reklama
 
 

Udělá von der Leyenová z EU spojené státy evropské? Deset úkolů nové šéfky komise

Aktualizováno 17. 7. 2019 11:41
Nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. | Video: Associated Press |  01:02
Nově zvolená předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová slíbila velké množství změn. Německá politička chce v čele nejdůležitější unijní instituce prosadit nová pravidla na ochranu klimatu, posílit sociální rozměr evropské integrace, reformovat společnou migrační a azylovou politiku a více naslouchat Evropskému parlamentu. Přečtěte si, jaká konkrétní opatření navrhuje.

1. Klimatická politika

"Chci, aby byla Evropa prvním klimaticky neutrálním kontinentem," předsevzala si von der Leyenová v úterním proslovu před europoslanci. Znamenalo by to, že do roku 2050 by na území unie měly vznikat téměř nulové emise skleníkových plynů. Von der Leyenová svůj závazek chce přijmout jako závazný evropský zákon v prvních 100 dnech svého úřadování. Odmítá ho ale například český premiér Andrej Babiš (ANO), který jinak německou političku podporuje. 

Nová předsedkyně komise chce také méně emisí do roku 2030. Místo 40procentního snížení oproti 90. létům by se jejich objem měl snížit až o celých 55 procent. Evropa by se přitom měla stát globálním lídrem environmentální politiky a ke stejným závazkům přesvědčit i další světové mocnosti. 

Von der Leyenová plánuje rozšíření evropského systému emisních povolenek a zavedením uhlíkové pohraniční daně, kterou až doteď komise odmítala. Jednalo by se fakticky o zvýšení cel na přeshraniční přepravu zboží podle toho, jaké emise za sebou zanechávají. 

Kompenzace zejména malým a středním firmám, které přechod na ekologičtější provoz zasáhne, by podle von der Leyenové měly směřovat i z evropských peněz.

Klima je pro von der Leyenovou nové téma, před nominací a zvolením do čela komise se k němu veřejně nevyjadřovala. 

2. Hospodářství

Německá politička se zavázala posilovat "sociálně-tržní ekonomiku" v unii. Chce podporovat malé a střední podniky a pomoci členským zemím platícím eurem postupně se dostat na stejnou životní úroveň.

Plně využít při tom hodlá "flexibility", kterou umožňuje evropská fiskální politika. To potěšilo pravděpodobně zejména europoslance z Itálie, která má dlouhodobě problém se státním dluhem a deficity rozpočtu ve výši, která jde proti evropským pravidlům.

"Ekonomika musí sloužit lidem, ne lidé ekonomice," nechala se nová šéfka komise slyšet ve svém nominačním projevu v europarlamentu v úterý dopoledne. 

3. Sociální politika

Podle von der Leyenové by se měla unie zaručit, aby ve všech členských zemích byla zavedena minimální mzda. Bývalá německá ministryně sociálních věcí chce toto prosadit jako právně závazné opatření v prvních 100 dnech svého úřadování. 

"Každý, kdo pracuje na plný úvazek, by měl mít právo na minimální mzdu, která mu zajistí slušný život. Vytvoříme k tomu potřebný rámec, samozřejmě při respektu k rozdílným pracovním trhům," uvedla a vyslovila se také pro větší podporu mladých. Prosadit by chtěla také evropské pojištění příspěvků v nezaměstnanosti.

4. Migrace

"Evropa potřebuje jasnou společnou definici azylu," slíbila nová šéfka komise evropským liberálům. Drží se teze, že je potřeba udržet otevřené vnitřní hranice EU, ale o to přísněji střežit ty vnější. Posílit chce proto i jednotky pobřežní stráže na 10 tisíc členů, a to rychleji, než počítá aktuální plán. 

Podle předsedkyně komise je třeba zachraňovat lidi na moři a zlepšovat situaci uprchlíků ve spolupráci s OSN, ale také rozbíjet sítě převáděčů a bojovat s organizovaným zločinem. "Potřebujeme empatii i rozhodnou akci," řekla.

