Štrasburk/Brusel - Evropská komise se rozhodla zahájit s Českem, Polskem a Maďarskem řízení pro porušení unijní legislativy kvůli tomu, že země neplní přijímání migrantů podle stanovených kvót.
Ve Štrasburku to v úterý oznámil komisař pro vnitro Dimitris Avramopulos. Zdůraznil, že vlády tří zemí mají stále čas k přehodnocení přístupu k přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. To by podle něj umožnilo také komisi postup vůči trojici změnit.
Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky ale Česká republika nehodlá nic na svém postoji vůči kvótám měnit. "Česká republika se systémem přerozdělování podle uprchlických kvót nesouhlasí a toto naše stanovisko jsme připraveni na půdě EU i příslušných soudních institucí důsledně hájit," stojí v jeho oficiálním prohlášení.
Kvóty podle něj nefungují a "snížily důvěru občanů ve schopnosti EU a oddálily účinné a koncepční řešení migrační krize".
Na jednorázovém dvouletém programu přerozdělení až 160 000 žadatelů o azyl nacházejících se v Itálii a Řecku se unijní státy shodly přes odpor ČR a některých dalších zemí v roce 2015.
"Jsou to tři členské země, které neudělaly - opakuji, že neudělaly - vůbec nic už déle než rok," upozornil Avramopulos. Připomněl, že Maďarsko nikoho nepřijalo ani neslíbilo žádná místa, Polsko naposledy nabídlo místa v prosinci 2015 a nepřijalo také nikoho. "Co se České republiky týká, tak ta nová místa neslíbila od května 2015 a nikoho nepřijala od srpna 2016," uvedl eurokomisař.
Pro členské státy je přitom právně závazné, aby nová místa nabízely alespoň každé tři měsíce, upozornil komisař EU. Ocenil Slovensko a Rakousko, které naopak nová místa do programu nedávno nabídly.
Nyní spouštěné řízení může po několika etapách skončit před unijním soudem a následně pokutou příslušné členské zemi.
"Naběhli jsme si na vidle," říkají europoslanci
Pro české europoslance nebylo rozhodnutí žádným překvapením. Podle poslance a předsedy právního výboru EP Pavla Svobody (KDU-ČSL) dává Česko dlouhodobě najevo, že s kvótami nesouhlasí a nebude je plnit, přestože jde o platné právo. "Takže se nemůžeme divit, že Evropská komise, která má v popisu práce mimo jiné vymáhat plnění unijních závazků, se svojí povinnosti chopila," řekl Svoboda.
"Málokterý stát plní kvóty, ale jen my musíme vydávat provokativní usnesení, čímž jsme komisi zúžili prostor k toleranci na nulu," uvedl Svoboda. Česko si tím podle něj "naběhlo na vidle". Dodal, že řízení je nicméně běh na dlouhou trať a že komise může průběžně vyhodnocovat, jak se členský stát chová. Praha tak podle něj může ukázat, že je partnerem i v této věci.
Podle poslance Jana Zahradila (ODS) ale není krok komise "nic jiného než ukázka síly a trestání střední Evropy za neposlušnost". "Jde také o katastrofální selhání vlády (Bohuslava) Sobotky, která se odmítla připojit k žalobě ostatních středoevropských států proti kvótám," dodal Zahradil s odkazem na žalobu Slovenska a Maďarska. Jediným řešením podle něj je, aby vláda začala urychleně jednat o trvalé výjimce z evropské migrační a azylové politiky a z dalších politik, které jsou pro Česko "nevýhodné a riskantní".
Podle osobního názoru poslance Luďka Niedermayera (TOP 09) se Česká republika vlastní vinou dostala do velmi komplikované situace, jak z hlediska právního, tak z hlediska toho, jak se na ni ostatní členské státy dívají. "Vládní rozhodnutí z minulého týdne situaci dovršilo," dodal. "Jsem překvapený, jak rychle se Evropská komise rozhodla zakročit," uvedl Niedermayer s tím, že důvody k tomu podle něj má.
Podle poslankyně Dity Charanzové (ANO) neměla Česká republika nechat zajít situaci tak daleko, chyba je na české straně. "Pan ministr (Milan) Chovanec a pan premiér zřejmě nebyli schopni komunikovat s Bruselem."
K situaci se vyjádřila i česká členka komise Věra Jourová. Podle ní řízení, které Komise vůči Česku spouští, není dobrým řešením. Vynucuje totiž podle ní něco, co "evidentně není funkční".
