Eurozónu čeká rozhodující rok. A přízrak Berlusconi

Radim Klekner Radim Klekner
29. 12. 2012 16:00
Analýza: Řecko, Španělsko i Itálie jsou z nejhoršího venku, čeká je ale znovu recese
Na rozpad eurozóny čekali odpůrci Unie letos marně.
Na rozpad eurozóny čekali odpůrci Unie letos marně. | Foto: Reuters

Brusel - V lednu 2012 předpovědělo britské Centrum pro ekonomický a obchodní výzkum (CEBR), že během příštích dvanácti měsíců opustí eurozónu "přinejmenším jedna země". S katastrofickými scénáři podobného typu se pak doslova roztrhl pytel.

Na konec eura se těšili všichni ti, kdo v silné evropské měně spatřovali nebezpečí pro americký dolar, britskou libru, švýcarský frank či japonský jen. Anebo v pokračující evropské integraci, provázené zamýšlenou fiskální a měnovou unií, viděli ohrožení vlastních zájmů a pozic.

Ještě v červnu byla podle americké bankovní skupiny Citigroup pravděpodobnost, že Řecko přestane v nejbližších měsících používat společnou evropskou měnu, "devadesátiprocentní".

Stovky blogerů a nezávislých ekonomů hovořily vedle Grexitu také o Spaxitu a Itaxitu, neboť stejný osud jako Řeky čekal podle jejich názoru také Španěly a Italy.

Eurozóna tento - z ekonomického hlediska nejhorší - rok ve své krátké historii nicméně přežila a podle všeho přežije i rok následující.

Odpůrci eura totiž nepočítali se zoufalým odhodláním obyvatel zemí nejhůře stižených krizí podržet si společnou měnu, a tím i naději do dalších let. A ani s rozhodnutím vlád Německa, Francie a dalších klíčových států nenechat padnout projekt, na kterém se usilovně pracovalo přes půl století.

Průběžný účet: 320 miliard eur

Krize eurozóny ovšem není ani zdaleka zažehnána, byť je o tom evropský komisař pro otázky společné měny Olli Rehn skálopevně přesvědčen.

"Poslední vrchol krize přišel v červnu s volbami v Řecku," řekl Rehn 6. prosince deníku Financial Times Deutschland, který o několik dní později vyšel naposled. "Teď nás čeká opačný trend."

Rehn ovšem pominul fakt, že v druhé polovině roku stála země na Peloponéském poloostrově několikrát nad propastí, neboť jí došly peníze na výplatu státních zaměstnanců, a definitivně, byť jen na několik měsíců, si oddechla až 14. prosince, když EU odsouhlasila další tranši z úvěru ve výši 110 miliard eur, poskytnutého Aténám v roce 2010.

Řecko se v průběhu roku několikrát dostalo na okraj propasti, EU mu vždy hodila záchranné lano.
Řecko se v průběhu roku několikrát dostalo na okraj propasti, EU mu vždy hodila záchranné lano. | Foto: Reuters

Nad propastí se neocitly ani Španělsko a Itálie. Ale jen kvůli schválení drastických rozpočtových škrtů a - na rozdíl od Řecka - také díky skutečnosti, že se jedná o velmi bohaté země, které stále mají z čeho čerpat.

Záchrana nejhůře postižených členů eurozóny přišla Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond jen do konce roku 2012 na 320 miliard eur. I když se jedná o půjčky, které budou v příštích letech dlužníky postupně spláceny.

Jen úvěr Řecku činil 110 miliard, nepočítáme-li 107 miliard, které zemi v březnu odpustili v rámci výměny dluhopisů soukromí věřitelé.

Portugalsko čerpalo téměř osmdesátimiliardový a Irsko pětaosmdesátimiliardový úvěr, udělený v obou případech v roce 2011, španělské banky dostanou z fondu Evropského záchranného mechanismus (ESM) 39,5 a Kypr 17,5 miliardy eur.

Rozhodující bude příští rok

Euro ale čeká ještě jeden těžký rok.

Zatímco ještě na jaře předpovídala Evropská komise, že ekonomika eurozóny letos klesne o 0,3 procenta jejího hrubého domácího produktu a příští rok bude už růst o jedno procento, poslední prognózy Evropské centrální banky (ECB) hovoří o poklesu na úrovni tří desetin procenta také pro příští rok.

