Brusel (od naší zpravodajky) - Země se s úderem půlnoci v pátek 13. března ponořila do podobného úsporného režimu jako další evropské země. Zavřely se školy, restaurace, bary, na víkend také všechny obchody kromě potravin a lékáren, zrušily se veškeré veřejné akce.
Belgičané však toho využili zejména k poslední hromadné pitce ve svém oblíbeném podniku. A vysloužili si za to kritiku od ministryně zdravotnictví a sociálních věcí Maggie De Blockové, že "přesně těmhle srocováním lidí se přijatá opatření snaží zabránit".
Celonárodní karanténa, jak ji vyhlásilo Česko, se Belgie zatím netýká a otevřené zůstávají i její hranice. Lídři většiny parlamentních stran se však v neděli večer dohodli, že přechodné vládě premiérky Sophie Wilmèsové udělí na půl roku mimořádné pravomoci v boji s koronavirem, a je tak možné, že i Belgie postupně sáhne k drastičtějším omezením.
Ulicemi Bruselu nyní proudí méně lidí než obvykle a nová opatření jsou mnohde viditelná. Prodavači potravin mají často roušky a rukavice, lidé ve frontách u kasy mezi sebou udržují metr až dva rozestupy a výrazně vzrostla rozvážka jídla domů - také proto, že se Bruselané na Facebooku svolávají, aby tímto způsobem pomohli přežít restauracím. V centru Bruselu, kde se jindy tlačí turisté před hlavními pamětihodnostmi, se trochu bezradně potulují hrstky návštěvníků a řeší, co s načatým dnem pod oblohou nacucanou vodou, z níž každou chvíli zaprší.
V normálních časech by se zájemci schovali do podniků nabízejících výlety po rozličných belgických pivech, jenže i tyhle osvěžovny nemoc Covid-19 zavřela. Pandemii tvrdě vzdorují jen belgické hranolky, další zdejší atrakce. Stánkového prodeje se omezení netýkají, a tak si pro kornout s dvakrát předsmaženou dobrotou může pořád kdokoli zajít.
Zocelení a decentralizace
Jedenáctimilionová Belgie přesáhla v pondělí hranici 1000 infikovaných lidí, pět lidí novému viru podlehlo. Centrální vláda očekává, že nákaza v zemi bude teprve kulminovat.
Belgičané to však prožívají se značně větším klidem než Češi. Nájezdy na supermarkety se pořádají výjimečně a nervozita na bruselských ulicích cítit není. Pokud Belgičané spěchají s taškou napěchovanou jídlem do svých aut, pak to jsou zpravidla rodiče školou povinných dětí, které zůstávají doma a musí mít na týden navařeno.
Belgický klid má svůj důvod. Souvisí zaprvé s jistým zocelením společnosti. Belgie je zvyklá na dramatické události, poslední teroristické útoky, na bruselské letiště a metro, tu proběhly před čtyřmi lety, v březnu 2016. Zadruhé je země z velké míry decentralizovaná. Jednotlivé regiony, jazykové komunity a obce mají tak vysokou autonomii, že se tu špatně šíří i strach a panika.
Stejný fenomén, decentralizace a neustálé kompetenční spory uvnitř země, ale mohou podle řady lidí i oslabovat Belgii v boji s koronavirem. Země počátek epidemie podcenila, po prvních restrikcích sáhla, až když počet nakažených dosáhl téměř čtyř stovek.
Minulý čtvrtek večer pak zasedala bezpečnostní rada státu a přijala v úvodu zmíněná opatření na zavření škol, obchodů, restaurací a barů. Tisková konference premiérky Sophie Wilmèsové však ještě ani neskončila a jednotliví šéfové regionů a měst i všech devatenáct starostů obcí, z nichž se skládá Brusel, řešili, jestli se přijatými instrukcemi musí řídit a zda centrální administrativa nepřekročila svoje pravomoci.
"Někdo v Bruselu přece nemůže rozhodnout o tom, kde bude v Antverpách otevřeno," rozčiloval se na sociálních sítích starosta vlámského přístavního města Bart De Wever.
Zejména cizinci v Belgii, kteří sledovali postup infekce v ostatních evropských státech, považovali přístup belgických politiků ke koronaviru za liknavý a apelovali na ně, aby země přijala restriktivní opatření. Bruselský zpravodaj italského listu La Stampa byl jedním ze signatářů petice rodičů v Belgii, aby se zavřely školy, a o své frustraci z lehkovážnosti bruselských úřadů napsal komentář pro server Politico.
Evropští úředníci pracují z domova
První opatření přijaly také evropské instituce. Evropský parlament zůstává úplně zavřený a jeho zaměstnanci mají za úkol pracovat z domova. Ke stejnému kroku sáhla také Evropská komise. Rozdělila zaměstnance na ty, jejichž přítomnost v kanceláři není nutná, a na ty, kteří přijít musí. Jde zejména o týmy ekonomických komisařů, kteří mají narýsovat pomoc institucí zemím Evropské unie během pandemie.
Ostatní rovněž dostali počítače a přístupová hesla, aby udržovali chod EU ze svých obýváků. Plácek a bary v okolí budovy Berlaymontu, sídla komise, kde se běžně hemží stovky lidí, už na sklonku minulého týdne osiřely.
Omezený provoz se týká i české eurokomisařky Věry Jourové. Do kanceláře ve 12. patře Berlaymontu bude chodit, zrušila ale všechny schůzky a přítomná bude vždy jen třetina jejího týmu, zbytek má pracovat z domova. "Pro mě to bude cesta z auta výtahem do kanceláře, vyřizovat věci budu po telefonu, Skypu, telekonferenci. Středeční zasedání kolegia komisařů proběhne pravděpodobně také po Skypu," řekla Jourová pro server Aktuálně.cz s odkazem na aplikaci určenou k videohovorům.
Roušky ani respirátory zatím zaměstnanci Evropské komise nefasovali, ačkoliv jde o instituci s mnoha tisíci zaměstnanců ze všech koutů Evropy. Jourová říká, že má svoji roušku, soukromou, ale zatím ji používat nebude, protože minimalizovala kontakt s lidmi. "Nejradši bych si ji ale nasadila a šla dobrovolničit, pomáhat venku na ulici, jako když si člověk o povodních vezme holiny a jde," tvrdí česká komisařka. "Chápu ale, že v tomto případě je to nereálné," dodala.