Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker na summitu EU v Bruselu. | Foto: Reuters

Boj o post předsedy Evropské komise

Stejně důležité jako volby do Evropského parlamentu, který schvaluje unijní legislativu, bude rozhodování o novém předsedovi Evropské komise, která nové směrnice a nařízení předkládá.

Komise začne pracovat v novém složení v listopadu a čeká ji další pětiletý mandát. Při posledních volbách jejího předsedy v roce 2014 byl poprvé uplatněn systém tzv. spitzenkandidátů, kdy v čele komise stanul politik, kterého navrhla frakce, jež ve volbách do europarlamentu získala největší počet mandátů.

Dvě největší parlamentní frakce již svého kandidáta vybraly. Evropská lidová strana, k níž patří i stávající předseda Evropské komise, Lucemburčan Jean-Claude Juncker, si vybrala člena německé Křesťansko-sociální unie (CSU) Manfreda Webera. Progresivní aliance socialistů a demokratů pak navrhla na Junckerovo místo nynějšího prvního místopředsedu komise, příslušníka nizozemské Strany práce (PvdA) Franse Timmermanse.

Se systémem spitzenkandidátů jsou ale nespokojeny menší frakce v europarlamentu a na únorovém neformálním summitu v Bruselu se EU rozhodla, že proces výběru šéfa Evropské komise nakonec nemusí být automatický. Zejména Francie tlačí na to, aby byl výsledkem politických vyjednávání členských zemí EU, mimo jiné z toho důvodu, že žádná z frakcí nemá šanci získat v europarlamentu většinu a svého kandidáta tak prosadit bez ohledu na názor zbytku parlamentu.

O Junckerově nástupci se bude vyjednávat od června do října.

Do nové Evropské komise pak nominuje každá členská země jednoho eurokomisaře. I její složení bude předmětem tvrdého vyjednávání mezi jednotlivými státy EU.