Nejsme proruští, patříme do EU. Jen jsme se chtěli odlišit, otáčí místopředseda Směru

Barbora Doubravová Barbora Doubravová
27. 10. 2023 15:27
Tři týdny od slovenských parlamentních voleb má země novou vládu. K moci se vrací s kauzami spjatá vítězná strana Směr-SD Roberta Fica, proti které se před pěti lety desítky tisíc lidí bouřily na náměstích. Fico před volbami vystupoval proti Ukrajině i Západu. Místopředseda strany a nově zvolený poslanec Erik Kaliňák ale teď mluví o jasném místě v EU. "Nezvedáme se, nikam neodcházíme," říká.
Erik Kaliňák, místopředseda strany Směr-SD
Erik Kaliňák, místopředseda strany Směr-SD | Foto: Facebook Erika Kaliňáka.

Dvaatřicetiletý politik a synovec bývalého slovenského ministra vnitra Roberta Kaliňáka je kreativním manažerem Směru, ve volbách kandidoval ze šestého místa. 

Vaše strana Směr-sociální demokracie vyhrála volby a v čele s Robertem Ficem se vrátila k moci. Zahraniční média hned po volbách napsala například toto: zvítězil proruský politik, hrozí příklon Slovenska ke Kremlu, volby ovládla populistická strana. Jak vnímáte jako místopředseda strany takové komentáře? 

Vnímám to jako důsledek aktivní práce našich slovenských novinářů, kteří špiní stranu Směr všude, kde mohou. Výsledkem je, že zahraniční média, aniž by byť jen tušila, jaká bude naše zahraniční politika, píší takové titulky. Strana Směr je proslovenská strana, určitě ne proruská, ale ani ne strana, která naprosto slepě následuje zahraniční politiku Spojených států.

Jaké tedy bude směřování Slovenska pod vládou Směru?

Bude přesně takové, jaké dosud. Jak bylo deklarováno před volbami, zůstáváme součástí Evropské unie i NATO, ale se suverénním postojem k různým tématům. Slovenský hlas bude v EU určitě slyšet a s něčím nebudeme souhlasit, ale rozhodně se nezvedáme a nikam neodcházíme.

Byla to právě strana Směr, která v minulosti stála za absolutním propojením s EU, ať už skrze schengenský prostor nebo eurozónu. Pro nás je životní prostor určitě v EU, ale zahraniční politiku si představujeme trošku jinak. Máme své suverénní názory ohledně suverenity, migrační politiky či práva veta, které budeme tlumočit do zahraničí.

Vaše rétorika ale před volbami takto mírná nebyla. Předseda Fico útočil opakovaně na EU. Stavěl na odporu vůči USA i náklonnosti Slováků k Rusku. Vy sám jste ve videích na sociální síti mluvil o "americkém mlýnku na maso", patrně v narážce na válku na Ukrajině. Chtěli jste jen vědomě strašit lidi a získat na to voliče?

Nemyslím si, že jsme je vyděsili. Nemyslím si, že došlo po vyhlášení výsledků voleb ke změně názorů a postojů, zůstávají naprosto stejné. Nenapadá mě téma, u kterého by strana Směr nekomunikovala svůj postoj nebo si nechávala zadní dvířka. To, co jsme říkali před volbami, platí i nyní. Ale jakmile se z opoziční strany stane vedoucí koaliční strana, která bude mít premiéra, musí samozřejmě změnit i formu komunikace.

Mně to přijde úsměvné. Mnozí nás obviňovali, že strašíme migrací, že to je jen naše předvolební téma a den po volbách přestane být tématem. Přitom dnes máme v hlavním městě vyhlášen mimořádný stav a samosprávy se trápí s migrací. Stát jim vůbec nepomáhá. Byli jsme naprosto přesní v tom, před čím jsme varovali. A teď před námi stojí úkol méně křičet a více dělat, protože jsme dostali důvěru od lidí.

