Brusel/Praha - Miloslav Vařeka z Prahy utrpěl při lyžování v rakouském Schladmingu ve svých osmapadesáti letech vážné zranění hlavy. Najel do něj druhý lyžař a první prognózy lékařů nebyly zvlášť optimistické.
V nemocnici v Salcburku mu do těla vpravili celkem 34 titanových šroubů a destiček a v pražské nemocnici strávil po převozu z Rakouska měsíc. "Co se dělo první týden, kdy jsem ležel v rakouské nemocnici, si vůbec nepamatuji," popisuje Vařeka. "Po návratu do práce jsem chodil rok a půl na kontroly a také na nápravu řeči, aby se plně obnovila má schopnost mluvit."
Do práce se však mohl vrátit poměrně brzy. "První měsíc a půl jsem měl dovoleno polovinu pracovních dnů pracovat z domova," uvádí Vařeka. "Nabídli mi, abych zpočátku dělal jen ty úkoly, na které jsem se cítil. Prakticky jsem to ale nevyužíval."
Ne každý má ale vstřícného zaměstnavatele. Evropský parlament se proto tento týden obrátil na Evropskou komisi a členské země EU, aby zlepšily všeobecné podmínky pro začleňování dlouhodobě nemocných lidí zpět do pracovního procesu, mimo jiné těch v předdůchodovém věku.
Podle evropského úřadu Eurostat se 32,5 procenta Evropanů dlouhodobě potýká s tělesnými nebo psychickými problémy. Čtvrtina lidí v produktivním věku bojuje se stresem, mimo jiné kvůli strachu ze ztráty zaměstnání.
Očekávaná délka života v členských zemích EU činí u žen 83,3 roku a 77,9 roku u mužů. Jenže takzvaná zdravá délka života, tedy období bez vážnějších zdravotních problémů, činí u žen jen 64,2 roku a 63,5 roku u mužů.
Pomůže i práce z domova
Jen pět procent zaměstnanců v Evropské unii uvádí, že jim zaměstnavatel nabídl zvláštní výhody, aby jim pomohl s dlouhodobými zdravotními problémy. Čtvrtina nezaměstnaných pak uvádí, že absence takových zvýhodnění jim brání v nástupu do práce.
A studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2013 uvádí i konkrétní příklady. Více než pětina pacientů s rakovinou ve věku 18 až 57 let přišla o práci bezprostředně poté, co jim byla nemoc diagnostikována. Přes 90 procent pak do patnácti měsíců.
Europoslanci proto požadují, aby zaměstnavatelé nabízeli lidem se zdravotním postižením flexibilní pracovní podmínky. Například práci na částečný úvazek nebo práci z domova.
Projednávání návrhu v Evropském parlamentu
Návrhy nové legislativy, předkládané Evropskou komisí, a jejich projednávání v Evropském parlamentu představují proces, který trvá řadu měsíců.
Příprava zprávy o všeobecných podmínkách začleňování dlouhodobě nemocných lidí zpět do pracovního procesu a schválení příslušného návrhu v Evropském parlamentu zabraly téměř jeden rok.
12. října 2017 - Slovenská poslankyně Jana Žitňanská z parlamentní skupiny Evropských konzervativců a reformistů byla pověřena přípravou příslušné zprávy.
18. ledna 2018 - Doporučení parlamentního Výboru pro zaměstnanost a sociální věci prošlo na základě zprávy Žitňanské v europarlamentu prvním čtením. Za Česko jsou v tomto výboru zastoupeni Martina Dlabajová (ANO) a Jan Keller (ČSSD).
7. června - Hlasování o návrhu v parlamentním výboru
12. června - Zpráva výboru předložena plenárnímu zasedání parlamentu
10. září - Debata o návrhu v europarlamentu
11. září - Hlasování o návrhu v europarlamentu
Zprávu s návrhy nyní dostane Rada EU k prvnímu čtení, v případě dalších úprav jde návrh do druhého čtení v europarlamentu a případně k druhému čtení v Radě EU. Pokud návrh není schválen, následuje dohodovací řízení a třetí čtení. Pokud je návrh zamítnut některou ze stran, musí Evropská komise spustit nový proces s novými návrhy.
"Podpora flexibilních úvazků a adaptivního nastavení pracovních vztahů je zásadní," dodává česká europoslankyně za ANO Martina Dlabajová. "Ať už je to práce z domova, pružná nebo zkrácená pracovní doba, či přizpůsobení vybavení pracoviště a bezbariérové přístupy."
Majitelé firem mají podle návrhů europarlamentu přizpůsobit potřebám zaměstnanců i samu náplň práce. Zároveň doporučují zřízení psychologických a sociálních poradenství.
"Náš trh musí být otevřenější, více inkluzivní a schopný pružněji reagovat na potřeby stárnoucí populace," uvádí slovenská europoslankyně Jana Žitňanská, která má návrh na starosti. "Tak zamezíme tomu, aby lidé bez práce ztráceli své schopnosti a dovednosti."
Mohou přinést zkušenosti
Podle Žitňanské se však musí změnit nejen postoje zaměstnavatelů v soukromé sféře, ale i v té státní. Podobně mluví i Dlabajová. Podle té je nutné si uvědomit, že lidé po nemoci nebo úrazu a lidé dlouhodobě nemocní mohou být pro svou firmu stále velkým přínosem. Třeba zdrojem zkušeností, na což poukazuje i zpráva europarlamentu.
"V České republice fungují na velmi dobré úrovni systémy sociálního a zdravotního zabezpečení," uzavírá Dlabajová. "V otázce podmínek pro začleňování do práce po období delší pracovní neschopnosti nicméně stále pokulháváme, zejména za zeměmi, jako jsou Nizozemsko nebo Rakousko."