Během svého nominačního proslovu zmínila von der Leyenová osobní zkušenost, kdy v roce 2014 přijala ke svým sedmi dětem ještě dalšího mladého uprchlíka ze Sýrie. Za dobu, kterou strávil u ní v rodině, se podle slov odstupující ministryně obrany naučil německy i anglicky a v Německu také studoval. 

"Je třeba se podívat na to, jak můžeme překonat naše rozdílné pohledy," vyzvala k solidaritě napříč členskými zeměmi bez ohledu na to, nakolik jsou kvůli své geografické poloze vystaveny problémům s migrací. 

5. Daně

Nová předsedkyně komise se chce zasadit o férové zdanění velkých digitálních společnosti jako Facebook nebo Google. Obecně by ráda využila opatření v evropských smlouvách, které za určitých okolností umožňují členským státům změnit hlasování o daňových otázkách na Evropské radě z jednomyslného, na kvalifikovanou většinou. Souhlasit by s tím nicméně musely všechny členské státy, což se může ukázat jako problém.

Odpor už projevily země, které jsou v rámci unie útočištěm pro velké společnosti, které v nich platí výrazně nižší daně, jako jsou například Nizozemsko nebo Lucembursko. 

6. Zahraniční politika

Otázkám jako evropské sankce vůči Rusku nebo ekonomické soutěžení s Čínou se von der Leyenová během svého proslovu v europarlamentu vyhnula. V minulosti například varovala před vojenskou eskalací s Ruskem a odmítla dodávky zbraní na východní Ukrajinu. Na druhou stranu podle ní režim ruského prezidenta Vladimira Putina vyžaduje tvrdý přístup ze strany Evropy. 

V úterním projevu von der Leyenová opakovaně zdůrazňovala, že EU by měla být významným globálním hráčem, mimo jiné proto, že o to její spojenci stojí a žádají.

Vzniknout by měl také úřad "vyjednavače obchodních dohod", který bude dohlížet na jejich prosazování a dodržování. Všechny obchodní dohody by podle von der Leyenové měly obsahovat pasáže vyžadující od smluvních stran dodržování určitých ekologických a sociálních zásad. 

Předsedkyně komise se také zavázala podporovat rozšíření Evropské unie směrem na východ a otevřít přístupová jednání se Severní Makedonií a Albánií, což byl jeden z požadavků evropských socialistů. V jejím programu ovšem není určený termín, dokdy by se tak mělo stát. Letos na jaře to byla právě německá vláda, která otevření přístupových jednání znemožnila, když s tím včas nevyjádřil souhlas německý parlament. 

7. Digitalizace

Von der Leyenová chce podporovat "lidské a etické využití" umělé inteligence, ráda by měla v rámci unie společné standardy pro vývoj bezdrátové sítě 5G. Ta bývá často považována za bezpečnostní riziko související s jejím zajištěním čínskou firmou Huawei. Digitalizovat chce také samotnou komisi a její fungování. 

8. Obrana

Jako ministryně obrany se zasazovala o "armádu Evropanů", tedy posílenou spolupráci mezi unijními vojáky. Ve svých návrzích je nicméně relativně stručná, prosazuje "v příštích pěti letech vytvořit skutečnou obrannou evropskou unii" s tím, že jádrem evropské bezpečnosti musí i nadále zůstat Severoatlantická aliance (NATO). 

9. Brexit

Čistě hypoteticky se samotný britský odchod z EU von der Leyenové už nemusí dotknout, čekalo by na ni "jen" dojednávání budoucího vztahu mezi Spojeným královstvím a evropskou sedmadvacítkou.

Ve skutečnosti ale předsedkyně komise nevyloučila, že by 31. říjen, současný termín pro brexit, prodloužila. Právě den předtím se má její komise oficiálně ujmout úřadu. Prodloužení termínu odchodu Británie z EU by ale podle von der Leyenové následovalo jen kvůli "dobrým důvodům" ze strany Londýna. 

10. Budoucnost Evropy

"Jsem Evropanka ze srdce a z přesvědčení," řekla von der Leyenová novinářům během svého prvního vystoupení po nominaci lídry členských zemí. V roce 2011 řekla německým novinářům, že jejím "cílem jsou spojené evropské státy, federální spolek, jako je Švýcarsko nebo Německo". 

Europoslancům slíbila posílit vliv občanů a jejich instituce na evropské záležitosti. Právě Evropský parlament je jedinou přímo volenou unijní institucí, nemůže ale navrhovat vlastní zákony. Von der Leyenová se zavázala, že pokud poslanci s nějakým návrhem evropské legislativy přijdou, ona jako šéfka komise ho skutečně předloží ke schvalování. Podle evropských smluv to ale udělat nemusí a parlament její slib nemůže ani nijak vymáhat. 

Příští rok by pak měla začít dvouletá konference o budoucnosti Evropy, ve které budou mít občané, politici i instituce možnost se vyjádřit k dalšímu směřování unijní integrace. Podobné konzultace v závěru svého mandátu uspořádal také končící šéf komise a předchůdce von der Leyenové Jean-Claude Juncker. 

Střídání v čele klíčových unijních institucí

První krok má Ursula von der Leyenová za sebou. Poslanci Evropského parlamentu ji v úterý podpořili, a může tak začít skládat příští Evropskou komisi. Funkční období je pětileté a začít má od listopadu. Jaký je teď "jízdní řád"?

  • středa, 17. července: Ursula von der Leyenová končí v čele německého ministerstva obrany. Střídá ji překvapivě Annegret Krampová-Karrenbauerová, předsedkyně vládní Křesťansko demokratické unie (CDU). Ministerský post možná budoucí nástupkyně Angely Merkelové v čele kabinetu dříve odmítala s tím, že se chce soustředit na vedení strany.
  • červenec až září: Von der Leyenová musí rozpracovat plán práce pro příštích pět let a sestavit tým komisařů a komisařek z ostatních 27 zemí. Každá navrhne svého zástupce či zástupkyni. Jako šéfka komise může dotyčnou či dotyčného odmítnout. Jisté je, že se místopředsedy komise stanou sociální demokrat Frans Timmermans z Nizozemska a liberálka Margrethe Vestagerová z Dánska. Španělský socialista Josep Borrell se má stát vysokým představitelem pro zahraniční politiku. Český premiér Andrej Babiš zatím jméno nepotvrdil, podle informací týdeníku Respekt ale znovu vsadí na komisařku Věru Jourovou a bude pro ni chtít získat ekonomickou agendu. Von der Leyenová chce mít komisi složenou ze stejného počtu žen a mužů.
  • říjen: Budoucí eurokomisařky a eurokomisaře čeká dotazování v Evropském parlamentu. Ten pak komisi jako celek musí potvrdit. Zasedání ve Štrasburku má proběhnout mezi 21. až 24. říjnem. Před tím se ještě 17. a 18. října uskuteční summit vedoucích představitelů zemí EU v Bruselu.
  • 31. října: Velká Británie by měla, podle současného stavu, odejít z EU. Evropský parlament by opustilo 73 britských poslanců.Vzhledem k chaotické situaci v zemi není ale vyloučeno, že se britské členství v EU znovu prodlouží.
  • 1.listopadu: Von der Leyenová a její tým komisařů a komisařek se má ujmout svých resortů. Funkční období začne i Francouzce Christine Lagardeové, která stane v čele Evropské centrální banky.
  • 1. prosince: Úřadu předsedy Evropské rady, tedy šéfa unijních summitů, se ujme Belgičan Charles Michel.

autor: Helena Truchlá | 17. 7. 2019 9:56

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama