Brusel/Londýn - Brexit se blíží a Češi žijící ve Velké Británii se na něj začínají připravovat. Vyřizují si například pasy a občanství, které do této doby díky členství Spojeného království a Česka v Evropské unii nemuseli mít.
Někteří ale žijí v obavách, že všeobecné podmínky pro život cizinců se v Británii změnily už před dvěma roky, tedy vzápětí po referendu o výstupu z EU. A posílají řadu dotazů na českou ambasádu v Londýně. Jiní kvůli nejasnostem kolem brexitu dokonce opouštějí Británii.
"Za půl roku by měla Británie oficiálně vystoupit z EU, ale stále po více jak dvou letech nevíme téměř nic, pouze datum výstupu. Proto jsem se letos na jaře rozhodl po několikaletém pobytu v Británii vrátit do Česka," uvedl pro server EurActiv.cz Lukáš Kubík, který na ostrovech několik let pracoval.
Podle předběžného plánu se na cestování, pobytu a práci v Británii nemá nic změnit až do konce roku 2020, kdy bude platit tzv. přechodné období. To odstartuje den po oficiálním vystoupení Británie z EU, které připadá na 29. března 2019.
Pokud ale budou chtít Češi v Británii zůstat i po vypršení přechodného období, tedy po roce 2020, budou se muset registrovat.
Češi v Británii získají nový status
Podle návrhu zatím nekompletní rozvodové dohody budou muset tito Češi požádat o registraci v rámci mechanismu řešení sporů (EU Settlement Scheme). Na podání žádosti mají čas do 30. června 2021.
Ti, kteří budou žít v Británii v době registrace méně než pět let, získají tzv. pre-settled status ("před urovnáním"), zatímco Češi s delší dobou pobytu získají rovnou nový imigrační status, tedy settled status ("urovnaný").
Europarlament a brexit
Evropský parlament má být podle Smlouvy o EU přímo zapojen do jednání o vystoupení členského státu z unie. Na počátku vyjednávání ustavil svou pracovní skupinu v čele s europoslancem a bývalým belgickým premiérem Guyem Verhofstadtem (ALDE). Jejím členem je i český europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
Skupina sleduje průběh jednání, ustavuje pozici europarlamentu k otázkám souvisejícím s brexitem a pravidelně se vyjadřuje ke krokům EU i Británie ve společných rozhovorech.
Skupina i jednotlivé parlamentní výbory taky zkoumají konkrétní dopady brexitu na jednotlivé oblasti, například životní prostředí, rybolov, letectví, výzkumnou spolupráci nebo pohyb pracovních sil.
Na závěr bude muset celé plénum Evropského parlamentu schválit konečnou podobu dohody o vystoupení Velké Británie z unie včetně politické deklarace o budoucích vztazích.
Každý pak obdrží elektronický identifikační doklad umožňující nepřerušený přístup ke zdravotní péči, vzdělávání nebo sociálním dávkám a důchodům.
Při registraci budou Češi a občané jiných členských zemí EU, kteří pobývají v Británii, potřebovat pas nebo občanský průkaz. Lidé starší 16 let budou muset zaplatit poplatek 65 liber, na mladší se bude vztahovat poloviční částka.
V Británii žije nyní přes tři miliony občanů EU, z toho je zhruba sto tisíc Čechů. V unii na druhou stranu žije přibližně milion Britů.
Stejná práva i po brexitu
Práva evropských občanů žijících ve Velké Británii a naopak i Britů pobývajících v jiných členských státech unie byla jednou z priorit jednání o brexitu. Obě strany se ji proto snažily dojednat co nejdříve.
Několikrát to zdůrazňoval i Evropský parlament ve svých prohlášeních, která připravila pracovní skupina v čele s belgickým europoslancem Guyem Verhofstadtem. Ten je hlavním zástupcem europarlamentu a pravidelně se schází s hlavním unijním vyjednavačem Michelem Barnierem i jeho současným britským protějškem Dominikem Raabem.
Naposledy tak učinil na konci srpna, kdy znovu zopakoval, že práva občanů EU a Británie musí zůstat po brexitu stejná. Jeho skupina taky odmítla britský návrh, aby registrace cizinců žijících v Británii probíhala podle abecedního pořádku.
"Takový libovolný přístup by vytvořil nejistotu a zmatek," komentoval Verhofstadt.
Co Čechy zajímá?
Na českou ambasádu v Londýně se s blížícím se dnem vystoupení Británie z EU obrací stále více Čechů. Ptají se, jaké změny je po brexitu čekají.
"Jedná se zejména o to, zda budou moci ve Spojeném království studovat, pobírat přídavky, mít nárok na lékařskou péči a podobně. A za jakých podmínek," upřesňuje ambasáda.
Právě českých studentů je v Británii mnoho, mezi nimi i Zuzana Hlásková. "O dění kolem brexitu jsem se hodně zajímala, když bylo čerstvě po referendu, protože jsem se tou dobou ucházela o doktorát," vzpomíná Hlásková.
Vedení univerzity ji nyní ujistilo, že se i po oficiálním vystoupení Británie z EU bude snažit zachovat vše tak, jako to bylo dřív. A že veškeré smlouvy podepsané před brexitem budou platit nadále.
Čechy taky často zajímá, jak získat britské občanství, zda jeho získání nezpůsobí ztrátu českého občanství a jaké jsou výhody a nevýhody dvojího občanství. Češi se na druhé straně snaží sehnat i české občanství pro své britské příbuzné.
Dokud ale nebude jednání o brexitu u konce, nelze s určitostí říci, jak to s občanstvím bude.