Teprve v roce 2014 má eurozóna znovu přibrat 1,2 procenta HDP.

Ke špatným číslům přispívají nejvíce právě země zatahované do dluhové spirály. Řecké HDP letos spadlo o dalších 6,2 procenta, portugalské o 3,3, italské o 2,4 a španělské o jedno procento. Pouze Irsko vykázalo podle posledních odhadů růst na úrovni necelého jednoho procenta.

Příštím rokem zůstane Itálie v recesi na úrovni půl procenta HDP, Portugalsko, Španělsko a Řecko mají zaznamenat shodně pokles okolo dvou procent. Pro rok 2014 již ekonomové počítají u všech pěti zemí s výjimkou Řecka s počátkem konjunktury.

Mnohem lépe než čísla o hospodářském růstu ale o úrovni krize v těchto zemích vypovídá fakt, že v každé z nich se ve druhé polovině roku výrazně snížily úroky placené ze státních dluhopisů. Desetileté bondy klesly v Řecku z 34,6 procenta, s nimiž se na sekundárních trzích prodávaly v listopadu 2011, v polovině prosince letošního roku na 13,2 procenta.

Stejnou vypovídací hodnotu má i postupně se snižující rozpočtový deficit v těchto zemích. V Řecku klesl z patnácti procent v roce 2009 na letošních 6,7 procenta HDP, v Irsku za stejné období ze 14 na 8,6 procenta, ve Španělsku z 11,2 na 5,3 procenta. 

Přízrak jménem Berlusconi

Přispělo k tomu nejenom červencové oznámení Evropské centrální banky, že začne ve velkém skupovat dluhopisy nejvíce postižených zemí, ale také fakt, že se EU v listopadu rozhodla odpustit Řecku staré úroky a výrazně mu snížit nové.

Také z toho důvodu zvedla agentura Standard and Poor's 17. prosince rating země z hodnoty SD (selective default - hrozící řízený bankrot) o šest příček na B-.

Berlusconi ohlásil návrat do velké politiky, a Bruselu tím zkazil Vánoce.
Berlusconi ohlásil návrat do velké politiky, a Bruselu tím zkazil Vánoce. | Foto: Reuters

O více než dvě procenta klesly také úroky z italských a španělských dluhopisů, které se ještě v létě pohybovaly nad hranicí šesti, respektive sedmi procent.

Zatímco ale řecký dluh představující 300 miliard eur je eurozóna v případě potřeby schopna absorbovat, totéž neplatí pro osmisetmiliardové španělské, a zejména dvoubilionové italské zadlužení.

Brusel proto s velkým zneklidněním sleduje vývoj v Itálii, kterou v únoru čekají předčasné volby. Bývalý premiér Silvio Berlusconi, který se nečekaně uchází o další mandát v čele vlády, 20. prosince oznámil, že pokud to jeho zemi prospěje, bude jako šéf kabinetu zvažovat odchod z eurozóny.

Ačkoliv se jedná pouze o trik, s jehož pomocí chce získat euroskeptické voliče, Itálii se podobné výroky nemusí vyplatit. Když Berlusconi počátkem prosince oznámil svou kandidaturu, zvedly se úroky z italských dluhopisů okamžitě o tři desetiny procenta.

 

Právě se děje

před 13 minutami

Španělské státní dráhy Renfe Operadora jednají o převzetí podílu 50 procent ve společnosti Leo Express. Informoval o tom list El País

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Brazilský nejvyšší soud zrušil rozsudek, který uznal bývalého prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva vinným v korupční kauze

Brazilský nejvyšší soud zrušil rozsudek, který uznal bývalého prezidenta Luize Inácia Lulu da Silva vinným v korupční kauze. Podle soudce Edsona Fachina případ nespadal do kompetence soudu ve městě Curitiba, který rozsudek vynesl, napsala agentura Reuters. Soudce proto nařídil, aby se případem znovu zabýval federální soud v Brasílii. Proti rozhodnutí se státní zástupce odvolá. Lula obvinění z úplatkářství dlouhodobě odmítá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy