Zásahy států EU proti vysokým cenám energií se v posledních týdnech valily jeden přes druhý. Teď mají evropské země měsíc na to vyklusat dosavadní tempo a nadechnout se před nejkontroverznějším rozhodnutím: zda stanovit pro celou unii maximální cenu plynu spalovaného v elektrárnách. Konkrétní návrh byl měl přijít do 24. listopadu.
Právě na tento den svolal ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) do Bruselu další mimořádnou schůzku sedmadvacítky k energetice. Po jejím vyhlášení oznámil, že návrh na zastropování plynu pro elektrárny od Evropské komise do té doby bude na stole. "Já to čekám," řekl v úterý v podvečer nynější předseda energetických schůzek Síkela.
Evropské země přijaly od července několik opatření, která se snaží reagovat na dramatický pokles nabídky zemního plynu a nárůst jeho ceny poté, co Rusko zavřelo kohoutky do Evropy.
Shodly se na povinném šetření energiemi a schválily strop na cenu elektřiny z "levnějších" elektráren, především jaderných a těch na obnovitelné zdroje. Zároveň podpořily odebrání mimořádných zisků těžařským společnostem, aby z nich pomohly domácnostem a firmám zaplatit účty za energie.
Patnáct zemí požaduje zastropování
V úterý pak zástupci členských států probrali další sadu opatření. Konkrétně společné nákupy plynu do zásobníků na úrovni EU počínaje příštím rokem a stanovení "mechanismu solidarity" - návodu, který určí, kdo a za jakou cenu bude posílat sousední zemi plyn, pakliže se dostane do stavu nouze a nebude si ho schopná zajistit sama. Ministři zároveň podpořili zásahy do indexu na klíčové nizozemské burze, které by měly zabránit manipulacím s cenou plynu během obchodování.
Detaily musí členské státy ještě doladit, předpokládá se ale, že se to podaří do příští schůzky ministrů energetiky. "Mezi státy je velká vůle, abychom se na tom 24. listopadu dohodli," prohlásil v úterý Síkela.
Zbývá tak vyřešit zmíněné zastropování ceny plynu pro elektrárny. Požaduje ho patnáct zemí EU v čele s Francií a Itálií. Poukazují na to, že při současné cenotvorbě je to právě drahý plyn spalovaný na teplo a světlo, který drží ceny energií vysoko.
Proti této patnáctce stojí výrobci energie z plynu, tedy Německo a Nizozemsko. Jejich hlavní výhrady proti zastropování spočívají v tom, že by poté došlo k nárůstu jeho spotřeby a Evropa by se mohla ocitnout bez plynu. Zejména četné plynové elektrárny v největším Německu by pak takový zásah "odskákaly" na ztrátě zisku a regulovanou cenu by musel dorovnávat německý rozpočet.
Nespokojenost s komisí
Na straně Německa a Nizozemska stojí i Evropská komise. Ta přes opakovanou žádost členských zemí odmítá předložit návrh, jak by mohlo celoevropské zastropování plynu vypadat. Naposledy ji k tomu vyzvali lídři EU na summitu minulý pátek, tým Ursuly von der Leyenové jim ale zatím nevyhověl.
V pondělí komise rozeslala členským zemím jen neoficiální dokument, ve kterém vypočítává důvody proti rozšíření modelu zastropování na celou unii tak, jak ho zavedly Španělsko a Portugalsko. EK mimo jiné argumentuje rizikem plýtvání plynem, pokud by byl levný, a zároveň poukazuje, že takový zásah postrádá smysl, když jeho cena na trhu nyní klesá pod zvažovaný strop 100 až 120 eur za megawatthodinu.
Mezi ministry byla v úterý v Lucemburku patrná netrpělivost s liknavostí komise. "Pokud bych měl shrnout debatu ministrů, komise podle nich předložila příliš pozdě příliš málo," řekl Aktuálně.cz a HN mimo záznam zástupce jedné členské země.
"Státy se musejí nejdříve dohodnout, kdo by dorovnání plynu do tržní ceny platil a jak by se zabránilo únikům dotované energie do zemí mimo EU," reagovala na kritiku komise v úterý na tiskové konferenci eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová. Vedle ní sedící Jozef Síkela v té chvíli zvýšil hlas a řekl, co sdělilo několik dalších ministrů: "Potřebujeme od komise řádný návrh na zastropování a dopadovou studii, abychom to mohli zodpovědně posoudit. To, co komise představila, žádný návrh není."
Komisařka Simsonová to nechala bez komentáře. Podle Síkely je ale dosavadní strategie komise oddalovat návrh na zastropování dlouhodobě neudržitelná. "Potřebujeme krizový mechanismus pro situace, kdy by cena plynu zase začala výrazně růst. Stávající pokles vůbec nemusí vydržet. Myslím, že komisařka vzkaz od mnohých ministrů pochopila," dodal Síkela pro Aktuálně.cz a HN.
