Vodní cesta má odklonit část lodní dopravy zatěžující metropoli Istanbul, její výstavba by měla stát zhruba 12,6 miliardy dolarů. Některé zdroje hovoří o částce až dvakrát vyšší.
Prezident Erdogan tvrdí, že k projektu, který má omezit dopravu v Bosporu, stejně jako enviromentální rizika a znečištění v oblasti, neexistuje alternativa. Turecké Ministerstvo životního prostředí a urbanizace v lednu schválilo zprávu o enviromentálních dopadech stavby.
Plán má ale své odpůrce, podle kterých stavba pozmění ráz místa i městskou krajinu. Největší námitky ale vzbuzují právě jeho možné dopady na životní prostředí. Kritikové varují, že projekt ohrozí zdroje pitné vody pro město.
Po právní stránce se výstavbě snaží zabránit i istanbulský starosta a Erdoganův velký politický oponent z opoziční Republikánské lidové strany Ekrem İmamoğlu. Tvrdí, že kanál je "zradou" na obyvatelích Istanbulu. Podobně vedoucí odboru územního plánování a urbanizace Istanbulu Gürkan Akgün namítá, že vláda ignoruje námitky odborníků i veřejnosti.
"Sever Istanbulu životně podporuje nás všechny. S tímto projektem to nezvratně zmizí," cituje Akgüna britský list The Guardian. Petici proti stavbě už podepsalo přes 70 tisíc lidí.
Podle nejhorších scénářů plán může k záhubě odsoudit celé Marmarské moře, které by měl 45kilometrový námořní kanál propojit s Černým mořem - stejně jako to dnes činí souběžný průliv Bospor vedoucí přímo skrz metropoli.
Objem dopravy přes průliv se v posledních deseti letech sice snížil asi o deset procent, například díky výstavbě ropovodů a plynovodů. Přes Bospor ale loni podle oficiálních dat projelo přes 41 tisíc lodí, včetně tankerů nebo válečných plavidel. To je více, než ročně propluje Suezským i Panamským kanálem dohromady.
Posunutí "nebezpečných" a k nehodám náchylných lodí z dosahu metropole Istanbul by navíc mělo být další funkcí nového istanbulského kanálu. Ten například loni 27. prosince zablokovala 191 metrů dlouhá nákladní loď plavící se pod vlajkou Libérie. V roce 2003 zase z gruzínské lodi do průlivu uniklo na 480 tun ropy.
Obavy o pitnou vodu
Plánovaný Istanbulský kanál by měl vést západně od stejnojmenné metropole skrze rozmanitou oblast lesů, močálů a obydlí, které se někdy přezdívá "plíce Istanbulu". Oba jeho břehy by spojovalo dohromady osm mostů. Kanál by mimo jiné propojil jezero Terkos a nádrž Sazlidere, odkud Istanbulané čerpají asi čtvrtinu pitné vody.
Tajemník Svazu tureckých inženýrů a architektů Cevahir Efe Akcelik přitom varuje, že pro evropskou část města neexistuje jiná alternativa vodního zdroje, pitná voda by se v případě, že kanál zničí dosavadní zdroje, musela draze přečerpávat z řeky v asijské části Turecka.
Mezi odbornou veřejností panují obavy také o enviromentální dopady obří stavby, turecká vláda to však odmítá. Kanálem by mělo denně projet až 160 lodí včetně ropných tankerů.
Podle Akgüna také stavba kanálu ohrozí klima, které v oblasti nyní panuje. Podle něj Istanbul čelí ekologické katastrofě. "Stavební oblasti, které se kolem něj mají formovat, se ve velmi krátkém čase změní v městský tepelný ostrov, který mění teplotu, vlhkost, odpařování a režimy větru," říká.
Projekt může ohrozit ekologickou rovnováhu v regionu
Nové propojení Černého a o půl metru níže položeného Marmarského moře by mohlo také narušit křehkou ekologickou rovnováhu, která mezi nimi panuje.
"Slanost Černého moře je menší než Marmarského a organický obsah Černého moře je mnohem vyšší než u Marmarského moře," cituje server The Guardian Cevahira Efe Akçelika.
Buněčné organismy, které by proudily do Marmarského moře, by jej mohly postupně připravit o kyslík. Ve vodě by se pak začaly množit bakterie, které vytvářejí sirný plyn, jehož zápach by byl cítit až v Istanbulu.
"Je to opravdu škodlivý a nebezpečný projekt," tvrdí Akçelik s tím, že kyslík by v Marmarském moři mohl dojít už do třiceti let.
Kanál by také vedl přímo přes jezero Küçükçekmecek, kde žijí a hnízdí stovky druhů stěhovaných ptáků. Organizace Greenpeace plán označuje za "nepředvídatelný" a tvrdí, že může do katastrofy uvrhnout celé město.
Letos to prolomíme
Turecký ministr dopravy a infrastruktury Cahit Turhan tento měsíc naznačil, že vláda projekt zahájí ještě letos. "Stavební plán pro kanál Istanbul byl schválen. Po skončení procesu přezkumu zahájíme nabídkové řízení. Během tohoto roku to prolomíme," cituje ho turecká agentura Bianet.
O stavbu kanálu mají podle něj zájem firmy například z Ruska, Číny, Nizozemska nebo Belgie. "Existuje několik mezinárodních společností a úvěrových agentur, které se o projekt zajímají ať už zasláním oficiálního dopisu, nebo verbálním vyjádřením jejich zájmu," uvedl na začátku února Turhan.
Kromě obav o životní prostředí projekt vyvolává kritiku i mezi ekonomy a politickými analytiky. Ti první se podle časopisu Time bojí, že obří stavba nepřijatelně zatíží tureckou ekonomiku. Druzí ukazují prstem na téměř sto let trvající mezinárodní námořní dohodu, kterou by projekt podle nich mohl podkopat.
Dopravu skrze Turecko koriguje úmluva z Montreaux z roku 1936. Ta limituje počet vojenských lodí, které mohou vplouvat do Černého moře, i délku jejich pobytu, v tuto chvíli přitom zvýhodňuje především Rusko. Jenže Istanbulský kanál by podle Erdogana mohl fungovat mimo téměř 90 let starou úmluvu.
