Brexit, ilustrační foto. (demonstrace proti brexitu v Británii) | Foto: Reuters

Divoký brexit, celní unie, nebo Norsko plus?

Na konci března 2019 má Velká Británie oficiálně vystoupit z EU. Již dohodnuté podmínky brexitu ale na poslední chvíli neschválila britská Dolní sněmovna, kde části konzervativců vadila tzv. irská pojistka, tedy možnost, že by Británie zůstala členem celní unie, pokud by se nepodařilo definitivně vyřešit podobu hranice mezi Irskem, které zůstává v EU, a Severním Irskem, jež je součástí Spojeného království.

Premiérka Mayová, pokud vydrží v úřadu, se bude ve zbývajícím čase snažit přimět EU, aby dohodu o brexitu ještě pozměnila tak, aby ji Dolní sněmovna schválila. To ale Brusel odmítá, a hrozí tak tvrdý brexit - odchod z EU bez dohody.

Dolní sněmovna i sama britská vláda jsou ve svém názoru rozděleny, tvrdý brexit si ale nepřeje nikdo. Část ministrů i poslanců dává přednost pokračování celní unie a někteří nevylučují dokonce ani druhé referendum o brexitu, které by celý proces ještě mohlo zvrátit a zachovat Británii v rámci EU.

Zvažuje se i model tzv. Norska plus, kdy by Spojené království sice opustilo EU, avšak zůstalo by součástí jednotného unijního trhu i celní unie. To by ovšem znamenalo, že by Britové museli přijmout dodatečné závazky včetně plateb do unijní kasy, byť redukovaných, a umožnění volného pohybu osob. 

Brexit bude mít v každém případě dopad na ekonomiku Británie i EU. Hlavní argument zastánců brexitu, totiž že Spojené království ušetří každý týden 275 milionů liber, protože už nebude muset platit do pokladny unie, se může ukázat jako zcela lichý.

Kromě toho, že tato tvrzení nezohledňovala fakt, že Britové od unie dostávají 150 milionů liber na platbách týdně, se očekává propad HDP. A ten může v prvních letech činit i dvě procenta, což odpovídá částce 40 miliard liber ročně.

V případě tvrdého brexitu pak hrozí dlouhé kolony před tunelem u Calais a problémy se zásobováním lidí v Británii.

Může stoupnout i nezaměstnanost, protože řada firem buď již přesunula, či přesune svá sídla do kontinentální EU. Postiženo bude mimo jiné bankovnictví a Londýn může ztratit svou auru významného finančního centra.