reklama
 
 

Merkelová ve sporu o migraci porazila kritiky. Země EU jí ale hrozí, že zase zavedou hranice

4. 7. 2018 14:46
Angela Merkelová se dohodla se svými kritiky z bavorské CSU na tvrdším přístupu k migraci. Přesto nemá vyhráno. Některé země EU už teď hrozí, že na svých hranicích obnoví kontroly. Připsala si tedy Merkelová vítězství? A co na to Česko? Přečtete si náš stručný přehled.

Berlín/MnichovNěmecká kancléřka Angela Merkelová se opět dostala z těžké politické situace. Domluvila se s kritiky z bavorské konzervativní strany CSU, která je sesterskou stranou právě její Křesťanskodemokratické unie (CDU).

Na základě dohody Německo opět přitvrdí svůj přístup k migraci. Merkelová ale zároveň prosadila, že Německo neudělá jednostranné kroky, které by podle ní vedly k zániku volného pohybu v rámci schengenského prostoru. Přesto kancléřka stále nemá vyhráno. Níže přinášíme scénáře dalšího vývoje nebo odpověď na otázku, jak se k dohodě staví země EU. Některé už teď hrozí, že na svých hranicích obnoví kontroly.

Co přesně je příčinou sporu mezi šéfem CSU Horstem Seehoferem a Angelou Merkelovou?

Ministr vnitra a šéf CSU Seehofer kritizoval kancléřku už v roce 2015 za to, že nechala otevřené hranice pro více než 800 tisíc uprchlíků převážně z Blízkého východu. Zastává názor, že Německo by nemělo tolika žadatelům o azyl umožnit vstup na své území.

Merkelová už v programu své nové vlády přistoupila na to, že Německo posoudí žádost o azyl u maximálně 220 tisíc lidí ročně. Seehofer teď ale chtěl jít ještě dál a požadoval něco, s čím koaliční smlouva nepočítá - aby mohli němečtí policisté na hranicích zastavit a okamžitě vrátit zpět migranty, kteří už byli registrováni či rovnou podali žádost o azyl v jiné členské zemi Evropské unie. Merkelová to odmítla.

Proč Merkelová nechce rovnou vracet migranty?

Podle pravidel může každá země EU, tedy i Německo, vrátit migranty do toho státu, kde se už registrovali. Nemůže to ale udělat okamžitě poté, co se takový člověk objeví na hranicích. Nejdřív musí danou unijní zemi požádat a domluvit se s ní.

Merkelová tedy připomínala, že okamžité vracení migrantů je proti pravidlům a bylo by taky těžko proveditelné. Především se ale bála o osud Schengenu, tedy prostoru bez vnitřních hranic. Kdyby Německo zavedlo kontroly na hranicích, přidaly by se i další země. Protože by se bály, aby se migranti nehromadili na jejich území. A tak by Schengen fakticky skončil.

Země EU se nakonec minulý týden na summitu v Bruselu domluvily, že budou respektovat platná pravidla - tedy přijímat zpět ty migranty, kteří se na jejich území zaregistrovali. Týká se to hlavně hraničních zemí EU, jako je Itálie nebo Řecko.

Proč to nestačilo k vyřešení domácího boje v Německu?

Šéf CSU Seehofer dohodu ze summitu označil za nedostatečnou a dál trval na tom, že chce okamžitě začít vracet registrované migranty. Jenže nakonec se ukázalo, že v rámci CSU nemá jednoznačnou podporu. Řada členů stranického vedení nechtěla kvůli tomuto sporu riskovat pád vlády i dlouholeté spojenectví CDU/CSU. Seehofer tak nakonec svolil k ještě jednomu jednání s Merkelovou.

Jsou registrovaní migranti pro Německo skutečně vážný problém?

Vůbec ne. Registrací jinde v EU prošla jen zhruba čtvrtina lidí, kteří letos v Německu požádali o azyl. Jde o asi 18 tisíc lidí.

A celkový počet těchto žadatelů je navíc mnohonásobně nižší než v roce 2015. Oproti této době klesl počet nelegálních migrantů, kteří přišli do Evropy, o 96 procent.

Jak budou vypadat střediska, která Němci vybudují na hranicích?

CDU a CSU se nakonec domluvily na kompromisu - na několika hraničních přechodech vzniknou tranzitní centra, fakticky hlídané tábory. Němci do nich pošlou ty migranty, kteří sice přišli do země, ale už předtím byli zaregistrováni v jiném státě Evropské unie.

Z center mají být migranti rychle vráceni do té země EU, ve které se registrovali.

Na takové vrácení má každá unijní země právo už teď. Cílem Německa ale je, aby se vyhoštění zmiňovaných běženců uskutečnilo co nejrychleji, bez zdlouhavé administrativy, která je k tomu teď nutná. Půjde to ale uskutečnit jen tehdy, pokud se na tom Němci s ostatními státy EU domluví.

Které země Němcům pomůžou?

K podpisu takové dohody zatím svolila jen menšina států EU, například Francie, Řecko, Španělsko či Nizozemsko. Rakousko a Itálie se tomu brání. Německý ministr vnitra Seehofer je chce tento a příští týden přesvědčit.

Co na to Česko?

Česko a další země visegrádské čtyřky jsou proti podpisu nové speciální dohody s Německem. Jinak ale Česko už dnes bez problémů přijímá od Německa migranty, kteří se registrovali na našem území. Vzhledem k tomu, že Česko pro žadatele o azyl není cílovou zemí, se jedná o minimum lidí.

Připsala si tedy Merkelová vítězství?

Ve sporu s CSU ano, zachránila svou vládu i spojenectví s bavorskou stranou, aspoň pro tuto chvíli. Může se jí ale vymknout z rukou situace v Evropě, přestože právě na ni brala velký ohled.

Rakousko i Itálie už pohrozily, že zavedou kontroly na hranicích, pokud se dohoda mezi CDU a CSU skutečně stane oficiální vládní pozicí. Teď se jen čeká na souhlas třetí německé koaliční strany, sociálních demokratů (SPD).

Co naštvalo Rakušany a Italy?

Obě země poukazují na nejasný problém, co se stane s migranty, které odmítnou přijmout státy, kde se původně zaregistrovali. V německé dohodě stojí, že by je mělo převzít Rakousko, přes které do Německa přišli. To ale Rakušané vyloučili a oznámili, že zavedou zatím neupřesněné kontroly na hranicích. Je tedy možné, že německá vláda dohodu ještě upraví, aby nepopudila Vídeň.

Může krize vést k pádu vlády a konci spojenectví CDU/CSU?

Spojenectví CDU a CSU trvá bezmála sedmdesát let. Jsou to sesterské strany. CSU působí jen v Bavorsku, CDU ve všech německých spolkových zemích s výjimkou Bavorska.

V posledních letech se ale strany v některých názorech začaly lišit. CSU je více konzervativní, CDU se pod vedením Merkelové posunula do politického středu. Na migraci mají bavorští politici kritičtější a opatrnější názor než křesťanští demokraté. Naopak jsou vstřícnější k Rusku.

Pokud by CSU alianci vypověděla a opustila vládu, Merkelová přijde o většinu v parlamentu. V takovém případě by musela buď vládnout s menšinovou vládou, nebo se pokusit přizvat do koalice Zelené. Vše by taky mohlo skončit předčasnými volbami.

Může vést současná krize k politickému konci Angely Merkelové?

Vzhledem k ústupu CSU to není pravděpodobné. Na druhou stranu je jasné, že Merkelová má mnohem slabší pozici než dřív. Přesto je v Německu, kromě spolkového prezidenta, vůbec nejpopulárnější političkou. Pokud by ale přece jen došlo na předčasné volby, je otázkou, jestli by vůbec kandidovala.

Podívejte se na video ze summitu EU o migraci: Všichni hovořili o úspěchu

Jednání v Bruselu proběhlo úspěšně. Politikům se podařilo nalézt evropské řešení i způsob spolupráce | Video: Reuters |  01:00

autoři: Ondřej Houska, Martin Novák | 4. 7. 2018 14:46

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama