Brusel, hlavní město špionů: Agenti slídí po informacích. Studená válka je zpět, popisuje expert

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
25. 8. 2018 6:38
Z Bruselu, kde sídlí hlavní instituce EU i NATO, se stala metropole špionů.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel - Až se bude agent ve službách Jejího Veličenstva prohánět po filmovém plátně příště, nebylo by od věci, kdyby ho scenáristé zatáhli na projížďku do Bruselu. Z evropské metropole se stalo hlavní město špionů.

Minulý týden evropští vyjednavači při britsko-unijních rozhovorech o pobrexitovém uspořádání zveřejnili své obavy, že je britská tajná služba "napíchla", aby se rychleji dostala k citlivým dokumentům.

Britům se jen v "řádu několika hodin" podařilo získat složky, které byly teprve odprezentovány evropským představitelům, upozornil The Telegraph.

Sabine Weyandová, zástupkyně hlavního unijního vyjednavače Michela Barniera, údajně prohlásila, že "nemůže být vyloučeno", že se britským zpravodajcům podařilo proniknout na jejich setkání.

Před pěti lety také vyšlo díky dokumentům zveřejněným přes whistleblowera Edwarda Snowdena, že v evropských úřadech diplomaty odposlouchával Washington.

Už v roce 2003 belgické šetření poukázalo prstem na Izrael, když byly nalezeny odposlechy v budově Evropské rady.

Slídění a pozorování všech a všeho je v Bruselu nicméně pro mnohé obvyklou činností, "business as usual", jak připomněl server Politico.

O to více, že v něm nesídlí pouze všechny základní unijní instituce, ale také politické a administrativní centrum Severoatlantické aliance. Kromě toho nejde jen o Brusel, ale i o celou Belgii, která sama je domovem pro mnoho lidí z řady zemí světa - včetně Blízkého východu a Afriky.

Běžná praxe, vědí své lidé v Bruselu

Diplomaté ani politici si proto nejspíš nedělají iluze, že by nebyli sledováni.

Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO 2011) přiznává, že obyčejné zjišťování informací k diplomatické praxi patří. "Snažíte se získat informační výhodu, včetně například nějakého materiálu interního charakteru. Ne třeba tajného, ale například patřícího nějaké zemi. Je to celkem běžná praxe," popisuje.

Sám se o to prý coby diplomat snažil. "Nelezl jsem tedy někomu do okna, ale snažil jsem se získat sympatie nebo objevit slabý článek, aby mi někdo ten materiál poskytl," řekl Telička Aktuálně.cz.

Odposlechy jsou ale podle něj mezi evropskými partnery nepředstavitelné. "V dobách, kdy jsem působil v diplomacii, že by docházelo vyloženě k napíchnutí partnerů v rámci unie, tak to považuji za nepředstavitelné. Když se podíváme mimo unii, tam je to samozřejmé."

Zmíněné obavy bruselských diplomatů, že je brexitová jednání Britové "napíchli", v podstatě chápe. Spojené království sice stále formálně patří do EU, ale v při vyjednávání je Bruselu vlastně protivníkem. "Obě strany se snaží dostat k interním informacím," věří Telička.

Český europoslanec Jaromír Štětina (TOP 09) je se slíděním v Bruselu smířen. "Myslím, že tam bude celá řada různých rozvědčíků. V politice je to normální, i když nemorální," tvrdí člen Výboru pro zahraniční věci a místopředseda Podvýboru pro bezpečnost a obranu.

Sám například upozorňuje na to, že skrze otevřené dveře často slýchá moskevskou ruštinu z kanceláře svého francouzského kolegy Jeana-Luca Schaffhause, kterou podle něj mluví jeho asistenti.

"Je to nebezpečné," dodává europoslanec.

