Průzkum, který se uskutečnil v loňském roce ve spolupráci s americkým Gallupovým ústavem, ukázal zásadní rozdíly mezi ekonomicky vyspělými západními zeměmi a rozvíjejícími se oblastmi. Zatímco nejvíce jsou lidé o nezávadnosti očkování přesvědčeni v jižní Asii a východní Africe, na opačném konci žebříčku jsou země Evropy a Severní Ameriky.
Státem s největší nedůvěrou vůči vakcínám je Francie, kde je každý třetí člověk nepovažuje za bezpečné. Vedle ní patří do první světové desítky čtyři další evropské země - Švýcarsko, Rakousko, Belgie a Island, v nichž nedůvěřuje očkování více než pětina lidí.
Česko patří v rámci Evropy k průměru, když zde dalo nedůvěru najevo šest procent obyvatel. Očkování naopak důvěřuje 64 procent Čechů.
Lidé skeptičtí vůči vakcínám mnohdy tvrdí, že mají obavy z negativních dopadů na zdraví či vývoj dětí. Často používají argumenty, které již odborné studie vyvrátily, nebo vycházejí z konspiračních teorií a dezinformací.
"Váhavost v otázce očkování může přinejmenším v některých místech reálně zpomalit skutečný pokrok, který svět učinil v kontrole očkovatelných nemocí," uvedla podle stanice BBC expertka WHO na vakcinaci Ann Lindstrandová.
Příkladem jsou podle výzkumníků spalničky. Průzkum ukázal, že existuje souvislost mezi nízkou proočkovaností populace a nárůstem počtu případů této potenciálně smrtelné choroby, který v poslední době trápí některé země. Mezi státy s největším nárůstem případů patří země jako Madagaskar, Filipíny či Venezuela, kde je omezená dostupnost očkování, ale i státy jako Ukrajina či Francie, kde mají lidé ve vakcinaci nízkou důvěru.
Očkování obecně v současnosti podle WHO zachrání dva až tři miliony lidských životů za rok a dalším 1,5 milionu úmrtí by se dalo zabránit, kdyby k očkování mělo přístup více lidí.
