Agentura Ipsos v rámci mapování nálad Čechů před eurovolbami dala respondentům vybrat z osmi možností, proč chtějí jít volit. Nejvíc z nich, 37 procent, zaškrtlo "protože chci vyjádřit svůj názor vůči aktuální vládě". Teprve na dalších místech se objevily motivy nějak související s Evropskou unií.
Potvrzuje se tak, že červnové hlasování bude především testem Fialovy koalice, o což opoziční strany usilují.
"Eurovolby budou referendem o vládě," zhodnotil výsledek šetření mezi reprezentativním vzorkem tisícovky Čechů z konce dubna Michal Kormaňák, ředitel vnějších vztahů Ipsosu. Po důvodech účasti se agentura ptala jen těch, kteří "plánují" jít volit.
"Četnost zaškrtnutí motivu vyjádřit se k vládě roste s věkem dotázaných. Starší a nejstarší voliči jsou dnes typickými stoupenci ANO. Lídru hnutí Andreji Babišovi se daří přetavit eurovolby v hlasování o Fialově koalici," dodal Kormaňák.
Domácí agenda dominuje eurovolbám také v řadě dalších zemí EU. Ipsos ale podle Kormaňáka nemá data ke srovnání, do jaké míry se Češi s 37 procenty vymykají evropskému průměru nebo jak se tento motiv měnil v čase.
"Před posledními eurovolbami, v roce 2019, jsme se na to neptali," vysvětluje. Kormaňák. Samotné číslo 37 procent ho ale podle jeho slov nepřekvapilo.
"Co jsem nečekal, je, že motiv penalizovat vládu bude na prvním místě. Ukazuje to, že lidé koalici považují spoluzodpovědnou za všechno dění a také to, že si Češi stále nedokážou EU moc s ničím spojit. Neví zkrátka, co zaškrtnout, tak zvolí kvůli současné vládě," říká.
Jako druhou možnost, proč plánují jít k nadcházejícím eurovolbám, lidé nejčastěji označili "chci ovlivnit směr a obsah politiky EU" (32 procent). Třetí pak "chci, aby se v EU řešily konkrétní problémy (migrace, změna klimatu, ekonomika…)".
Aby "moje názory a zájmy byly zastoupeny na evropské úrovni", zvolilo za hlavní motiv 26 procent dotázaných. Tento motiv je nejsilnější u mladých voličů do 24 let.
Prvovoliči se také chystají ve větším počtu k urnám. Naopak jejich o málo starší spoluobčané, lidé v nejproduktivnějším věku 25 až 34 let, jsou skupinou, která podle Ipsosu eurovolby nejvíc vynechá.
"Tato věková skupina se podprůměrně zajímá o jakékoli volby, nejen ty evropské," upozorňuje Michal Kormaňák. "Řeší hypotéky, děti a veřejné dění jde stranou."
Penzisté stojí na opačném konci škály. Nejčastěji se o volby včetně těch evropských zajímají lidé starší 65 let, což také posiluje závěr, že evropské hlasování v Česku bude měřením sil mezi stoupenci Babišova ANO a vládními stranami.