ESA o tom informovala týden poté, co americká vesmírná agentura NASA oznámila, že plánuje poslat k Venuši koncem tohoto desetiletí dvě vědecké mise. Mají být zaměřené na studium atmosféry a povrchu planety.
"Čeká nás nová éra zkoumání našeho nejbližšího, ale divoce odlišného souseda ve Sluneční soustavě," uvedl v souvislosti s novým projektem ESA Günther Hasinger, vědecký ředitel agentury. "Spolu s nově ohlášenými misemi NASA na Venuši budeme mít na této záhadné planetě mimořádně komplexní vědecký program až do příštího desetiletí," dodal.
Vědci si lámou hlavu nad tím, proč náš nejbližší soused přes zhruba stejnou velikost a složení jako Země prošel tak dramatickou změnou klimatu. Místo toho, aby byl obyvatelným světem, jako je naše planeta, má toxickou atmosféru a je obklopený hustými mraky bohatými na kyselinu sírovou.
K hlavním otázkám, na něž experti hledají odpověď, patří, čím si v minulosti Venuše prošla, když dospěla k nynějšímu stavu, a mohl by Zemi čekat stejný osud, kdyby ji postihl katastrofální skleníkový efekt? Je Venuše stále geologicky aktivní, mohl na ní kdysi být oceán, ba dokonce i život?
Sonda EnVision bude podle ESA k získávání potřebných dat vybavená sadou v Evropě vyrobených nástrojů, včetně sonaru, který dokáže rozlišit podzemní vrstvení planety, a spektrometrů k probádání povrchu i atmosféry. Spektrometry budou sledovat stopové plyny v atmosféře, analyzovat složení povrchu a hledat jakékoli změny, které by mohly souviset se známkami vulkanické aktivity.
Americká NASA by měla misi EnVision také poskytnout radar ke snímání a mapování povrchu Venuše. Rádiový vědecký experiment navíc prozkoumá vnitřní strukturu a gravitační pole planety a rovněž strukturu a složení atmosféry.