Slovensko je podle vás jasně proevropské. Ale Fico zároveň sdělil, že nepošle bojující Ukrajině ani náboj. Mezi navrhovanými ministry byl i politik Slovenské národní strany (SNS) Rudolf Huliak, který hlásal, že jeho první zahraniční cesta by vedla do Moskvy a omluvil by se Vladimiru Putinovi za dosavadní slovenskou pomoc Ukrajině. Opravdu nechápete obavy z příklonu nové vlády k Rusku?

Rudolf Huliak byl nominován na post ministra životního prostředí (prezidentka Čaputová ho ale odmítla jmenovat, SNS kvůli tomu navrhla nového kandidáta Tomáše Tarabu, který se nakonec stal ministrem, pozn. red.), pro který splňoval všechny předpoklady. S jeho funkcí by se patrně nepojily významné zahraniční cesty. Osobně jeho názor respektuji, má na něj stoprocentní právo. Ale do zahraniční politiky nepatří jet se někomu omlouvat. Myslím, že si je Rusko plně vědomo toho, že rozhodnutí minulé vlády nejsou rozhodnutí budoucí vlády. Tudíž se ani není za co omlouvat a hlavně bychom to neměli dělat.

Nerozumím tomu, proč slovenští novináři i bývalá vládní koalice nebo dokonce i strana Progresivní Slovensko vytváří obraz, že být prozápadní, probruselský a proevropský znamená souhlasit naprosto se vším, co se řekne. To absolutně není náš postoj. Právo každého suverénního státu v Evropské unii je říct "s tímto návrhem souhlasíme a s tímto zase ne".

Erik Kaliňák se svým strýcem, exministrem vnitra Robertem Kaliňákem.
Erik Kaliňák se svým strýcem, exministrem vnitra Robertem Kaliňákem. | Foto: Facebook Erika Kaliňáka.

S čím z evropských politik byste nesouhlasili?

Červenou čárou, při které bychom začali aktivněji diskutovat o tom, kde je naše budoucnost, je zrušení práva veta. V důsledku takového kroku by začaly rozhodovat ve větší míře velké země. Získaly by možnost častokrát přehlasovat menší státy. Blok Visegrádské čtyřky, který chceme obnovit, umí být silný, ale jeho nejsilnější stránka je právě možnost veta. Pokud bychom přišli o právo veta, tak i ve straně Směr vznikne otázka, jak se k tomu postavit.

Proč jste příslušnost k EU a Západu nezdůrazňovali i před volbami? 

Nepamatuji pořad či rozhovor, kde bychom Robert Fico nebo já přímo nedeklarovali, že EU je náš životní prostor a že neexistuje, abychom šli do vlády se stranou, která by navrhovala vystoupit z NATO nebo z EU. Totéž platí i o ruské agresi vůči Ukrajině, kterou jsme od prvního dne přímo popisovali jako porušení mezinárodního práva a odsoudili ji. Že ale dnes na Ukrajině ještě pokračuje válka, je z nemalé části zapříčiněno i Spojenými státy, které se rozhodly, že Rusy porazí a využijí k tomu každý život Ukrajince. S tím se vůbec neztotožňujeme. 

Vaše minulé výroky působí ale opravdu jinak. Jde mi o to, proč například ve videu, ve kterém naznačujete, že válka na Ukrajině je americkým mlýnkem na maso, vůbec nezmiňujete roli Ruska v agresi.

Já na extrémně idealistické úrovni rozumím vaší otázce, ale politická praxe je o tom, že zdůrazníte primárně to, v čem se odlišujete od jiných politických stran. Když panuje absolutní souhlas s tím, že životní prostor Slovenska je v EU a NATO a že Rusko zaútočilo na Ukrajinu, tak nevidíme důvod to vždy a všude deklarovat v první větě.

V roce 2018 po tlaku menších koaličních partnerů i demonstrací následujících po vraždě novináře Jána Kuciaka odcházeli Robert Fico a Robert Kaliňák z funkcí premiéra a ministra vnitra, aby udrželi vládu Směru alespoň do konce volebního období. Tehdy to vypadalo, že jsou Slováci z jejich vládnutí znechucení a unavení. Po pěti letech se nyní oba vrací do vedení státu, jak se to povedlo?

Důvodem odchodu Roberta Fica před pěti lety bylo udržení koalice, a to proto, že menší strany uvedly, že jedině jeho odchod to umožní. Mnozí to trivializují jen na tlak z náměstí.

Vraždu novináře si ale lidé často spojovali s prostředím, jehož fungování umožnila vláda Roberta Fica. Šlo o největší demonstrace od roku 1989 na Slovensku. Tlak náměstí hrál přece v demisi Fica i Kaliňáka zásadní roli.

Ano. Ale v roce 2018 se médiím i nevládním organizacím povedlo vytvořit ve společnosti náladu, že bojuje za hodnoty. Protesty nejprve začaly jako odboj proti plagiátorství, za který se mnozí dovedli postavit. Drtivá většina těchto lidí ale byla po roce 2020 zklamaná a pochopila, že byli i zneužiti na politický souboj, který ze začátku působil hodnotově a sympaticky. Po roce 2020 najednou tyto hodnoty neplatily pro druhou část politického spektra, která se dostala k moci. Najednou nevadilo, že máme plagiátora na postu premiéra, předsedy parlamentu i ministra školství. Došlo k mnoha excesům, které nemohly naplnit podstatu vládnutí, jak si ji představovala iniciativa Za slušné Slovensko, ale přesto jste jejich členy v ulicích neviděli.

Jak se tedy Směru podařil návrat?

Z velké části skrze pandemii covidu, která zasáhla do životů lidí natolik, že začali politiku poctivěji sledovat. Za vlády Směru byla do roku 2018 společenská situace poměrně klidná, fungovala určitá míra stability. Každý si řešil své věci, ale pak přišla pandemie a najednou politika vlády začala existenčně zasahovat do životů lidí, a tak ji začali více sledovat, byli pozornější. Zjistili tak, že ve volbách v roce 2020 byli částečně oklamáni. Logicky si pak začali více všímat naší poctivější práce. Politika se prostě stala větší součástí života lidí a Směr-SD poctivě pracoval.

Novináři Směru-SD nefandí, takže jsme si nemohli dovolit jen kritizovat nekompetentnost vlády, ale při každé situaci jsme byli vyzváni, ať navrhneme, jak bychom to dělali my. Voliči tedy ví, k čemu nám dávají mandát.

Někteří komentátoři se shodují, že Fica postavil na nohy expremiér Igor Matovič a jeho nástupce Eduard Heger. S tím tedy souhlasíte?

Samozřejmě že nejviditelnější jsou personální excesy v krizích. Ale pokračovaly i po covidu a byly na denním pořádku. Ukázalo se, že naši oponenti byli výborní křiklouni v opozici a po proběhlých volbách se do toho opět s vervou pustili. Naše vláda není ještě ani jmenována, ale přesto už všechny opoziční strany nepochybují o tom, že je to nejhorší vláda, kterou jsme kdy měli. Přitom když samy dostaly do rukou moc a zodpovědnost, prokázaly nekonečnou nekompetentnost. Lidé ve zprávách viděli koaliční strany, které se jen donekonečna hádaly.

Směr je spojen s několika kauzami. Váš strýc, exministr Robert Kaliňák, byl dvakrát trestně stíhaný. Obviněn byl mimo jiné kvůli podezření, že zneužíval policii k diskreditaci svých politických odpůrců. V nové vládě je ministrem obrany. Nebude vzhledem ke své minulosti na postu problematický?

(Roberta Kaliňáka v roce 2022 zadržela a obvinila Národní kriminální agentura. Putoval  do vazby, ze které ho po necelém měsíci propustil po stížnosti Nejvyšší soud. Za několik měsíců obvinění zrušila generální prokuratura, pozn. red.)

