Babiš se postavil za Merkelovou. Obnovení hranic kvůli migrantům je nepřijatelné, prohlásil

Ondřej Houska Ondřej Houska
19. 6. 2018 15:27
Premiér Andrej Babiš se ohradil proti požadavkům CSU, aby se na hranice opět vrátili policisté.
Premiér Andrej Babiš.
Premiér Andrej Babiš. | Foto: ČTK

Praha - Premiér Andrej Babiš odmítl úvahy, že by se v rámci boje s migrační krizí měli na některé hranice opět vrátit policisté, jak požadují politici z bavorské Křesťansko-sociální unie. Prosperita Česka podle něj velmi závisí na bezproblémovém fungování schengenského prostoru. Tedy na faktu, že mezi zeměmi Evropské unie neexistují hraniční kontroly.

"Současné spory ohledně migrace v Německu vedou k návrhům na uzavření hranic a obnovení hraničních kontrol, což je pro nás nepřijatelné," ohradil se Babiš na konferenci Prague European Summit. Fakticky se tak postavil na stranu německé kancléřky Angely Merkelové.

Kancléřka odmítá požadavek svého ministra vnitra a šéfa CSU Horsta Seehofera, aby Němci zavedli kontroly na hranicích a mohli zadržet ty migranty, kteří už požádali o azyl v jiné zemi Evropské unie nebo v ní byli zaregistrováni, ale přesto se snaží dostat do Německa.

Policisté by pak tyto lidi vrátili zpět do státu, ve kterém o ochranu požádali. Merkelová zdůrazňuje, že pokud by Německo obnovilo hraniční kontroly, vedlo by to k dominovému efektu, kdy by své hranice zavřely i další země EU, aby se vyhnuly riziku, že se migranti budou hromadit u nich.

Schengen by tak fakticky skončil. Jeho existence přitom - mimo jiné - velmi prospívá na vývoz orientované německé ekonomice. Stejně jako té české. "Když se nám nepodaří nalézt společnou odpověď na výzvy spojené s nelegální migrací, může to zpochybnit základy Evropské unie," varovala Merkelová v narážce na Schengen.

Kancléřka se proto nejdřív chce s ostatními státy unie domluvit na společném řešení. Nechce, aby Německo jednalo bez ohledu na ostatní. Příležitost k tomu bude mít koncem příštího týdne v Bruselu na summitu lídrů všech zemí EU. Dohodu na řešení migrační krize požaduje i Babiš.

Na konferenci Prague European Summit premiér zopakoval, že Česko dál jednoznačně odmítá návrhy na zavedení povinných kvót na přijímání uprchlíků. Vláda je na druhou stranu ochotná finančně či materiálně pomáhat Itálii či Řecku, tedy zemím, do kterých žadatelé o azyl připlouvají. Česko také chce výrazně posílit ochranu vnější hranice EU.

V poslední době se zdá, že povinné kvóty by součástí možné dohody na reformě evropského azylového systému být nemusely. Merkelová nedávno naznačila, že by EU měla do budoucna od kvót ustoupit, pokud by se na nich neshodly všechny členské státy. A jednomyslná shoda není kvůli odporu Česka, Polska či Maďarska možná.

Na kvótách naproti tomu trvají státy jako Itálie. Její nová vláda populistických stran Hnutí pěti hvězd a Liga požaduje, aby se na základě kvót povinně rozdělovali nejen skuteční uprchlíci, ale i ekonomičtí migranti. To ale v rámci EU nemá podporu.

Kancléřka Merkelová podpořila princip takzvané flexibilní solidarity - podle něj by měly ke snaze řešit migrační krizi přispět všechny země unie. Mělo by ale být především na nich samých, jaký konkrétní způsob si zvolí. Česko to podporuje.

Video: Merkelovou nemá kdo nahradit, říká Šonka

Je spousta schopných politiků, ale nejsou to lidé, kteří mají v krvi rozhodování, myslí si publicista Jaroslav Šonka. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 6 minutami

Evropská komise navrhla první regulaci umělé inteligence, omezí rozpoznávání obličejů

Evropská komise ve středu navrhla vůbec první pravidla využívání umělé inteligence, s jejichž pomocí by chtěla omezit škodlivé dopady například sledovacích či manipulativních technologií. Zásadně regulovat chce zejména možnosti rozpoznávání obličejů, které vzbuzují obavu u ochránců soukromí. Za porušování pravidel, jimiž by exekutiva Evropské unie chtěla zavést mezinárodní standardy v této dosud neregulované oblasti, mají hrozit vysoké pokuty.

Technologické firmy, které vidí v umělé inteligenci motor budoucího růstu, se k omezování stavějí spíše skepticky. I proto se očekává, že potřebné schválení pravidel členskými státy unie a Evropským parlamentem potrvá až několik let.

Navrhované nařízení zavádí několik kategorií systémů umělé inteligence podle jejich rizikovosti. Jako nepřijatelné označuje ty, které ohrožují životy, bezpečí či práva lidí. Zakázány proto mají být v EU například systémy umožňující vládám takzvané sociální hodnocení, které běžně používá ke sledování svých občanů například Peking. Zákaz se má týkat třeba i hraček s hlasovými asistenty, které navádí děti a mladé lidi k nebezpečnému chování.

Další skupinou jsou technologie s vysokým rizikem, které budou povoleny jen při splnění přísných požadavků. Mezi ně patří třeba software třídící uchazeče o práci či o bankovní půjčku, hodnotící zkoušky ve škole nebo ověřující spolehlivost důkazů u soudu. Řadí se sem také všechny systémy biometrické identifikace včetně rozpoznávání obličejů. Jejich obecné využívání bude zcela zakázáno a sáhnout k němu budou moci úřady jen ve výjimečných případech, například při pátrání po dětech či odhalování teroristických útoků.

Zdroj: ČTK
před 19 minutami

Senátní výbor nepodpořil novelu volebního zákona. Senátorům chybí korespondenční volba

Senátní ústavně právní výbor navzdory očekávání nepodpořil volební novelu, která má zavést nový způsob přepočtu hlasů na poslanecké mandáty. Důvodem byla snaha části senátorů začlenit do novely také korespondenční hlasování pro Čechy v cizině, což výbor názorově rozdělilo na dvě stejné poloviny. Spor o podobu novely tak bude muset vyřešit Senát jako celek v příštím týdnu.

Možnost volit poštou prosazuje horní komora dlouhodobě kvůli krajanům, kteří v rozlehlejších zemích musí kvůli výběru poslanců podniknout dlouho a nákladnou cestu na ambasády. Ve Sněmovně se ale zatím pro podporu takové změny nenašel dostatek hlasů. Platí to i pro aktuální novelu, která musí být přijata včas tak, aby se říjnové volby do Sněmovny mohly uskutečnit v plném rozsahu.

Zdroj: ČTK
před 22 minutami

ČEZ chce letos vybrat dodavatele paliva pro Temelín na dalších zhruba deset let

Energetická společnost ČEZ vybírá dodavatele paliva pro Jadernou elektrárnu Temelín na dalších zhruba deset let, jasno chce mít do konce letošního roku, uvedl mluvčí firmy Ladislav Kříž. Od roku 2010 palivo elektrárně dodává ruská společnost TVEL, předtím bylo používáno palivo americké firmy Westinghouse. Zájemce o současnou zakázku mluvčí nespecifikoval.

"Výběrové řízení se aktuálně uskutečňuje i přes komplikace ohledně pandemie covid-19 a nemožnost přímých jednání. Finální nabídky a ukončení předpokládáme do konce roku," řekl bez bližších podrobností Kříž. Ve druhé tuzemské elektrárně v Dukovanech má ČEZ do konce provozu nynějších bloků uzavřenou smlouvu s ruskou společností TVEL.

Vláda v pondělí oznámila, že Česko se v reakci na informace o podílu ruské tajné služby na explozích v muničním areálu ve Vrběticích za Zlínsku v roce 2014 rozhodlo nepřizvat ruskou společnost Rosatom do tendru na stavbu nového bloku v Jaderné elektrárně Dukovany. ČEZ reagoval, že rozhodnutí vlády rozumí. Firma připomněla, že bezpečnostní otázky řeší výsostně stát.

Zdroj: ČTK
Další zprávy