Česko-polská jednání o Turówu už trvají měsíce a zatím se neblíží rozuzlení. Oba státy se snaží shodnout na podmínkách, za kterých by se v tomto hnědouhelném povrchovém lomu mohlo těžit dál - což chce Polsko. Česko zase požaduje co nejmenší dopady na svém území a kompenzace už vzniklých škod.
Z místních lidí, kterých se těžba v Turówu dotýká, je dlouhodobě nejaktivnější Sousedský spolek Uhelná a Milan Starec, který v této obci na dohled od státní hranice s Polskem žije. Právě on se během léta obrátil na komisaře zodpovědného za oblast životního prostředí Virginijuse Sinkevičiuse.
"Nejistota, kterou pociťujeme, je obrovská, protože obě země (Česko a Polsko) drží v tajnosti, jak jednání pokračují. Nemáme žádné informace o opatřeních, která by mohla být přijata, aby chránila naše domovy, vodu a budoucnost," píše se v dopise asi s třemi desítkami podpisů. Tito lidé žádají, aby se do zatím bilaterálních jednání vložila přímo Evropská komise.
O to by ale musela požádat jedna ze stran sporu, což se zatím nestalo. Poláci takovou variantu vyloženě odmítají. "Spojuje nás vůle po oboustranné, dlouhodobé a stabilní dohodě. Bez nutnosti zapojení EU," řekl v červnu v Praze polský ministr životního prostředí Michal Kurtyka.
Česko to respektuje, jak zdůrazňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová. "Jsme s příslušnými zástupci komise v kontaktu. Ti vyjádřili přání být o jednání informováni, nikoliv však být na jednání přímo účastni," uvedla na dotaz deníku Aktuálně.cz.
"Všichni na nás kašlou"
Sama Evropská komise uvádí, že ji dosud o zapojení do vyjednávání nikdo nepožádal. Vnímá se proto jako 'nestranný zprostředkovatel'. "Je ale připravena kdykoliv a na požádání oba členské státy podpořit," uvedl komisní mluvčí.
Právě fakt, že taková žádost zatím nepřišla, obyvatelům českého pohraničí vadí. "Všichni na nás kašlou," stěžuje si Milan Starec. Rozhodl se proto urgovat i českého premiéra Andreje Babiše (ANO). "Nemáme dost informací o probíhajících jednáních. Nevíme ani, zda Česká republika požaduje to nejdůležitější, tedy aby se těžba nadále neblížila našemu území," stojí v e-mailu, který Starec poslal premiérovi 9. srpna.
Podle ministerstva životního prostředí zatím jednání pokračují. "Nebudeme předjímat ani spekulovat, kdy by mohla skončit," uvádí mluvčí Pospíšilová.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty (STAN), který se jich také účastní, se nyní dokončují technické podrobnosti. "Pak to bude na politické úrovni. Aby si premiéři obou zemí řekli, kdy dohodu předloží ke schválení svým vládám," míní hejtman. Zdůrazňuje přitom, že kraj nedávno vyslal svého zástupce přímo do Uhelné, aby místním lidem popsal, jak se věci mají. "Sdělil všechny informace, které směl," dodává Půta.
Na odpověď od premiéra Milan Starec stále čeká. Podle e-mailové konverzace, kterou deníku Aktuálně.cz poskytl, předseda vlády pověřil odpovědí šéfa rezortu životního prostředí Richarda Brabce (ANO). Ten přislíbil dodat více informací. "Odpověď na dopis se připravuje," upřesňuje mluvčí Brabcova ministerstva. To je podle ní v kontaktu s regionem, kterého se těžba dotýká, prostřednictvím hejtmana Půty a starostů místních obcí.
Situace se zhoršuje
Polský důl Turów se nachází v česko-německo-polském trojmezí a hnědé uhlí se tu těží už sedm desítek let. Zásobuje hlavně stejnojmennou sousední elektrárnu a teplárnu ve městě Bogatynia. Provozuje a vlastní ho polský polostátní koncern PGE, který chce surovinu dolovat až do roku 2044. Tehdy by se povrchová jáma měla v jednom bodě rozšířit prakticky až k silnici, která vede po hraniční linii mezi Českem a Polskem. Hloubka dolu by se měla dostat až 30 metrů pod úroveň moře.
Nejblíže dolu na české straně jsou obce Uhelná a Václavice, které mají potíže se zásobováním vodou. Řešení by měla přinést vznikající mezinárodní smlouva. Varšava by podle ní měla mimo jiné přispět sumou přibližně 50 milionů eur (přes 1,2 miliardy korun) na vybudování vodovodů a další infrastruktury, která by vodu lidem zajistila.
Hladiny podzemních vod tu totiž posledních letech klesly o desítky metrů, lidem ze studní mizí voda a v ohrožení jsou i zdroje, ze kterých je napájen místní vodovod.
PGE odmítá, že by za to mohla důlní jáma v Turówu. Čeští geologové a hydrologové jsou o tom ale přesvědčeni. "Nejde to vysvětlit suchem ani odběrem vody z Uhelné. Zbývá tedy jen vliv dolu Turów," říká Josef Datel z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Na vodní zdroj v Uhelné je podle analýzy Severočeské vodárenské společnosti z roku 2015 napojena asi čtvrtina obyvatel v oblasti nejblíže těžby.
Pokud se nic nezmění, přestane být podle Datla vodní zdroj v Uhelné použitelný jako zásobárna pitné vody během pěti až šesti let. "Je to přírodní bohatství České republiky, o které přicházíme," uzavírá.
Snahu českých občanů získat větší podporu v Bruselu už v minulosti podpořily svým podpisem asi čtyři desítky poslanců Evropského parlamentu. "Myslím, že už je na čase, aby se Evropská komise do sporu vložila. Je tu přece od toho, aby podobné přeshraniční spory řešila," míní europoslanec Mikuláš Peksa (Česká pirátská strana). Je jedním ze signatářů dalšího dopisu, který v této souvislosti obdržel komisař zodpovědný za životní prostředí Sinkevičius.