Chci vás opravit. Jedno z těch dvou obvinění bylo zrušeno specializovaným soudem a Nejvyšším soudem. Oba konstatovaly, že byl nejen vazebně stíhán protiústavně, ale byl i stíhán protizákonně. Narativ, že to všechno dělá generální prokurátor, je v médiích oblíbený, neboť jim to dává výmluvu, proč se všechny mediální příběhy a kauzy, kterými krmila veřejnost, najednou vůbec nepromítly do reálného trestního stíhání. 

Novináři říkají, že Robert Kaliňák by už ani neměl být v politice, ale tím jdou proti demokracii. Demokracie stojí na svobodných demokratických volbách, ve kterých Robert Kaliňák získal třetí nejvyšší počet kroužků v celé zemi. Na jednu stranu jsou strážci demokracie, ale zároveň komentují, kdo nepatří do politiky. K čemu tu ještě máme volby, když se skupina lidí tváří, že jsou nejpověřenější k rozhodování o tom, kdo má vládnout?

"Chci vám oznámit, že skončila éra, kdy v této zemi vládly nevládní organizace," řekl Fico při podpisu koaliční smlouvy. Nevládní organizace jsou ale přece i neziskovky, které pomáhají například nemocným dětem. Co častými útoky na nevládní organizace sledujete?

Mluvíme hlavně o politických nevládkách, tedy skupině lidí, kteří odmítají získat moc přes demokratické volby. Ale naopak využívají všechny nástroje médií a "měkké moci" k tomu, aby diktovali chod státu či zahraniční politiku. Chceme skoncovat s mediálním křikem, který se spustil při nominacích, ať už pana Taraby na ministra kultury, či při nominaci pana Huliaka na ministra životního prostředí. Prezidentka Zuzana Čaputová je příkladem politika, kterého, nevím, zda říct, že řídí, ale rozhodně přebírá politiku mimovládek, a proto se rozhodla vznést námitky proti panu Huliakovi. Pokud mají lidé zájem dělat politiku, ať si vytvoří stranu či hnutí, nevládní organizace ale mají zůstat mimo vládu.

Nejsou nevládní organizace součástí demokracie tím, že politiku kontrolují coby občanská společnost?

Kontrolní funkci plní opozice a mohou ji plnit investigativní novináři a pak orgány činné v trestním řízení. Je za čárou, aby tu fungovaly organizace často financované a školené ze zahraničí. Například u iniciativy Za slušné Slovensko jsme viděli, že brání hodnoty jen tehdy, když vládne někdo, s kým nesouhlasí. Jakmile se k moci dostane garnitura, kterou si sami vytipovali a jde jim na ruku, najednou jim začnou téct státní dotace či peníze z eurofondů.

Vy máte důkazy, že iniciativa Za slušné Slovensko, která pořádala protivládní demonstrace po vraždě novináře Kuciaka a vyzývala Ficovu vládu k demisi, byla placená a školená ze zahraničí?

Nemyslím přímo ji, ale jiné.

Před volbami český prezident řekl, že v případě vlády pana Fica se zřejmě zhorší česko-slovenské vztahy. Přední čeští ústavní činitelé ani negratulovali Ficovi jako vítězi po volbách. Myslíte si, že se vztahy obou zemí opravdu zhorší?

Pokud k tomu dojde, tak to určitě nebude z naší strany. My jsme komentář pana prezidenta Pavla i negratulace ze strany Česka přijali s úsměvem, jsme ochotni přimhouřit oči. Pro nás je důležité, aby dva bratrské národy měly co nejlepší vztahy a pro to uděláme maximum. Pokud se to nesetká s pochopením ze strany českých vládních představitelů, budeme to respektovat. Uvidíme.

Český prezident obvinil Fica i ze šíření ruské propagandy. Berete taková slova od hlavy sousedního státu vážně?

Mám několik možných odpovědí. Ale vzhledem k tomu, že naší ambicí je mít výborné funkční vztahy s Českem a V4, nebudu na to vůbec reagovat.

Video: Slováci mají extrémně negativní vztah k USA. Nikdo neví proč, tvrdí spisovatel (20. 10. 2023)

Spotlight Aktuálně.cz - Lukáš Onderčanin | Video: Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

Další zprávy