Od naší zpravodajky v Lucemburku - Kromě jednotlivců zařadili unijní ministři na černou listinu také osm úřadů. Zároveň potvrdili, že vybrané běloruské podniky, které Lukašenkův režim do značné míry podporují a "živí", nebudou moci vyvážet zboží do EU.
Půjde o rafinerie, plynárenské závody, bankovní instituce nebo podniky vyrábějící hnojiva. Jejich přesný seznam teprve vzniká, hotov by měl být během několika dní.
Sankcemi evropské státy reagují na pokračující represe běloruského režimu zaměřené na Lukašenkovy oponenty a zejména pak na "únos" letadla irské společnosti Ryanair, při kterém byl zatčen běloruský aktivista Raman Pratasevič. Právě v souvislosti s tímto incidentem na černé listině skončil i ministr obrany Viktor Chrenin a také běloruský úřad pro civilní letectví. Zařazení na sankční seznam znamená, že s ním obdobné úřady v EU nesmí spolupracovat.
Schválená opatření představují největší sankční balík uvalený na Bělorusko za mnoho let. Momentálně je na černé listině 88 zástupců běloruského režimu, jejich počet se tak po pondělku zdvojnásobí. Kromě ministra obrany jsou mezi nimi policisté zodpovědní za represe proti účastníkům protivládních demonstrací, šéfové věznic, kde docházelo k mučení zatčených, nebo rektoři univerzit, kteří nechali vyhodit studenty v reakci na jejich účast na demonstracích.
Evropa ztrácí trpělivost
Nezvykle rychlá shoda EU na sankcích - jen během několika málo měsíců - ukazuje, že evropští lídři s Lukašenkem ztrácejí trpělivost. Běloruský lídr po loňských zfalšovaných volbách rozpoutal nejrozsáhlejší vlnu represí proti vlastnímu obyvatelstvu za poslední dekádu. Režim pořádá zátahy zejména na nezávislá média. Ve vězeních jsou stovky běloruských novinářů a další se pohřešují, řada serverů čelí likvidačním pokutám.
"Dnešní jednání jasně demonstruje, že je tu shoda napříč Evropskou unií, že musíme vyslat silný signál Lukašenkovu režimu, že to, co dělá, je nepřijatelné," okomentoval pondělní rozhodnutí šéfů diplomacií EU český ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD).
Česko se na přípravě sankcí aktivně podílelo - prověřovalo konkrétní zodpovědnost vytipovaných lidí a úřadů za represe. "Jsem rád, že v rámci embargovaných sektorů budou technologie na monitorování internetu a telekomunikací obecně. Je to pomoc běloruské opozici," řekl Kulhánek českým novinářům v Lucemburku.
Ministři zahraničí se v pondělí ráno sešli ke společné snídani s vůdkyní běloruské opozice žijící v exilu Svjatlanou Cichanouskou. Ta je podle slov českého šéfa diplomacie požádala, aby sankce byly "co nejtvrdší".
