okraje politického spektra, postkomunistickým uskupením Levice (Die Linke), je další z těch, které si strana musí vyřešit. 

Právě se sociálními demokraty a stranou Levice (Die Linke) se přitom Zelení na uzavření koalice nedávno dohodli ve spolkové zemi Brémy. Bude to úplně poprvé, kdy středolevá vláda v tomto složení vznikne v bývalém západním Německu. 

Levicová koalice bez liberálů na spolkové úrovni je přitom mnohem pravděpodobnější také při pohledu na programové preference. Všechny tři strany chtějí reformovat systém sociálního zabezpečení, zavedený kdysi sociálnědemokratickým kancléřem Gerhardem Schröderem, podpořily by nějakou podobu základního příjmu.

Také co se týče přísnější regulace vývozu zbraní nebo vstřícnosti k přijímání uprchlíků, se jejich preference překrývají. Liberálové z FDP naopak například klimatické návrhy Zelených označují za "hazard". 

Zejména sociální demokraté se pak chtějí za každou cenu vyhnout opakování velké koalice s CDU/CSU. Její pokračování po volbách by si v současnosti přála méně než desetina Němců. Naopak takzvaná zeleno-červeno-červená vláda (Zelení, SPD a Die Linke) se momentálně těší největší podpoře. SPD tak doufá, že ve spolupráci se Zelenými si u voličů zlepší pověst. 

Zkouška na východě

Na podzim Zelené čeká zatěžkávací zkouška v podobě voleb ve dvou spolkových zemích bývalého východního Německa, kde průzkumy předvídají výrazný úspěch Alternativě pro Německo.

Bez šance ale nejsou ani Zelení. Z tisíců lidí, kteří v poslední době projevili zájem do strany vstoupit, jich velká část pochází právě z těchto regionů. Členská základna strany se tak nejen omlazuje, ale také "povýchodňuje". 

Parlamentní volby mohou zemi čekat už na jaře příštího roku, pokud se z jakéhokoliv důvodu rozpadne pravidelnými krizemi procházející koaliční vláda Angely Merkelové. Nejpozději půjdou Němci k volbám na podzim 2021. A právě na kampaň k tomuto datu se Zelení na konci letošního léta začnou intenzivně připravovat. 

Video: Jaká bude nástupkyně Merkelové? 

Nová předsedkyně CDU nebude kopií Merkelové. Německo čeká změna, tvrdí Ondřej Houska | Video: Ondřej Houska, Aktuálně.cz
 

Právě se děje

před 52 minutami

Americké ministerstvo financí poprvé povede žena, exšéfka centrální banky Yellenová

Americký Senát schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede, připomněla agentura AP. Senátní výbor pro zahraniční vztahy též schválil nominaci Antonyho Blinkena do pozice šéfa americké diplomacie.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve 100členném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Demokraté formálně předali Senátu ústavní žalobu na Trumpa

Demokraté ze Sněmovny reprezentantů formálně předali ústavní žalobu na předchozího prezidenta Donalda Trumpa Senátu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Horní komora Kongresu bude rozhodovat o tom, zda uzná republikánského exprezidenta vinným z podněcování ke vzpouře při nedávných nepokojích v sídle Kongresu.

Senátní lídři už dříve oznámili, že se žalobou budou zabývat až od 9. února, šéf demokratů v horní komoře Chuck Schumer v neděli prohlásil, že její projednávání bude spravedlivé, ale rychlé. Senát by mohl v případě uznání viny Trumpovi zakázat v budoucnu usilovat o veřejný úřad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy