Na zákazu amalgámu se dohodly členské země s Evropským parlamentem, který legislativu potvrdil při středečním hlasování. Látka totiž obsahuje toxickou rtuť.
"Od 1. ledna 2025 se zubní amalgám nesmí používat při stomatologickém ošetřeních v unii s výjimkou případů, kdy to zubní lékař považuje za naprosto nezbytné z důvodu specifických zdravotních potřeb dotčeného pacienta," píše se doslova v nově schválené legislativě. Proti bylo pouze 12 europoslanců, 575 hlasovalo pro, dalších 38 se zdrželo.
Alternativy amalgámu existují. V některých státech - jako je Česko - ale nejsou hrazeny z veřejného pojištění. Za nové plomby na jiné bázi by tak pacienti museli platit, což by je mohlo odradit od návštěvy zubaře.
Do nové legislativy se proto na popud českých politiků dostala i další výjimka, díky níž budou moci čeští zubaři používat amalgám až do června 2026.
"Výjimka pro některé země EU, která má zmírnit socioekonomické důsledky vyřazení amalgámu, zajistí, že si občané EU s nízkými příjmy budou moci i nadále dovolit odpovídající zubní ošetření," uvedla po hlasování europarlamentu německá politička a zpravodajka legislativy Marlene Mortlerová (EPP).
Levná alternativa zatím není
Po vypršení výjimky budou muset čeští zubaři přejít na alternativy. Na výběr mají dražší bílé plomby, které pojišťovny kryjí jen u předních zubů, v ostatních případech si je hradí sám pacient. Levná alternativa amalgámu hrazená pojišťovnou zatím dostupná není.
"Pro skupinu lidí, kteří si nemohou dovolit drahé ošetření, se hledá nějaká 'sociální' výplň, ale je to složité," řekla redakci zubní lékařka z Havlíčkova Brodu, která si nepřála být jmenována.
"Je zřejmé, že by nějaká alternativa měla existovat, u nás v Česku ale zatím není úplně jasné, jaký materiál to bude," dodala.
Zakázáno bude nejen využívání amalgámu v lékařství, ale také jeho vývoz do zahraničí, výroba a dovoz do EU.
"Bylo prokázáno, že alternativy jsou účinné, dostupné a cenově přijatelné, takže by se nebezpečný odpad neměl zbytečně vkládat do úst lidí," uvedl k zákazu Florian Schulze, výkonný ředitel Evropské sítě pro environmentální medicínu.
Plomby zdraví neškodí, ale rtuť je nebezpečná
Zákaz amalgámu nepodporuje ani Česká stomatologická komora, podle které nejsou potvrzené žádné přímé negativní dopady amalgámových plomb na lidské zdraví.
Problém amalgámu ale spočívá jinde. Jedná se o slitinu rtuti, které se EU postupně snaží zbavit ve všech odvětvích. Navazuje tak na celosvětovou Minamatskou úmluvu o rtuti, což je dokument pod patronací Organizace spojených národů (OSN), jejímž signatářem jsou i Česko a EU jako celek. Pojmenovaná je podle japonské zátoky Minamata, kde v roce 1956 průmyslové odpadní vody znečištěné rtutí otrávily tisíce lidí.
Úmluva sice nezavazuje signatáře k tomu, aby amalgám zakázaly, EU se ale k takovému kroku rozhodla nad rámec svých mezinárodních povinností. Rtuti se chce totiž zbavit totálně a dentální lékařství je jedno z posledních odvětví, kde se využívá.
V EU se kvůli výrobě amalgámu použije zhruba 40 tun rtuti ročně a při manipulaci s touto látkou hrozí kontaminace okolních vod, vzduchu či půdy. Rtuť se totiž uvolňuje do okolí.
Evropská agentura pro životní prostředí v roce 2018 zveřejnila studii, z níž vyplývá, že 40 procent povrchových vod v EU je kontaminováno rtutí. Ohrožuje to především ptáky, mořské savce, ale i ryby a korýše, kteří se potom dostávají do lidské stravy.
Rtuť působí negativně především na mozek a nervový systém, ledviny a při vdechování i na plíce. Nebezpečná je obzvláště pro těhotné ženy, může totiž ovlivnit vývoj plodu v děloze. Vysoká míra vystavení rtuti může mít za následek příznaky, jako jsou problémy se zrakem a sluchem, zhoršená motorika nebo poruchy paměti a pozornosti.
