"Nizozemci jsou v klidu." Jedna z nejvíce postižených zemí koronavirus podcenila

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
16. 3. 2020 7:06
První pacient nakažený novým typem koronaviru se v Nizozemsku objevil 27. února. Když nizozemská vláda minulý čtvrtek přikázala zrušit všechny akce nad sto lidí, bylo v zemi už 500 nakažených a pět mrtvých. V pondělí to bylo více než 1100. Jedna z nejhůře zasažených zemí v Evropě přesto spíše než šíření epidemie brání šíření paniky.
Zavřené Rijksmuseum v Amsterdamu.
Zavřené Rijksmuseum v Amsterdamu. | Foto: Reuters

Nizozemsko patří k těm hůře postiženým evropským zemím. V neděli úřady hlásily přes 1100 nemocných a 20 mrtvých. Dlouho se ale k šíření epidemie stavělo o dost vlažněji než ostatní.

Na začátku března propukla epidemie v Itálii a miliony lidí se dostaly do izolace. Čeští turisté vracející se z lyžování v Itálii už museli povinně do karantény, zatímco Nizozemci vracející se z Číny, Íránu a Itálie - tedy vůbec nejrizikovějších zemí - stále mohli chodit do práce, pokud neměli příznaky.

V té době přitom celý svět věděl, že inkubační doba koronaviru trvá až dva týdny a infikovaný člověk je po celou dobu nakažlivý, i když sám netrpí žádnými příznaky. Nizozemské úřady ale šířily jiné informace: pokud nejste nemocní, nepředstavujete pro své okolí žádné riziko.

"Působilo to zvláštně. Nás cizince to trošku znepokojilo," popsala serveru Aktuálně.cz přístup země Češka Hedvika Hajek, která v Nizozemsku žije. Pracuje v neziskové organizaci v mezinárodním kolektivu a informace o koronaviru sleduje v nizozemských, českých i dalších médiích.

"Holanďané jsou v klidu, je to trochu jejich povahou. Děti chodí do škol, lidé pracují a věří, že je to jen další z virů. Je to jejich typický přístup. Myslím, že si opravdu dlouho nedělali starosti," dodává k situaci v Nizozemsku.

Zábavná scénka

Teprve minulý týden vyzval nizozemský premiér Mark Rutte obyvatele s dýchacími problémy, aby zůstali doma, a nakázal všem, kteří si to mohou dovolit, aby pracovali z domova. Ostatním na tiskové konferenci poradil, aby si přestali na pozdrav podávat ruku.

Vzápětí se obrátil na ředitele nizozemského úřadu pro kontrolu šíření infekčních nemocí Jaapa van Dissela a sám mu rukou potřásl. Pak se rozesmál a začal se omlouvat.

Na první pohled to divákům u televizních obrazovek mohlo připadat jako zábavná scénka. Takto odlehčená atmosféra na tiskové konferenci se nedá srovnat s tím, co vídají například čeští diváci. V Česku je přitom nakažených šestkrát méně, jsou zavřené hranice a lidé, kteří se vrátili ze zasažených oblastí, musí do karantény. 

Nizozemsko teprve od pondělí uzavřelo školy, restaurace a sportoviště.

Zastavit paniku, ne virus

Hedvika Hajek také popisuje, že když byla týden před onou tiskovou konferencí v nemocnici na rutinním odběru krve, viděla varovné cedule. Radily lidem, aby se v rámci ochrany před koronavirem vyhýbali kontaktu s ostatními. "Nechápu, proč tyhle informace vláda oficiálně vyhlásila až po takové době," dodává. 

"Média hlavně ujišťují, že se nemáme čeho bát. Vláda nás ujišťuje, že má všechno pod kontrolou a nemusíme mít strach. Ale těžko říct," říká žena, která má zbytek rodiny v Česku.

Jarní prázdniny trávila s dětmi v Krkonoších. U babičky pak nechala svého čtyřletého syna ještě na další týden. Minulý pátek, než začala platit cestovní omezení, se pro něj na otočku vrátila. "Vím, že Holanďané spoustu věcí neřeší. Neběží s kašlem hned k doktorovi. Mám dvě děti a vím, že místní děti chodí do školy i s neštovicemi. Přesto mě tenhle přístup zarazil," dodává.

