reklama
 
 

Tání ledovců se zrychluje, Nizozemsko bude v bezpečí ještě 50 let, říká glaciolog

7. 7. 2019 17:54
Nizozemci obývají území, které z velké části leží pod úrovní hladiny moře. Během staletí vybudovali důmyslný systém bariér a kanálů na kontrolu vody. Globální oteplování ale všechno mění. Vlivem tání ledovců se začne zvyšovat hladina moří a hráze chránící Nizozemsko přestanou stačit. "Vodu máme pod kontrolou a ještě tak 50 až 70 let to udržíme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz výzkumník a glaciolog z univerzity v Utrechtu Peter Kuipers Munneke. "Moment, kdy hladina moře stoupne tak, že už ji nezastavíme, přijde určitě. Důležité je se ptát, kdy to přijde."

Aktuálně.cz: Jak velké nebezpečí představují tající ledovce pro Nizozemsko?

Peter Kuipers Munneke: To záleží na tom, o jakém časovém úseku se bavíme. V příštích padesáti až sedmdesáti letech budeme v pohodě. Potom můžeme počítat se dvěma scénáři. Když bude hladina oceánu stoupat opravdu rychle, protože se planeta bude dál zahřívat, tak se v roce 2100, 2150 nebo 2200 - to nikdo zatím neví přesně - dostaneme do bodu, kdy nebudeme schopni ubránit naše pobřeží. Druhá možnost je, že se nám podaří zmírnit oteplování a tím to odložit třeba o tisíc let. 

Jak rychle se zvyšuje hladina oceánu?

To je těžké říct, výzkumy se liší. S určitostí akorát víme, že růst hladiny oceánu se zrychluje. Momentálně je to něco mezi třemi až pěti milimetry ročně. To není zrovna moc, ale zrychluje se to. 

Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (zřízeného OSN, pozn. red.), z roku 2013, mluví o zvýšení hladiny do roku 2100 až o jeden metr. Některé nizozemské studie v případě nejhoršího možného scénáře hovoří o třech metrech.

Já si myslím, že pravda je někde uprostřed. Když proti oteplování nic neuděláme, může hladina stoupnout o metr až o dva.

Co by to pro Nizozemsko znamenalo?

Až zhruba do dvou metrů bychom se s tím podle mě dokázali vypořádat. Myslím technicky, když na to budeme mít dost peněz.

V poslední době se v Nizozemsku změnila strategie, jak bojujeme s vodou. Přemýšlíme jinak, řekám dáváme prostor místo toho, abychom je zadržovali. A v budoucnu možná budeme muset stejně přistupovat k oceánu. Namísto budování zdí a zadržování vody za každou cenu budeme muset budovat infrastrukturu, která nějakou vodu dokáže absorbovat.

Důležitější je ale se ptát, kdy se to stane. Pokud s oteplováním planety nezačneme něco dělat, může se stát, že ledovce začnou tát ještě rychleji. V roce 2100 může být hladina oceánu vyšší o dva metry a za dalších padesát let už o tři metry. Hrozí, že na to nestihneme zareagovat.

Který ledovec glaciologům v Nizozemsku dělá teď největší starosti?

Antarktida je rozhodně největším spícím obrem. Takovým menším spícím obrem je pak grónský ledovec, který je ale poměrně blízko Evropy. Ten pokud celý roztaje, zvedne se hladina oceánu o sedm metrů. Jedna věc je ale na celé situaci speciální, a to že grónský ledovec svou gravitací přitahuje mořskou vodu.

Můžete si to představit tak, že hladina je u něj asi o metr nebo o dva vyšší. Když led roztaje, tenhle efekt zmizí a hladina oceánu v okolí klesne. A právě proto, že jsme ke Grónsku blízko, tak když vlivem tání jeho ledovce stoupne hladina světového oceánu o dva metry, tady v Nizozemsku nám stoupne jen o 40 centimetrů.

Funguje to tak u všech ledovců?

Ano, vždycky platí, že čím dál se od nás nachází tající ledovec, tím silnější efekt pocítíme. A naopak čím blíže jsme, tím méně to pocítíme. Pro obyvatele Jižní Ameriky je grónský ledovec větším strašákem než Antarktida. Pro nás je to naopak. Proto se my nejvíc bojíme tající Antarktidy. Jednak je tam více ledu a pak je od nás dál.

Mají na ledovce efekt vlny veder? Ubývají kvůli nim rychleji?

