Už několik let plní evropská média zprávy o tom, jak v řeckých vodách dochází ze strany tamních úřadů k tzv. pushbackům, nelegálnímu navracení či zatlačování migrantů a uprchlíků buď přímo k tureckým břehům, nebo na moře. Zdá se, že v posledních měsících se situace ještě zhoršuje.

"Tato nelegální praxe se stala v Řecku velmi rozšířenou, dochází při ní k závažnému porušování základních práv a často je užíváno násilí, zastrašování a ponižování. Zatím se tak děje beztrestně, případy nejsou řeckou stranou vyšetřovány a efektivní tlak na nápravu nepřichází ani ze strany EU," upozornila Šárka Antošová z české pobočky Amnesty International.

Související

I zdravý člověk si tu vypěstuje potíže do dvou měsíců, říká lékař o táborech na Lesbu

Kritika směrem k Evropské unii ale šla ještě dále. Objevila se dokonce obvinění, že do nelegálních "pushbacků" se zapojila přímo Evropská pohraniční a pobřežní stráž alias Frontex. Vyšetřování těchto podezření spustili letos v únoru mimo jiné poslanci Evropského parlamentu, kteří kvůli tomu zřídili speciální pracovní skupinu. Po necelém půlroce sbírání důkazů a svědectví mají konečně hotovo.

"Po měsících práce v pracovní skupině jsme neobjevili žádné přesvědčivé důkazy, že by byl Frontex do provádění pushbacků zapojen," napsala na Twitter maltská předsedkyně skupiny Roberta Metsolová (Evropská lidová strana).

Závěry vyšetřování ale rozhodně nejsou lichotivé. "Agentura měla k dispozici důkazy podporující obvinění z porušování základních práv ze strany členských států, se kterými měla společné operace, nedokázala však na ně reagovat a neprodleně, ostražitě a účinně je řešit. Výsledkem je, že agentura Frontex těmto porušením nezabránila a ani nesnížila riziko, že k nim bude docházet v budoucnu," stojí ve zprávě.

Konkrétnější kritika pak míří například na to, že agentura nenajala plánovaných 40 speciálních nezávislých pracovníků, kteří by dohlíželi na dodržování lidských práv. Zatím je jich údajně jen 20, z toho 15 má pouze status "asistentů". Další problémy vidí europoslanci v chování vedení Frontexu, které se podle nich nedostatečně řídí evropskou legislativou.

Podle nizozemské europoslankyně Tineke Strikové (Zelení), která měla report na starosti, jsou kvůli všem zjištěným nedostatkům zapotřebí "drastické změny" uvnitř agentury. Pracovní skupina proto navrhla desítky konkrétních doporučení, jak práci pohraniční a pobřežní stráže zlepšit. Zástupci Frontexu už se nechali slyšet, že je budou reflektovat.

V září by měla na základě závěrů a doporučení zprávy vzniknout formální usnesení celého Evropského parlamentu, která budou mít podstatně větší váhu. V té době by mělo být hotové také podobné vyšetřování ze strany Evropského úřadu pro boj proti podvodům OLAF.

Pochyby, zda Frontex zvládá svoji roli

Agentura rozhodně nezažívá zrovna povedené období. Už na začátku června vydal Evropský účetní dvůr (EÚD) zvláštní zprávu, ve které poukazuje na to, že pomoc ze strany Frontexu při ochraně hranic členských zemí EU a zemí schengenského prostoru je nedostatečná. Navíc údajně nevyužívá přidělené finanční prostředky efektivně. Podle auditorů se agentura zatím nedokázala vypořádat se svými úkoly.

Související

Pohraniční stráž EU neumí plnit úkoly, tvrdí nová zpráva. Počty migrantů opět rostou

Zároveň existují vážné pochybnosti, že nezvládne ani svou budoucí roli. Frontex má přitom v rámci migrační reformy do budoucna poměrně významně posílit, a to především kapacitně. Význam unie při správě společných vnějších hranic se má tedy v následujících letech zvýšit.

Podle některých kritiků však EU zatím v přístupu k migrantům "morálně selhává". Amnesty International upozorňuje na to, že EU zatím nebyla ochotná jasně odsoudit nepřijatelné praktiky ze strany Řecka, a zároveň nedokázala jasně stanovit, jakou roli a odpovědnost by její prodloužená ruka Frontex měla mít. Unie podle organizace svým přístupem také dopouští týrání migrantů a uprchlíků v libyjských detenčních centrech.