Brusel už vytlačil i špionské metropole

S rozšiřováním EU a její rostoucí vahou na poli mezinárodní politiky i obchodu  však stoupá i počet profesionálních vyzvědačů, kteří v jejím srdci pracují. Řada představitelů tajných služeb se shoduje, že Brusel dokonce co do "hnízda špionů" předběhl Berlín i Vídeň.

Podle bývalého vysoce postaveného představitele belgických agentů citovaného serverem Politico, jsou v Belgii k nalezení špioni z Číny, Ruska, Ameriky, ale třeba i Maroka. "Studená válka je zpět," doplnil.

"Dovnitř a ven chodí tolik lidí, že není možné tomu zabránit. Musíte prostě neustále předpokládat, že vás Rusové a Číňané poslouchají," vysvětluje na adresu svého sídla v Bruselu americký velvyslanec v Belgii Howard Gutman.

Všechny tři základní instituce EU i NATO mají své bezpečnostní pracovníky, kteří se snaží špionům ve vstupu zabránit.

"Své lidi tady má každá služba," řekl serveru Politico bývalý člen belgických tajných služeb. "Máte tady služby přátelské, neutrální i nepřátelské."

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Tendr na stavbu Dukovan by mohla po volbách vypsat ještě současná vláda, řekl Havlíček

Tendr na stavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany by mohla po volbách oficiálně vypsat ještě současná vláda. Radiožurnálu to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle energetické společnosti ČEZ dál platí listopadový termín.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Nechceme novou studenou válku, řekl americký prezident Joe Biden v OSN

Svět musí spolupracovat víc než kdy dřív, protože osudy různých zemí a národů nikdy nebyly propojené více než nyní. S takovým vzkazem dnes vystoupil na Valném shromáždění OSN americký prezident Joe Biden. V projevu hovořil o snaze otevřít "éru diplomacie" po válce v Afghánistánu, posílit podporu rozvojových zemí v boji proti klimatickým změnám nebo o chystaných "protipandemických závazcích". Za sílícího napětí mezi Washingtonem a Pekingem také uvedl, že USA si nepřejí novou studenou válku.

"Náš vlastní úspěch je svázán s úspěchy ostatních. Abychom zajistili výsledky pro náš vlastní lid, musíme také být silně v kontaktu se zbytkem světa," řekl americký prezident. "Naše bezpečí, naše prosperita a samotné naše svobody jsou, podle mě, propojené víc než kdy dřív. A proto musíme spolupracovat víc než kdy dřív," pokračoval.

Biden dnes promlouval k Valnému shromáždění OSN poprvé od nástupu do Bílého domu, kde v lednu vystřídal Donalda Trumpa. Podle deníku The New York Times přišel jeho prezidentský debut v momentě "silných nových pochybností" ohledně jeho slibu vrátit USA do pozice lídra na mezinárodní scéně.

Jedním z důvodů je nedávné chaotické ukončení americké vojenské mise v Afghánistánu, kde se po dvaceti letech ujalo moci radikální hnutí Tálibán. Biden v této souvislosti řekl, že Washington chce zahájit "éru diplomacie" a že použití vojenské síly by pro USA měla být vždy až tou poslední možností.

"Mnohé z našich největších obav dnes nemají řešení v síle zbraní," uvedl Biden. V této souvislosti zmínil pandemii covidu-19 a následně avizoval, že USA ve středu oznámí "dodatečné závazky" na podporu boje proti koronaviru. Připomenul při tom, že jeho země dosud rozeslala do zahraničí přes 160 milionů dávek vakcín na covid-19.

K otázce klimatických změn americký prezident řekl, že od odborníků slyší, že se svět rychle blíží do bodu, z něhož už není návratu. Vyzval země světa, aby při příležitosti listopadové klimatické konference v Glasgow přijaly co nejambicióznější cíle a také oznámil, že bude prosazovat další zdvojnásobení amerických příspěvků na podporu ekologické transformace v rozvojových zemích.

Zdroj: ČTK
Další zprávy