Vlny veder, které jsme teď zažívali v Evropě, nijak nesouvisí s těmi, které jsou třeba v Grónsku. Ale i tam jsou vlny veder a v posledních zhruba čtyřiceti letech jsou čím dál častější. Tahle vedra mají na ledovce rozhodně větší vliv. Led začne tát mnohonásobně rychleji.

Nizozemsko, jehož velká část se nachází pod úrovní hladiny oceánu, se pyšní tím, že vodu dokázalo ovládnout. Je ale skutečně možné takový živel kontrolovat a dá se to udržet i do budoucna?

Boj s vodou a spolupráce s vodou je něco, co je hluboce zakořeněno v nizozemské kultuře. Když se podíváte na mořské hráze podél pobřeží, pochopíte nizozemský postoj k vodě. Pyšníme se tím, že ji zvládáme zadržet a dostat ji pod kontrolu. A my ji skutečně kontrolujeme. Hladinu řek a kanálů dokážeme regulovat na centimetry. Když je v létě sucho, umíme proud vody otočit a poslat vodu tam, kam potřebujeme. Z toho pramení pocit, že máme vodu pod kontrolou. A je to pravda. Skutečně to funguje.

Jenže teď se to všechno nejspíš změní. Přichází globální oteplování a s ním i podmínky, se kterými jsme se nikdy předtím nesetkali. Máme více vody, když prší, a horší sucha v létě. Situace se mění a my se potřebujeme znovu přizpůsobit. Proto se přestávají stavět hráze, nemůžeme je dělat vyšší a vyšší. Naopak musíme budovat pro vodu dostatek prostoru.

Jak v Nizozemsku vypadá debata o klimatické hrozbě? Člověk by očekával, že bude vážnější vzhledem k rizikům, kterým Nizozemci čelí. Co se nejvíc řeší?

Mezi vědci je samozřejmě seriózní, ale například v parlamentu tomu tak není. Někteří politici jsou ochotni připustit hrozby klimatických změn, někteří méně. 

Naštěstí v Nizozemsku fungují takzvané vodní rady, což jsou volené regionální orgány zabývající se výlučně politikou směřující k vodním zdrojům. A díky tomu fungují dlouhodobé projekty chránící nejníže položené oblasti před povodněmi.

Co se týče veřejnosti, ta si podle mě skutečných hrozeb vědoma moc není. Lidé si neuvědomují, že žijí ve velmi zranitelné oblasti. Možná ani nevědí, že žijí pod úrovní hladiny moře. My jsme dobří v přizpůsobení se, ale ne v pokusech změně klimatu zabránit.

Myslíte si, že se lidstvo dokáže přizpůsobit dopadům klimatických změn?

Myslím, že do určité míry ano. Nizozemsko je podle mě lépe připravené se přizpůsobit než jiné země. 

Ale i to má své limity. Zvládáme vodu kontrolovat už tak dobře, že si tu lidé neuvědomují nebezpečí toho, že žijí pod úrovní hladiny moře. Cítí se bezpečně, protože nikdy nezažili žádný problém. Naučili jsme se vodu zvládat tak dobře, že lidé zapomněli, že pro ně představuje riziko.

Jak je na tom mladší generace? Stávkovali také nizozemští školáci kvůli změnám klimatu?

Nizozemci nejsou moc zvyklí stávkovat. Bylo tu pár velkých akcí, ale pak to začalo slábnout. Ale mladí lidé jsou rozhodně ti, kteří si rizika uvědomují nejvíce.

Dělá vám kvůli změně klimatu starosti budoucnost vašich dětí?

Já jsem optimista. Myslím, že nakonec se bude budoucnost odehrávat jinak, než si myslíme. Když se podíváte na elektrické automobily a další technologické vymoženosti, je to z ekonomického hlediska hrozně atraktivní. Investujete do koupě takového auta a pak už jezdíte téměř zadarmo. Benzin a nafta budou stále dražší.

Budovat obnovitelné zdroje znamená podporovat technologie. A z historie víme, že technologie se zlevňuje a technologický pokrok je čím dál rychlejší.

Doufám, že až mi v roce 2050 bude 70 let a ohlédnu se zpátky, řeknu si 'Páni, celý ten přechod na obnovitelné zdroje byl tak jednoduchý'. Doufám, že za třicet let si řekneme, že jsme z toho dělali zbytečně velký povyk.

Video: Globální oteplování postupuje.

Svět obletěl snímek psí smečky, která vypadá, jako kdyby běžela po hladině moře. Pořídil ho dánský vědec na severozápadě Grónska. | Video: Daniela Drtinová |  11:05

autor: Simona Fendrychová | 7. 7. 2019 17:54

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama