Tání ledovců se zrychluje, Nizozemsko bude v bezpečí ještě 50 let, říká glaciolog

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
7. 7. 2019 17:54
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."
Grónsko. Ilustrační foto.
Grónsko. Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Aktuálně.cz: Jak velké nebezpečí představují tající ledovce pro Nizozemsko?

Peter Kuipers Munneke: To záleží na tom, o jakém časovém úseku se bavíme. V příštích padesáti až sedmdesáti letech budeme v pohodě. Potom můžeme počítat se dvěma scénáři. Když bude hladina oceánu stoupat opravdu rychle, protože se planeta bude dál zahřívat, tak se v roce 2100, 2150 nebo 2200 - to nikdo zatím neví přesně - dostaneme do bodu, kdy nebudeme schopni ubránit naše pobřeží. Druhá možnost je, že se nám podaří zmírnit oteplování a tím to odložit třeba o tisíc let. 

Jak rychle se zvyšuje hladina oceánu?

To je těžké říct, výzkumy se liší. S určitostí akorát víme, že růst hladiny oceánu se zrychluje. Momentálně je to něco mezi třemi až pěti milimetry ročně. To není zrovna moc, ale zrychluje se to. 

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (zřízeného OSN, pozn. red.), z roku 2013, mluví o zvýšení hladiny do roku 2100 až o jeden metr. Některé nizozemské studie v případě nejhoršího možného scénáře hovoří o třech metrech.

Já si myslím, že pravda je někde uprostřed. Když proti oteplování nic neuděláme, může hladina stoupnout o metr až o dva.

Co by to pro Nizozemsko znamenalo?

Peter Kuipers Munneke na půdě Institutu pro mořský a atmosferický výzkum vysvětluje, o kolik metrů se musí zvednout hladina moře, aby Nizozemsko zaplavil oceán.
Peter Kuipers Munneke na půdě Institutu pro mořský a atmosferický výzkum vysvětluje, o kolik metrů se musí zvednout hladina moře, aby Nizozemsko zaplavil oceán. | Foto: Jakub Plíhal

Až zhruba do dvou metrů bychom se s tím podle mě dokázali vypořádat. Myslím technicky, když na to budeme mít dost peněz.

V poslední době se v Nizozemsku změnila strategie, jak bojujeme s vodou. Přemýšlíme jinak, řekám dáváme prostor místo toho, abychom je zadržovali. A v budoucnu možná budeme muset stejně přistupovat k oceánu. Namísto budování zdí a zadržování vody za každou cenu budeme muset budovat infrastrukturu, která nějakou vodu dokáže absorbovat.

Důležitější je ale se ptát, kdy se to stane. Pokud s oteplováním planety nezačneme něco dělat, může se stát, že ledovce začnou tát ještě rychleji. V roce 2100 může být hladina oceánu vyšší o dva metry a za dalších padesát let už o tři metry. Hrozí, že na to nestihneme zareagovat.

Který ledovec glaciologům v Nizozemsku dělá teď největší starosti?

Antarktida je rozhodně největším spícím obrem. Takovým menším spícím obrem je pak grónský ledovec, který je ale poměrně blízko Evropy. Ten pokud celý roztaje, zvedne se hladina oceánu o sedm metrů. Jedna věc je ale na celé situaci speciální, a to že grónský ledovec svou gravitací přitahuje mořskou vodu.

Můžete si to představit tak, že hladina je u něj asi o metr nebo o dva vyšší. Když led roztaje, tenhle efekt zmizí a hladina oceánu v okolí klesne. A právě proto, že jsme ke Grónsku blízko, tak když vlivem tání jeho ledovce stoupne hladina světového oceánu o dva metry, tady v Nizozemsku nám stoupne jen o 40 centimetrů.

Funguje to tak u všech ledovců?

Ano, vždycky platí, že čím dál se od nás nachází tající ledovec, tím silnější efekt pocítíme. A naopak čím blíže jsme, tím méně to pocítíme. Pro obyvatele Jižní Ameriky je grónský ledovec větším strašákem než Antarktida. Pro nás je to naopak. Proto se my nejvíc bojíme tající Antarktidy. Jednak je tam více ledu a pak je od nás dál.

Mají na ledovce efekt vlny veder? Ubývají kvůli nim rychleji?

Vlny veder, které jsme teď zažívali v Evropě, nijak nesouvisí s těmi, které jsou třeba v Grónsku. Ale i tam jsou vlny veder a v posledních zhruba čtyřiceti letech jsou čím dál častější. Tahle vedra mají na ledovce rozhodně větší vliv. Led začne tát mnohonásobně rychleji.

Nizozemsko, jehož velká část se nachází pod úrovní hladiny oceánu, se pyšní tím, že vodu dokázalo ovládnout. Je ale skutečně možné takový živel kontrolovat a dá se to udržet i do budoucna?

Boj s vodou a spolupráce s vodou je něco, co je hluboce zakořeněno v nizozemské kultuře. Když se podíváte na mořské hráze podél pobřeží, pochopíte nizozemský postoj k vodě. Pyšníme se tím, že ji zvládáme zadržet a dostat ji pod kontrolu. A my ji skutečně kontrolujeme. Hladinu řek a kanálů dokážeme regulovat na centimetry. Když je v létě sucho, umíme proud vody otočit a poslat vodu tam, kam potřebujeme. Z toho pramení pocit, že máme vodu pod kontrolou. A je to pravda. Skutečně to funguje.

Jenže teď se to všechno nejspíš změní. Přichází globální oteplování a s ním i podmínky, se kterými jsme se nikdy předtím nesetkali. Máme více vody, když prší, a horší sucha v létě. Situace se mění a my se potřebujeme znovu přizpůsobit. Proto se přestávají stavět hráze, nemůžeme je dělat vyšší a vyšší. Naopak musíme budovat pro vodu dostatek prostoru.

Jak v Nizozemsku vypadá debata o klimatické hrozbě? Člověk by očekával, že bude vážnější vzhledem k rizikům, kterým Nizozemci čelí. Co se nejvíc řeší?

Mezi vědci je samozřejmě seriózní, ale například v parlamentu tomu tak není. Někteří politici jsou ochotni připustit hrozby klimatických změn, někteří méně. 

Naštěstí v Nizozemsku fungují takzvané vodní rady, což jsou volené regionální orgány zabývající se výlučně politikou směřující k vodním zdrojům. A díky tomu fungují dlouhodobé projekty chránící nejníže položené oblasti před povodněmi.

Co se týče veřejnosti, ta si podle mě skutečných hrozeb vědoma moc není. Lidé si neuvědomují, že žijí ve velmi zranitelné oblasti. Možná ani nevědí, že žijí pod úrovní hladiny moře. My jsme dobří v přizpůsobení se, ale ne v pokusech změně klimatu zabránit.

Myslíte si, že se lidstvo dokáže přizpůsobit dopadům klimatických změn?

Myslím, že do určité míry ano. Nizozemsko je podle mě lépe připravené se přizpůsobit než jiné země. 

Ale i to má své limity. Zvládáme vodu kontrolovat už tak dobře, že si tu lidé neuvědomují nebezpečí toho, že žijí pod úrovní hladiny moře. Cítí se bezpečně, protože nikdy nezažili žádný problém. Naučili jsme se vodu zvládat tak dobře, že lidé zapomněli, že pro ně představuje riziko.

Jak je na tom mladší generace? Stávkovali také nizozemští školáci kvůli změnám klimatu?

Nizozemci nejsou moc zvyklí stávkovat. Bylo tu pár velkých akcí, ale pak to začalo slábnout. Ale mladí lidé jsou rozhodně ti, kteří si rizika uvědomují nejvíce.

Dělá vám kvůli změně klimatu starosti budoucnost vašich dětí?

Já jsem optimista. Myslím, že nakonec se bude budoucnost odehrávat jinak, než si myslíme. Když se podíváte na elektrické automobily a další technologické vymoženosti, je to z ekonomického hlediska hrozně atraktivní. Investujete do koupě takového auta a pak už jezdíte téměř zadarmo. Benzin a nafta budou stále dražší.

Budovat obnovitelné zdroje znamená podporovat technologie. A z historie víme, že technologie se zlevňuje a technologický pokrok je čím dál rychlejší.

Doufám, že až mi v roce 2050 bude 70 let a ohlédnu se zpátky, řeknu si 'Páni, celý ten přechod na obnovitelné zdroje byl tak jednoduchý'. Doufám, že za třicet let si řekneme, že jsme z toho dělali zbytečně velký povyk.

Video: Globální oteplování postupuje.

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová
 

Právě se děje

před 5 hodinami

Ozbrojenci v Kamerunu zaútočili na školu, zabili osm dětí

Nejméně osm dětí ve věku 12 až 14 let zabili a další desítku žáků zranili ozbrojenci, kteří dnes vtrhli do školy ve městě Kumba na západě Kamerunu. Informovala o tom agentura AFP. Masakr, při němž ozbrojenci použili i mačety, se stal v regionu, kde vládní jednotky několik let vedou tvrdý boj se separatistickými skupinami. "Přijeli na motorkách, vtrhli do třídy a začali střílet," popsal scénu místní zastupitel. Zatím není jasné, kdo za útokem na školu stojí. Oblast sužuje konflikt od roku 2017, kdy separatisté vyhlásili po násilném potlačení pokojných protestů vlastní stát Ambazonii. Prezident Paul Biya, který Kamerunu vládne od roku 1982, poté vyhlásil separatistům válku a označil je za teroristy. Podle nevládních organizací se zločinů dopouštějí obě strany.

před 6 hodinami

Ajax překonal rekord nizozemské ligy, Venlu nastřílel 13 gólů

Fotbalisté Ajaxu deklasovali 13:0 Venlo a zaznamenali nejvyšší výhru v historii nizozemské ligy. Útočník Lassina Traoré přispěl k debaklu pěti góly a třemi asistencemi. Pět gólů v jednom utkání dal v dresu slavného amsterodamského celku naposledy před 35 lety legendární Marco van Basten.

Ajax překonal svou nejvyšší výhru ze sezony 1971/72, kdy porazil 12:1 Arnhem. Také střelecký rekord v utkání na soupeřově hřišti byl dosud v držení úřadujícího nizozemského šampiona, který před třemi lety vyhrál na půdě Bredy 8:0.

Favorit ovládl první poločas ve Venlu 4:0, po změně stran navíc dostal červenou kartu domácí Christiaan Kum a Ajax spustil ve zbytku utkání kanonádu. Míč držel 76 procent hracího času a prostor mezi tyčemi trefil třiadvacetkrát. Soupeř naproti tomu ani jednou.

Výjimečný výkon devatenáctiletého útočníka Traorého z Burkiny Faso doplnili i další spoluhráči. Dva góly a asistenci zaznamenal Jurgen Ekkelenkamp, dvakrát se trefil i střídající veterán Klaas-Jan Huntelaar.

Ajax se tak posunul do čela soutěže, na první místo se ale v případě nedělní výhry v Arnhemu může vrátit PSV Eindhoven. Venlo je s pěti body z šesti zápasů ve středu tabulky.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Ženy opět vyšly do boje proti Lukašenkovi

Několik stovek běloruských žen dnes opět demonstrovalo v Minsku za odstoupení autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Nejméně deset aktivistek policie zadržela. Menší protivládní demonstrace se konaly i v dalších městech země. Ženy pochodovaly centrem města a měly v deštivém dni červenobílé deštníky v barvách historické běloruské vlajky. Nesly také transparenty, na nichž měly napsány své profese, aby zdůraznily šíři opozice vůči Lukašenkovi. Ten vládne v Bělorusku už 26 let a letos v srpnu ho ústřední volební komise opět vyhlásila vítězem prezidentských voleb. Opozice, EU, USA i další země považují výsledky za zmanipulované. Demonstrace v Bělorusku pokračují už dva a půl měsíce i přes četné zatýkání i mnohdy brutální zákroky vůči jejich účastníkům. 

před 8 hodinami

Wellens vybojoval na Vueltě první etapový triumf, dál vede Roglič

Pátou etapu cyklistické Vuelty vyhrál Belgičan Tim Wellens ze stáje Lotto-Soudal. Čtvrtý dojel obhájce prvenství Primož Roglič (Jumbo-Visma) ze Slovinska a nadále vévodí celkovému pořadí. Jan Hirt (CCC) byl se ztrátou více než čtyř minut jednasedmdesátý, Zdeněk Štybar (Deceuninck-Quick Step) obsadil 107. místo s mankem téměř 13 minut.

Po páteční rovině přišla na řadu již čtvrtá kopcovitá etapa v programu náročného úvodního týdne. Po takřka 185 kilometrech na trase Huesca - Sabiňánigo se rozhodovalo mezi trojicí závodníků, která se zformovala přibližně 70 kilometrů před cílem a dotáhla svůj únik až k obsazení pódia.

V závěru měl při dojezdu v těžkém stoupání do cíle nejvíc sil devětadvacetiletý Wellens. Udolal Francouze Guillaumea Martina (Cofidis) a dočkal se etapového vavřínu při prvním startu na Vueltě. Na Grand Tours slavil dvakrát také na Giru d'Italia. Třetí byl Nizozemec Thyman Arensman (Sunweb), který ale z boje o etapový primát odpadl již několik desítek metrů před cílem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy