Atény/Madrid - Ačkoliv dluhovou krizí nejhůře postižené země eurozóny čeká hospodářský růst až v příštím roce, výrazně se jim podařilo snížit úroky z dluhopisů.

A do tamních bank se začínají vracet peníze, které klienti v obavách z krachu v minulosti přesouvali do zahraničí.

Španělsko, Portugalsko i Řecko by letos měly zaznamenat dvouprocentní pokles HDP, Itálie pak půlprocentní. Irsko naproti tomu poroste o necelé procento.

Mnohem důležitější je ale fakt, že Itálie i Španělsko si půjčují peníze o třetinu levněji než ještě v létě a Portugalsko a Irsko se v tomto roce vracejí na finanční trhy.

Co se Řecka týče, jeho úroky z desetiletých obligací klesly na sekundárních trzích z březnových 38,5 a zářijových 19,3 na lednových 11,3 procenta.

Právě míra, s jakou si ta která země půjčuje peníze, je mnohem výmluvnějším ukazatelem zlepšující či zhoršující se hospodářské situace než úroveň HDP.

Španělsko se možná obejde bez půjčky

O tom, že všechny zadlužené země dosáhly loni dna krize, svědčí i fakt, že celková suma peněz, které si v nich jejich klienti uložili, se počínaje zářím postupně, byť jen pomalu, zvedá, zatímco předtím permanentně klesala. V italských bankách je nyní uloženo téměř půldruhého bilionu eur, ve španělských ještě o něco více.

Vláda španělského premiéra Mariana Rajoye proto uvažuje o tom, že vůbec nepožádá Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond o půjčku ve výši okolo sto miliard eur, jak se o tom hovořilo ještě na podzim.

"Máme nyní dostatek likvidity," citovala agentura Reuters šéfa tamní centrální banky Iniga Fernándeze de Mesu. "O tom, zda požádáme o půjčku, stále není rozhodnuto."

Krize stále zažehnána není

Vzhledem k mnohem příznivějším úrokům si Španělsko bude moci naopak půjčit od soukromých investorů mnohem vyšší částku, než původně zamýšlelo. Na tento rok si jako strop stanovilo sumu 121 miliard eur, což je o 7,6 procenta více než loni.

Už v roce 2014 chce přitom země dosáhnout tříprocentní hranice deficitu státního rozpočtu, byť Evropská komise nevylučuje, že zemi poskytne ke splnění tohoto cíle o něco více času.

Ještě lépe je na tom Itálie, která chce mít do dvou let vyrovnaný rozpočet.

Dluhová krize v eurozóně ovšem není ani zdaleka zažehnána a zadlužení všech uvedených zemí bude letos dále růst. Definitivní obrat by měl nastat v příštím roce, kdy právě Itálie a Španělsko, jejichž astronomické dluhy ve výši dvou bilionů, respektive osmi set miliard eur vzbuzují největší obavy, zaznamenají podle prognóz mírný růst a budou moci vybírat na daních více peněz.

Rozpad eurozóny ale není pravděpodobný, pouze nad nejhůře zadluženou zemí, Řeckem, se stále vznáší přízrak návratu k drachmě, i když drtivá většina společností zabývajících se hospodářskými prognózami vidí toto riziko jako mnohem menší než v loňském roce.

Řecko dluží v zahraničí jen přibližně 300 miliard eur.