Eurovolby v Německu vyhráli konzervativci. AfD je druhá, na východě země vyhrála

ČTK ČTK
Aktualizováno 10. 6. 2024 8:49
Volby do Evropského parlamentu v Německu vyhrála s náskokem zhruba 14 procentních bodů opoziční konzervativní unie CDU/CSU, která získala 30 procent hlasů. V pondělí ráno to po sečtení všech hlasů oznámila spolková volební komise.
Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla oslavují druhé místo, na východě země se dokonce stali nejsilnější stranou.
Spolupředsedové AfD Alice Weidelová a Tino Chrupalla oslavují druhé místo, na východě země se dokonce stali nejsilnější stranou. | Foto: Reuters

K vítězům se řadí také Alternativa pro Německo (AfD), která navzdory skandálům skončila s 15,9 procenta na druhém místě. Třetí je s 13,9 procenta sociální demokracie (SPD) kancléře Olafa Scholze. Ztráty sčítají i další dvě vládní strany, tedy Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP).

Unie CDU/CSU si oproti eurovolbám v roce 2019 polepšila o 1,1 procentního bodu. Šéf Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz už v neděli večer po zveřejnění prvních odhadů hovořil o jasném vítězství konzervativců a katastrofě pro Scholze a vládní strany.

Od večera oslavuje také AfD, protože se stala druhou největší silou v Německu. Na východě země je dokonce nejsilnější stranou, předstihla zde i konzervativce. Spolupředseda AfD Tino Chrupalla výsledek, který je o 4,9 procentního bodu lepší než před pěti lety, označil jako možnost, jak vstoupit do jednání s největšími frakcemi v Evropském parlamentu. Kvůli skandálům vyloučila nedávno europarlamentní frakce Identita a demokracie (ID) všechny europoslance AfD ze svých řad, čímž alternativa prozatím přišla o evropské spojence.

Alternativa podle analýzy veřejnoprávní stanice ARD zaznamenala vysokou podporu mezi mladými lidmi. V eurovolbách v Německu mohli nyní poprvé volit lidé od 16 let. V kategorii 16 až 24 let volilo AfD 16 procent hlasujících a vítěznou unii 17 procent. Podobně vysokou podporu měla AfD také u lidí od 25 do 34 let. Náskok unie CDU/CSU nad AfD se zvětšil až u voličů ve věku 35 až 44 let. Nejhůře si alternativa vedla u starších 70 let, od kterých získala osm procent a unie 46 procent.

Výsledek kancléřovy SPD je o 1,9 procentního bodu horší než v roce 2019, liberálové ztratili 0,2 procentního bodu, a Zelení dokonce 8,6 procentního bodu. Kvůli špatnému výsledku vládních stran a nárůstu popularity AfD představitelé konzervativců vyzvali kancléře, aby požádal Spolkový sněm o důvěru.

Úspěch zaznamenalo také Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW), které vzniklo odštěpením od postkomunistické Levice. Nová strana získala 6,2 procenta, naopak Levice s 2,7 procenta proti roku 2019 ztratila 2,7 procentního bodu.

V europarlamentu usednou vedle těchto stran zastoupených ve Spolkovém sněmu také menší politická uskupení - sociálně liberální strana Volt, recesisté z Die Partei (Strana), Svobodní voliči (FW), Strana na ochranu zvířat, ekologické uskupení ÖDP a strana Rodina.

Volební účast v Německu, kde mohlo hlasovat asi 65 milionů německých občanů, činila podle spolkové volební komise 64,8 procenta. Před pěti lety hlasovalo 61,4 procenta voličů.

 

Buďte první, kdo diskutuje.

Právě se děje

Další zprávy