Brusel/Berlín - Pokud nezačne Řecko lépe střežit své hranice, přes něž do Evropy proudí každý měsíc desetitisíce migrantů, je třeba uvažovat o jeho dočasném vyloučení ze schengenského prostoru. V rozhovoru s německým nedělníkem Welt am Sonntag, z nějž cituje agentura DPA, to řekla rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová. Podle ní je tvrzení Atén, že turecko-řeckou hranici v Egejském moři nelze řádně kontrolovat, mýtus.
"Pokud členský stát Schengenu trvale nedodržuje své závazky a jen váhavě přijímá pomoc, pak si nesmíme některé myšlenky zakazovat," uvedla ministryně, podle níž to znamená zejména otevřenou diskusi o případném vyloučení Řecka ze schengenského prostoru bez hraničních kontrol.
Podle ní je ostraha řecko-tureckých hranic nedostatečná a tvrzení Atén, že jejich kontrola je v Egejském moři s desítkami ostrovů velmi obtížná, neudržitelné. Řecko disponuje dobře vycvičenými námořními silami a ty by podle ní mohly pod civilním vedením při ostraze a registraci migrantů pomáhat, domnívá se Miklová-Leitnerová.
"Trpělivost mnoha Evropanů je u konce... Hodně se toho namluvilo, teď je ale konečně třeba jednat. Jde o to, udržet v Evropě stabilitu, pořádek a bezpečnost," řekla rakouská politička.
O možném vyloučení Řecka ze schengenského prostoru voleného pohybu tento týden hovořil i bavorský zemský ministr vnitra Joachim Herrmann. Podle něj může být Řecko k odchodu donuceno tím, že nebude plnit své závazky k efektivní ochraně hranic.
Unie přemýšlí, jak zbrzdit uprchlíky
Evropská unie zvažuje další možnosti, jak zpomalit vlnu migrantů přicházejících do Evropy a jednou z nich je zablokování průchodu uprchlíků do Makedonie z Řecka, přes něž míří většina uprchlíků na cestě na západ a sever kontinentu. Napsal o tom deník Financial Times (FT).
Podle něj zpřísnění kontroly řeckých hranic na Balkáně navrhl slovinský premiér Miro Cerar a ve středu o něm diskutovali velvyslanci zemí osmadvacítky v Bruselu. Řecko se ale takového kroku obává, protože by to mohlo znamenat, že na jeho území uvíznou až desítky tisíc běženců.
FT připomínají, že by takový "drastický plán" v důsledku izoloval Řecko, které má již nyní hospodářské problémy a je již zahlceno migranty.
Cerar napsal představitelům členských zemí EU dopis, v němž žádá "přímou pomoc" Makedonii nutnou pro to, aby bylo Skopje schopné zabránit "neregulérním migrantům v překročení řecko-makedonské hranice". "Všechny země EU by měly poskytnout maximální podporu makedonským úřadům při ostraze hranic prostřednictvím dočasných policejních posil, poskytnutím vybavení nebo dalšími způsoby," stojí v dopise slovinského premiéra.
Podle Financial Times je takovému postupu nakloněna Evropská komise i Německo. Souhlasily by i další státy, které podobné návrhy vyslovily v minulých dnech. Například maďarský premiér Viktor Orbán v pátek po jednání s Cerarem vyzval, aby byl na hranicích Makedonie a Bulharska s Řeckem postaven plot.
O potřebě "záložního hraničního systému" na linii Bulharsko - Makedonie v případě selhání úsilí posílit vnější ochranu schengenského prostoru hovořil tento týden i český premiér Bohumil Sobotka. Makedonie na svých hranicích s Řeckem už krátký plot loni v listopadu postavila.
Nový přístup by posunul klíčovou linii Evropské unie, pokud jde o migranty, z tureckého pobřeží a Egejského moře na severní hranici Řecka, uvedly FT. Atény se takového kroku obávají. Premiér Alexis Tsipras podle Financial Times v této souvislosti varoval, že by se z Řecka mohla stát "černá skříňka" pro migranty. Ti by totiž bez možnosti vycestovat dál uvízli na jeho území.
Možnost zablokování řeckých hranic se objevuje v době, kdy rostou obavy, že plán EU přesvědčit Turecko, aby zastavilo proud uprchlíků, nefunguje, píší FT.
Evropská unie loni uzavřela dohodu s Tureckem, které se za příslib finanční pomoci ve výši tří miliard eur (81 miliard Kč) zavázalo lépe střežit své hranice na pobřeží Egejského moře. Právě z tureckého pobřeží totiž do Evropy připlouvá největší díl migrantů - loni se takto na řecké území dostalo přes 800 000 uprchlíků. Dohoda se ale zatím do počtu připlouvajících běženců příliš nepromítla, jejich počet se v prosinci a lednu sice mírně snížil, podle odborníků to ale může být spíše důsledek nepříznivého počasí, než větší přísnosti tureckých úřadů.
