reklama
 
 

Rozklíží europarlament populisté? Neklidný Brusel čekají po volbách velké změny

Aktualizováno 2. 9. 2018 19:54
Ve volbách do Evropského parlamentu mohou uspět strany, které využívají strachu z migrantů.

Brusel - Po květnových volbách do Evropského parlamentu může přijít velké zemětřesení. Odborníci předpovídají, že v nich uspějí euroskeptické strany, které využívající strachu z přílivu migrantů ze severní Afriky i poklesu popularity Evropské unie.

Podle nyní zveřejněné zprávy poradenské agentury FleishmanHillard, sídlící v Bruselu, lze očekávat ztráty stran politického středu a další roztříštění europarlamentu.

"Evropské volby v roce 2019 mohou být těmi nejdůležitějšími, co se týče budoucnosti EU," zdůrazňují autoři zprávy Niam Griffin a Cillian Totterdell, které cituje server The Parliament Magazine.

Volby může ovlivnit nadcházející brexit i to, zda v nich ve Francii uspěje hnutí prezidenta Emmanuela Macrona Republika na pochodu.

"Každé volby jsou svým způsobem loterií," připouští český europoslanec Evžen Tošenovský, zvolený za ODS. "Ty nadcházející jsou zvlášť těžce odhadnutelné, protože Evropa prodělala mnoho dramat," říká.

Český europoslanec v této souvislosti připomíná právě brexit a migrační krizi, ale také události na Ukrajině.

"To vše zcela jistě pozměnilo v lidech jejich vnímání evropských institucí, které ve vypjatých situacích reagovaly nepochopitelně," kritizuje Tošenovský. "Často zaujaly postoj: Lidé nám nerozumí, i když děláme dobro. Což podle mne nebylo rozumné. Nedivil bych se, kdyby příští rok Evropský parlament vypadal zcela jinak."

Méně europoslanců

Kvůli brexitu zasedne v Evropském parlamentu méně poslanců. Británie jich má v současnosti 73 a pouze 27 mandátů bude rozděleno mezi jinými členskými zeměmi EU, zbytek zanikne.

Evropský parlament

Evropský parlament

Evropský parlament má 751 poslanců. Nejsilnější frakcí je Evropská lidová strana (EPP) s 216 poslanci. Skupina Progresivní aliance socialistů a demokratů (S&D) má 189, Evropští konzervativci a reformisté (ECR) 74 a Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) 68 poslanců.

Konfederace evropské sjednocené levice a Severské zelené levice (GUE/NGL) čítá 52, Zelení - Evropská svobodná aliance (Zelení - EFA) 49, silně euroskeptická Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD) 44 a stejně orientovaná Evropa národů a svobody (ENF) 39 legislativců. Osmnáct poslanců je nezařazených.

Česko v europarlamentu, do něhož se volby konají každých pět let, v současnosti zastupuje 21 politiků:

ČSSD: 4 (S&D)

ANO: 4 (ALDE)

TOP09: 4 (EPP)

KDU-ČSL: 3 (EPP)

KSČM : 3 (GUE-NGL)

ODS: 2 (ECR)

Svobodní : 1 (EFDD)

Silně euroskeptickou parlamentní frakci Evropa svobody a přímé demokracie (EFDD), usilující o rozpuštění EU, tak poznamená odchod dvaadvaceti poslanců z Británie. EFDD, která má nyní v europarlamentu 45 křesel, však po květnových volbách zřejmě posílí další poslanci, zejména za Alternativu pro Německo (AfD) nebo italské Hnutí pěti hvězd (M5S).

AfD výrazně posílila v loňských volbách do Bundestagu, M5S při letošním hlasování do parlamentu v Římě. Spekuluje se, že k euroskeptickým frakcím by se příště mohl přidat například maďarský Fidesz, který je nyní součástí Evropské lidové strany (EPP).

"S ohledem na dnešní nálady v Evropě a přístup mnoha politiků ochotně si přivlastňujících to, co se na úrovni EU povedlo, a naopak se tvářících odtažitě, když se něco až tak úplně nepovedlo nebo se nějaký problém nedaří vyřešit zcela podle představ, je úspěch populistických stran docela pravděpodobnou variantou," uvádí český europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09).