Na začátku března se začaly ozývat hlasy v parlamentu, které nizozemskou vládu obviňovaly z toho, že se víc snaží zabránit šíření paniky než samotného viru. Sedmnáctimilionové Nizozemsko provedlo ke konci minulého týdne jen tisíc testů. Úřady testují na koronavirus pouze ty, kdo mají příznaky a vážné podezření na nákazu. Vláda se tím podle Hedviky Hajek nijak netají, v médiích se otevřeně mluví o tom, že s testy se šetří. 

Odborníci však od propuknutí epidemie upozorňují, že jediný způsob, jak zastavit šíření nákazy, je najít a izolovat všechny infikované. Testování a kontrola nakažených lidí je strategie, díky níž dokázaly nárůst pacientů zpomalit ty nejhůře zasažené země, jako je například Jižní Korea.

Video: Rozhovor s prezidentem České lékařské komory

Lékaři nutně potřebují ochranné pomůcky, epidemie musí začínat pomalu. Ke každému pacientovi s kašlem musíme přistupovat, jako kdyby byl nakažený. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Nová albánská vláda, kterou tvoří z většiny ženy, získala důvěru parlamentu

Důvěru parlamentu v pátek dostala nová albánská vláda premiéra Ediho Ramy, jehož Socialistická strana (PS) letos na jaře ve volbách získala absolutní většinu, a může tak vládnout bez koaličního partnera. V kabinetu ženy obsadily 12 ze 17 křesel, čímž se Albánie dostala na přední místa světového žebříčku v zastoupení žen ve vládních pozicích, napsala agentura AP.

V parlamentu pro vládu hlasovalo 77 poslanců, 53 ji nepodpořilo. Rama v dubnových volbách obhájil už třetí, pro postkomunistickou Albánii rekordní, mandát předsedy vlády za sebou. Jeho strana získala v zákonodárném sboru 74 ze 140 křesel. Hlavní opoziční protivník, Demokratická strana (DS), má v Lidovém shromáždění 59 poslanců.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Berlín koupí 15 000 bytů od firem Vonovia a Deutsche Wohnen, město za ně zaplatí 2,4 miliardy eur

Město Berlín koupí za 2,46 miliardy eur (62,2 miliardy Kč) téměř 15 000 bytů od společností Vonovia a Deutsche Wohnen, které nabízejí nájemní bydlení. Firmy to v pátek oznámily v tiskové zprávě. Akvizice přichází jen několik dní před volbami do zastupitelstva německého hlavního města, a nedostatek bytů a rychle rostoucí nájmy se staly žhavým předvolebním tématem. Spolu s volbami do městského zastupitelstva se má konat i poradní referendum o vyvlastnění obou bytových společností.

Deutsche Wohnen prodá městu 10 700 bytů, Vonovia pak 4250 bytů. Vonovia je v Německu největší firma zaměřená na pronájem bytů a nyní je v procesu převzetí svého menšího konkurenta Deutsche Wohnen. Spojením obou podniků má vzniknout bytový gigant zhruba s 550 000 byty v hodnotě více než 80 miliard eur.

S cílem získat pro transakci politickou podporu, obě společnosti slíbily, že omezí pravidelné zvyšování nájmů v Berlíně. Rovněž nabídly k prodeji městu zhruba 20 000 bytů za dvě miliardy eur. Skupina, která stojí za vyhlášením referenda, ale tyto návrhy kritizovala a v pátek zopakovala nesouhlas s transakcí. Ta byla oznámena v květnu.

Ředitel Vonovie Rolf Buch ale tvrdí, že cena je spravedlivá. "Tímto prodejem bytového fondu v Berlíně městským bytovým podnikům plníme hlavní slib daný berlínskému senátu. Prodáváme byty za spravedlivou cenu."

Transakce je v hlavním městě Německa považována za největší svého druhu za dlouhou dobu. Fond obecních bytů se zvýší přibližně na 355 000, což je zhruba pětina z 1,67 milionu nájemních bytů v Berlíně. 

Zdroj: ČTK
Další zprávy