reklama
 
 

EU nepodlehla tlaku V4, ke změně přístupu k migraci postupně dospěla, tvrdí europoslanci

19. 8. 2018 19:15
EU jde při řešení migrace konečně směrem, který už dlouho prosazujeme, zaznívá ze strany visegrádské čtyřky. Dvojice českých europoslanců ale upozorňuje, že zásluhy V4 mohou být omezené. Za proměnou migrační politiky EU vidí spíše postupný vývoj a předpovídají, že velké reformy se EU hned tak nedočká.

Brusel - Závěry červnového summitu Evropské rady ohledně migrační a azylové politiky mnozí označovali za vítězství zemí visegrádské čtyřky. Český premiér Andrej Babiš dohodu kvitoval s tím, že "Visegrádské skupině se podařilo prosadit vše, co chtěla".

Hlavy členských států se shodly, že EU by měla posílit své vnější hranice, vytvořit na území mimo Evropu vyloďovací střediska pro migranty a přerozdělovat si žadatele o azyl na základě dobrovolnosti, nikoli prostřednictvím povinných kvót.

"Rozhodně došlo k významné změně v přístupu, co se týká hlavních ambicí evropské migrační politiky. Mezi priority nyní patří ochrana vnějších hranic a spolupráce se třetími zeměmi," řekl v nedávném rozhovoru pro server Euractiv.pl německý politolog Kai-Olaf Lang z berlínské nadace Stiftung Wissenschaft und Politik (SWP). "Většina členských států zároveň upustila od snahy prosadit povinné kvóty pro relokaci uprchlíků."

Zdaleka ne všichni však za změnou vidí úspěšné vyjednávání ze strany zemí V4. Navíc "kvótám" ještě nemusí být úplný konec. Český europoslanec Petr Ježek (ALDE, dříve ANO) už v červnu upozornil na to, že dohoda o dobrovolnosti se netýká tzv. Dublinu IV., který nejen v Česku budí vášně už od roku 2016. Právě toto nařízení přitom systém povinných kvót obsahuje, dosud však nebylo přijato.

Podle Langa se EU v tématu migrace sice určitě posunula více směrem k požadavkům V4, nicméně ke společnému přístupu je ještě daleko. "Jazyk, jakým se o této problematice hovoří, se stále v jednotlivých zemích liší," dodal politolog.

Zásluha V4?

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) se domnívá, že ačkoliv EU na první pohled v přístupu k migraci podlehla tlaku Visegrádu, jedná se spíše o postupný vývoj a svou roli hrála celá řada faktorů.

"Na samotnou změnu vnímání mělo myslím daleko zásadnější vliv bulharské předsednictví, bavorští politici a předně zvolení Sebastiana Kurze v Rakousku. A pak samozřejmě také výsledky různých voleb, v nichž začala mít dobré výsledky různá extremistická, antisystémová a populistická hnutí," uvedl lidovecký europoslanec.

"V4 tak přestala být v jednáních se svými pozicemi osamocená. Zásadní zlom pak přineslo rozhodnutí Angely Merkelové po volbách v Německu dále neprosazovat kvóty," dodal.

Podle europoslance Ježka se EU snaží migrační a uprchlickou krizi řešit, země Visegrádu oproti tomu přicházejí jen s obecnými proklamacemi, kdy odmítají migraci a uprchlíky.

"EU nějakou dobu trvalo, než pochopila rozměr problému, ale pak přijala a uplatňuje dlouhou řadu legislativních a nelegislativních opatření k zastavení migrační vlny a s ní souvisejících problémů. Proto počty nelegálních migrantů významně klesly. To se ale od politiků V4 většinou nedozvíme," podotkl europoslanec.

S tím v podstatě souhlasí také Tomáš Jungwirth z Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty. Významnou roli zemí V4 vidí v tom, že úspěšně zablokovaly unijní debatu o reformě vnitřního azylového systému. V souladu s jejich preferencemi se tak pozornost přenesla do vnější dimenze migrační politiky.

"K tomu stejně muselo dřív nebo později dojít. Je potřeba mít ale na paměti, že politickou prioritou v řadě zemí se to stalo až v okamžiku, kdy reálné počty příchozích žadatelů o azyl zásadně poklesly," vysvětlil analytik.

Velká reforma v nedohlednu

Ohledně brzkého nalezení kompromisu při vytváření komplexní reformy azylové a migrační politiky EU ale zatím panují pochyby. Podle Petra Ježka k dohodě v následujících měsících nedojde.

"Povinné přerozdělování azylantů považuji za slepou uličku, která navíc způsobila obavy v některých zemích, právě třeba V4, a přispěla k tomu, že debata už dávno není příliš racionální. Naproti tomu země, kam žadatelé o azyl přicházejí, považují přerozdělování za jeden z pilířů reformy. Kompromis je těžké nalézt," řekl Ježek.

Tomáš Zdechovský je v tomto ohledu o něco optimističtější. "V současné chvíli se mluví hlavně o vytvoření různých azylových center mimo EU, což je systém podobný australskému. Osobně věřím, že se to povede vyjednat, ale bude to opravdu otázkou měsíců, ne týdnů. V této souvislosti bych ještě chtěl ocenit Itálii, která začala své lodě vracet k břehům Libye, to je podle mě také krok správným směrem," uvedl lidovec.

Tzv. australský model by si podle Andreje Babiše Česko přálo, Tomáš Jungwirth však tento systém nepovažuje v daném právním a geografickém rámci EU za reálný.

Podle Jungwirtha stojí teď EU před několika zásadními otázkami. Jestli se členským zemím podaří dohodnout se na reformě evropského azylového systému v oblastech mimo dublinské nařízení a jak bude probíhat přesunutí azylových řízení do zemí mimo EU.

"Nyní se hraje především o to, zda vůbec budou vybrané státy souhlasit s umístěním tzv. vyloďovacích středisek pod kontrolou EU na svém území. Zároveň lze očekávat další debatu o posílení hotspotů přímo v Evropě," dodal expert.

Babišovi jde jen o hlasy, státník se na rozdíl od populisty dovede lidem postavit, dokázal to Masaryk i Havel, lidé teď začínají elity nenávidět | Video: Daniela Drtinová, DVTV |  22:26

autoři: Ondřej Plevák, Euractiv.cz | 19. 8. 2018 19:15

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama