Čerpání evropských dotací vázne. Máme pomalý start, některé projekty jsou paralyzované, říká ekonom

Zahraničí Adéla Denková, Zahraničí
8. 2. 2018 17:01
Čerpání evropských fondů má v Česku zpoždění, skluz se však daří dohánět. Problémy zůstávají třeba v oblasti vysokorychlostního internetu a energetických úspor.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Brusel/Praha - Skoro polovina evropských dotací určených na roky 2014 až 2020 byla ke konci loňska smluvně zajištěná. To znamená, že 47 procent českých žadatelů ještě u sebe nemá fyzicky peníze, ale má na ně alespoň "papírový doklad".

Celý balík přidělených dotací čítá 571 miliard korun. "Příjemcům už bylo proplaceno téměř 100 miliard korun a Evropská komise nám už zhruba 65 miliard proplatila zpět," uvedla náměstkyně ministryně pro místní rozvoj Olga Letáčková.

Kritici však poznamenávají, že Česko ve stávajícím programovém období "zaspalo" - start čerpání evropských dotací byl podle nich pomalý. Přitom jsme už za polovinou celého období.

A ve středu to na zasedání vlády vzkázal svým ministrům i premiér v demisi Andrej Babiš (ANO). Členy kabinetu vyzval, aby čerpání peněz z evropských fondů zrychlili. Příští týden o tom hodlá znovu jednat a probrat pak hlavně ty programy, kde čerpání vázne nejvíc.

"Skutečné čerpání prostředků EU je v začátcích, byť jsme formálně za polovinou programového období," připouští i česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO), která zasedá ve výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu.

Nepřipravenost, paralyzované projekty

Ekonom České spořitelny Petr Zahradník přitom poznamenává, že v letech 2004 až 2006 Česko vyčerpalo všechny přidělené dotace. V dalším období mezi roky 2007 až 2013 se nakonec, po mnoha problémech, nepodařilo udat jen zhruba dvě procenta.

A nyní Česká republika podle Zahradníka zopakovala svou "tradiční" chybu - pozdní a pomalý start čerpání. Jak ale dodává, horší než celkové zpoždění je spíš domácí nepřipravenost některých velkých projektů v oblasti infrastruktury.

"Lze sem také zařadit paralýzu projektů, které jinak dávají smysl, jako je například vysokorychlostní internet," říká Zahradník.

Právě program na podporu vysokorychlostního internetu má momentálně problémy. Vyčleněno na něj bylo více než 11 miliard korun, ale ke konci loňského roku se s projektem přihlásili jen tři zájemci, kteří dohromady požádali o necelých 50 milionů.

Náměstkyně Letáčková pak vidí další potíž v dotacích na úspory energie.

"Hledáme cesty, jak zvýšit potenciál - hledáme tedy vhodné projekty. Pokud dojdeme k tomu, že je problém hlubší, vstoupíme do formálních jednání s Evropskou komisí," říká.

Většina projektů v pořádku

Jak zmiňují někteří europoslanci, evropské fondy se v Česku navíc potýkají i se svou vlastní "image" - s dotačními podvody a chybami.

"Jeden špatný projekt zastíní tisíc dobrých. Na tom je nutné zapracovat a podvody tvrdě trestat," říká například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který je rovněž členem výboru pro rozpočtovou kontrolu. Poukazuje pak na kauzu Čapí hnízdo, ve které policie obvinila premiéra Babiše.

"Více než 98 procent všech vynaložených prostředků EU splní svůj cíl a je v souladu jak s právem EU, tak s právem členského státu," dodává i Dlabajová.

"Je také na nás politicích, abychom uměli občanům srozumitelně vysvětlit konkrétní přínos," myslí si europoslankyně. "Jsem ráda, že ministerstvo pro místní rozvoj vytvořilo Mapu projektů, kde každý může vidět skutečnou přidanou hodnotu členství v EU."

Co do budoucna?

Česko navíc musí přemýšlet i nad budoucím rozpočtovým obdobím po roce 2020.

V květnu představí Evropská komise návrh, jak má nový víceletý rozpočet EU vypadat. Česká vláda podle premiéra Babiše chystá národní strategii, která by se měla projednávat koncem letošního roku.

"Jako prioritu vnímám investice do lidského kapitálu - ať už se jedná o vzdělávání, uplatnění na trhu práce či zvýšení mobility. Také podporuji investice v oblasti podnikání, vědy a výzkumu," říká Dlabajová.

"Mělo by se rozhodně investovat do inovací a start-upů. Evropa nesmí zaspat vývoj. Řada současných povolání v dohledné době zanikne. Je nutné umožnit vznik nových pracovních míst," dodává zase Zdechovský.

Podle ekonoma Zahradníka je potřeba se zaměřit na mobilitu, inovace, konkurenceschopnost, vzdělávání a výzkum a kvalitu veřejné správy.

Podívejte se na debatu o evropských dotacích:

Video: Zdeněk Bašus
 

Právě se děje

Další zprávy