Ztrátu zřejmě utrpí také skupina Evropských konzervativců a reformistů (ECR), jejíž součástí je mimo jiné česká ODS. ECR přijde o devatenáct současných mandátů britských toryů, i když ji zřejmě posílí euroskeptici z jiných zemí. Podle agentury FleishmanHillard bude muset ECR notně pozměnit svou strategii, pokud chce ve volbách uspět, a totéž platí o EFDD.

Podobně pak frakci socialistů (S&D) opustí dvacet britských labouristů, skupinu Zelených a Evropské svobodné aliance (Zelení - EFA) šest poslanců a Alianci liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) jeden legislativec. Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice bude zase chudší o severoirský mandát.

Euroskeptici by mohli vytvořit jednu frakci

Evropští euroskeptici by se podle Griffina a Totterdella mohli pokusit nahradit ztráty vzniklé odchodem Britů tím, že by spojili své síly.

Dnes mají tři euroskeptické frakce v europarlamentu dohromady 151 poslanců a dalších dvanáct legislativců je nezařazených. Vzniknout by tak mohla skupina, která by se svou silou mohla vyrovnat evropským socialistům či dokonce lidovcům.

Otázkou zůstává, zda v euroskeptických frakcích po volbách převáží radikálové a jak budou jejich poslanci konkrétně hlasovat.

"Některé ve verbální rovině populistické formace se při převzetí odpovědnosti začínají posouvat směrem k normálnímu fungování, a tedy začnou postupně spolupracovat a hledat řešení," upozorňuje Niedermayer.

Posílení pozic takovýchto skupin a stran podle něj zvýší tlak na umírněnější frakce v EP, aby se přenesly přes pravolevé názorové rozdíly a dohodly se na spolupráci založené na proevropském postoji. I za tu cenu, že pro jejich voliče může být taková spolupráce těžko čitelná.

Posílí populisty v europarlamentu okamurovci?

Do voleb zbývá sice ještě devět měsíců, europoslanci se na ně ale připravují již teď. Někteří svůj mandát budou obhajovat, jiní europarlament opustí.

Z těch českých to může být například Petr Ježek nebo místopředseda europarlamentu Pavel Telička, kteří byli zvoleni původně za ANO, později se ale s hnutím Andreje Babiše pro názorové neshody rozešli.

Telička na Twitteru upřesnil, že se zatím o možné kandidatuře nerozhodl. "O tom, zda půjdu do voleb, zatím žádné rozhodnutí nepadlo," napsal europoslanec.

Do Evropského parlamentu se podle všeho dostanou zástupci Svobody a přímá demokracie Tomia Okamury, kteří se netají svým velmi kritickým postojem vůči EU. V případě získání poslaneckého mandátu tedy posílí některou z euroskeptických frakcí.

"Předjímat výsledky voleb a politické složení Evropského parlamentu je v této chvíli opravdu předčasné," vysvětluje česká europoslankyně Martina Dlabajová (ANO). "Tím spíše pak vytváření parlamentní většiny, která navíc v Evropském parlamentu nefunguje jako stálá koalice, ale spíše dochází k neustálému vyjednávání a hledání podpory pro konkrétní návrhy a hlasování."

Posílení extremistických a euroskeptických politických skupin může ale podle Dlabajové zkomplikovat prosazování proevropské politiky v europarlamentu, nebo jej dokonce úplně zablokovat.

"Riziko růstu skepse a populismu tady je," souhlasí její kolegyně zvolená za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. "To je ohrožení ne pro frakce, ale primárně pro občany EU. Pokud nebudou mít konstruktivní evropské síly v parlamentu jasnou většinu, nebude EU schopná řešit to, co od ní očekáváme, tedy zejména bezpečnost."

Video: Uprchlíci jsou tady, nezabráníme jim ostnatými dráty, říká Halík

Babišovi jde jen o hlasy, státník se na rozdíl od populisty dovede lidem postavit, dokázal to Masaryk i Havel, lidé teď začínají elity nenávidět | Video: Daniela Drtinová, DVTV |  22:26

autor: Radim Klekner | 2. 9. 2018 16:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama