Řekové letos dluží státu 54 miliard eur

Radim Klekner Radim Klekner
17. 12. 2012 21:45
Ze země i nadále utíkají do zahraničí desítky miliard eur
Řecko dostalo další pomoc od EU a může si trochu vydechnout.
Řecko dostalo další pomoc od EU a může si trochu vydechnout. | Foto: Reuters

Atény - Řecko získalo od Evropské unie další tranši z úvěru v hodnotě 34 miliard eur a pro nejbližší měsíce je zachráněno.

Premiér Antonis Samaras vzhledem k neustále se snižujícím úrokům z řeckých dluhopisů dokonce hovoří o tom, že země má nejhorší za sebou. Bohatí Řekové ale i nadále vybírají své peníze z bank a ukládají je raději v zahraničí.

A aby unikli pátrání po nezdaněných miliardách, které se dostaly do hledáčku kontrolorů berního úřadu, nakupují v západní Evropě, především v Německu, ve velkém reality.

V Berlíně tím společně s movitými Španěly, ale také Poláky dokonce přispěli k tomu, že zde začaly růst ceny nemovitostí i nájmy. V případě nových smluv za posledních pět let až o jednu pětinu.

"Řekové kupují jen od soukromníků," stojí v oznámení, které podle deníku Spiegel on-line nechal v místním tisku umístit jeden realitní makléř. Ten zaručuje "diskrétní vyřízení" celého obchodu. Zájem mají řečtí milionáři, po dlouhá léta neplatící daně, o pozemky, domy i byty. A co je přitom důležité, velmi často platí v hotovosti.

Experti na reality uvádějí, že až jedna třetina všech prodaných nemovitostí ve velkých městech ve Spolkové republice přešla za poslední rok do rukou majitelů pocházejících ze zahraničí. Nezřídka se jedná o investory ze zemí stižených finanční krizí, jako je Řecko, Španělsko, Itálie či Portugalsko.

Daňové úniky za třicet miliard eur

Řečtí daňoví kontroloři tvrdí, že v posledních dvou letech unikly ze země obrovské částky. Jejich suma činí desítky miliard eur ročně.

Premiér Samaras je přesvědčen, že to nejhorší má země za sebou.
Premiér Samaras je přesvědčen, že to nejhorší má země za sebou. | Foto: Reuters

Konzervativní odhad celkové sumy daňových úniků se pohybuje na hranici třiceti miliard eur. Z řadových občanů stát daně vytáhne, bohatí Řekové se ale povinnosti platit státu daňové odvody i nadále dokážou vyhnout.

Někdejší předseda představenstva jedné velké německé banky, který si nepřál být uveden jménem, v rozhovoru s Aktuálně.cz přiznal, že se mu řečtí rejdaři, s nimiž měl možnost mluvit, opakovaně chlubili tím, že "nikdy neplatili daně".

Řecké ministerstvo financí začalo již před rokem publikovat jména neplatičů daní s cílem přimět je, aby dlužné částky pod hrozbou pokuty splatili, celá akce ale přinesla mnohem menší finanční efekt, než jaký si od něj vláda slibovala. 

Klesající HDP

Podle eurokomisaře pro otázky společné měny Olliho Rehna citovaného deníkem Ekathimerini se kontrolorům ministerstva financí podařilo letos uskutečnit jen necelou třetinu plánovaných daňových auditů u "velkých a středně velkých" hříšníků, od kterých úředníci očekávali doplatky ve výši dvou miliard eur.

Namísto toho vybrali na nezaplacených daních jen jednu miliardu. Celkově dluží Řekové státu na daních a dalších poplatcích a odvodech včetně plateb sociálního a zdravotního pojištění za letošní rok 54 miliard eur.

To je vzhledem k tomu, že hrubý domácí produkt země mezitím poklesl na přibližně 185 miliard eur a daňové příjmy státního rozpočtu činí necelých šedesát miliard, částka, kterou Řecko nebude schopno vlastními silami nahradit.

Samaras je přesto přesvědčen, že zadlužení země začne v druhé polovině příštího roku postupně klesat. Atény svůj dluh, přesahující tři sta miliard eur, počátkem měsíce snížily díky zpětnému odkupu vlastních obligací o dvacet miliard.

K další redukci zadlužení mají přispět právě ustavičně klesající úroky z dluhopisů a také odpuštěné úroky ze strany EU. V roce 2020 má tak řecký dluh činit již jen okolo 125 procent HDP.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Roční výše příspěvku na podporované zdroje energie loni stagnovala na 45 miliardách

Roční výše poskytnutého příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) loni v Česku činila 45,4 miliardy korun, stagnovala tak na podobné úrovni jako v roce 2019. Vyplývá to z dat, které na webu zveřejnil Operátor trhu s elektřinou (OTE). Od roku 2006 bylo na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 430 miliard korun. Stát loni na dotaci přispěl 27 miliard korun, zbytek zaplatili zákazníci ve fakturách za elektřinu. Na kolik peněz přesně budou mít tyto zdroje v daný rok nárok, není stanoveno dopředu, záleží vždy na objemu výroby.

Většina podpory podle OTE loni tradičně mířila obnovitelným zdrojům energie, kterým bylo vyplaceno 43,2 miliardy korun, meziročně o 1,7 procenta více. Solární elektrárny obdržely 29,1 miliardy korun, bioplynové stanice sedm miliard korun, biomasa 3,3 miliardy korun, vodní elektrárny skoro 2,5 miliardy korun a větrné zdroje 1,3 miliardy korun. Zbytek vyplacené podpory získaly zdroje kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), druhotné zdroje a teplo z obnovitelných zdrojů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy