Její vystoupení nepřineslo žádná zásadní překvapení a prezidenti a premiéři by jako podklad k diskusi dostali novou verzi návrhu závěrů. V ní se nyní zdůrazňuje, že Británie se v době odkladu brexitu zdrží "všech opatření, jež by mohla ohrozit dosažení cílů" EU, zejména pak při účasti na jejích "rozhodovacích procesech". Sedmadvacet ostatních zemí EU bude jednat na všech úrovních bez britské přítomnosti.
Mayová při příchodu novinářům připomněla, že rozhovory její vlády s opozičními labouristy jsou vážně míněné a seriózní. Její vláda se prý společně s opozicí snaží najít cestu, která by umožnila schválení už dojednané - a dvakrát odmítnuté - dohody o spořádaném vystoupení Británie z EU. Požádala proto prostřednictvím šéfa summitů EU Donalda Tuska o už druhý odklad brexitu, tentokrát do 30. června.
Většina unijních vůdců se sice k dalšímu odkladu brexitu staví pozitivně, Macron však prohlásil, že Mayová musí předložit "jasný projekt", kterým posunutí data odkladu ospravedlní.
Podle Merkelové by se měli evropští lídři postavit k požadavku Británie otevřeně a konstruktivně, neboť neřízený brexit není v zájmu ani jedné strany. Klíčový je podle ní slib, kterým se Mayová zavázala k britské účasti k volbám do Evropského parlamentu, pokud by se do termínu jejich konání na konci května nepovedlo britskému parlamentu schválit brexitovou smlouvu. "Tak může být zaručena funkčnost evropských institucí," podotkla Merkelová k britskému závazku.
Hlavní unijní vyjednavač Michel Barnier zdůraznil, že posunutí termínu britského odchodu musí "mít smysl a sloužit nějakému účelu", kterým je v tomto případě schválení zmíněné dohody.
Je pravděpodobné, že summit odložení britského odchodu z unie odsouhlasí, nejspíš ale s jiným cílovým datem. Tusk navrhuje delší, v zásadě až roční odklad do 30. března 2020 s tím, že Británie by mohla odejít i dříve, pokud se jí podaří ratifikovat dohodu o vystoupení.
Klíčovou podmínkou odkladu brexitu za 22. květen je uspořádání eurovoleb také v Británii. Státy jako Francie přitom žádají záruky, že Británie jako země na odchodu, ale také stále plnoprávný člen EU, nebude blokovat rozhodování bloku v otázkách jeho vlastní budoucnosti.
Právě podoba a rozsah těchto záruk bude společně s hledáním konkrétního data, do kdy nyní brexit odložit, hlavním obsahem večerní diskuse prezidentů a premiérů zemí EU.
