Konfuciův institut spolupracoval s Univerzitou Palackého v Olomouci šestnáct let. Jeho lektoři organizovali jazykové kurzy pro veřejnost či studenty, pořádali kulturní akce, vydali v češtině myšlenky generálního tajemníka čínské komunistické strany Si Ťin-pchinga a sídlili v prostorách univerzity.
Loni v létě se ale vedení rozhodlo, že dohodu vypoví. "Ukončení spolupráce s Konfuciovým institutem je rovněž v souladu se současnou mezinárodní a bezpečnostní politikou státu," vysvětlil mluvčí univerzity Egon Havrlant.
Podobně postupují i další vysoké školy v Evropě a Spojených státech, na kterých se instituty začaly objevovat před téměř dvaceti lety. Koncem roku 2019 bylo ve 162 zemích na světě 550 poboček. "Konfuciovy instituty jsou rozšířením čínské vlády, která kvůli politice různá témata a názory ve výukových materiálech cenzuruje, a jsou loajální ke straně," uvádí například lidskoprávní organizace Human Rights Watch.
V praxi to znamená, že výukové materiály musí před předložením studentům projít kontrolou, aby v nich nebyly zmínky o vybraných tématech - o Tibetu, Tchaj-wanu nebo masakru na náměstí Nebeského klidu (Tchien-an-men). V dalších případech například zástupci institutů tlačili na školy, aby nepořádaly akce s potenciálně problematickým obsahem pro Peking. Docházelo i ke krádežím duševního vlastnictví a špionáži studentů, píše britský zpravodajský server BBC.
Čínská vláda veškerá obvinění odmítá. Přesto už v roce 2009 jeden z čínských politiků přiznal, že Konfuciovy instituty jsou "důležitou součástí čínského propagandistického aparátu v zahraničí". V Evropě jejich pobočky zavřelo Finsko, Švédsko, Dánsko, Norsko a Belgie, uvádí server Euractiv. Druhá česká pobočka Konfuciova institutu fungující při Vysoké škole finanční a správní, která byla otevřena v roce 2018, stále funguje.
Alternativa z Tchaj-wanu
V době, kdy se začaly Konfuciovy instituty uzavírat, nabídl alternativu Tchaj-wan, samosprávný ostrov s demokraticky zvolenou vládou, který pevninská Čína považuje za svou součást. Takzvaná Tchajwanská centra pro výuku mandarínštiny nabízejí kromě kurzů čínštiny i kulturní akce, včetně besed o lokální filmografii. V loňském roce bylo v Severní Americe a v Evropě otevřeno 25 poboček, jejich počet celosvětově vzrostl na 66.
Nejnovější pobočka byla na konci února otevřena v Česku. Oficiální akce se zúčastnili senátor Jiří Růžička (TOP 09) a poslanec Marek Benda (ODS), který je zároveň prezidentem parlamentní Skupiny přátel Tchaj-wanu. Vznik jazykové školy podpořila nezisková organizace s názvem Česko-Tchaj-wanská společnost a Tchajpejská hospodářská a kulturní kancelář, která v Česku vystupuje de facto jako velvyslanectví.
Centrum nabídne mimo jiné jazykové kurzy pro dospělé v Praze a Brně, letos by chtělo začít se stovkou studentů. Oproti výuce v Konfuciových institutech se zde studenti seznámí s tradičními znaky - v pevninské Číně se totiž používá zjednodušené písmo. Vedení slibuje i "svobodné a demokratické prostředí" a lekce s "tchajwanskými charakteristikami".
Rozdíly oproti Číně
Odbornice na Tchaj-wan působící v projektu Sinopsis Markéta Záhumenská vysvětluje, že tchajwanská centra mají za úkol, stejně jako Konfuciovy instituty, šířit povědomí o dané zemi a kultuře. Zásadně se však liší ve svém fungování a systémovém a institucionálním ukotvení.
"Tchajwanské jazykové centrum není přímo vázáno na státní struktury jeho zakladatele. Konfuciův institut je naproti tomu zřízen ministerstvem školství země, kde vládne nedemokratický režim, a ten skrze něj šíří svůj vliv v zahraničí. Dalším rozdílem je, že tchajwanské centrum je samostatný subjekt fungující jako nezávislý spolek, pouze s podporou tchajpejské kanceláře," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz.
Tchajwanské centrum zároveň není napojeno na žádnou partnerskou univerzitu. "Z toho důvodu se domnívám, ze tchajwanské jazykové centrum nemá potenciál a prostor k šíření propagandy," dodává Záhumenská.
