Tvrdí to členové Evropského parlamentu, kteří dnes v plénu schválili zprávu, ve které speciální výbor, ustavený za účelem prošetření informací o tajných přeletech, shrnul výsledky své roční práce.
Zpráva odmítá praktiky mimosoudního vydávání a v zemích Unie napočítala přes 1 200 tajných letů Ústřední zpravodajské služby (CIA), při nichž byly osoby podezřelé z terorismu ilegálně převáženy do tajných věznic a podrobovány tvrdým výslechům za účelem "vytěžení" zpravodajských informací využitelných v boji proti terorismu.
Vzrušená debata
Materiál nicméně nemá právní závaznost. Samotnému hlasování io zprávě předcházela vzrušená debata a také schvalování skoro 250 dodatků k původnímu textu. Pro bylo nakonec 382 poslanců a proti 256, zdrželo se 74 europoslanců.
Polarizace poslanců víceméně sledovala ideologické kontury.
Socialisté a liberálové v debatě zdůrazňovali, že zpráva shromažďuje množství informací o únosech evropských občanů podezřelých z terorismu a o nezákonném předávání zadržených do zemí, kde mohli být mučeni.
Podle konzervativců však neobsahuje nová fakta a je předpojatá vůči USA.
"Protiprávní nástroj americké vlády"
Zpráva "odsuzuje mimořádné vydávání jako protiprávní nástroj systematicky používaný USA v boji proti terorismu a odsuzuje skutečnost, že tajné služby a vlády některých evropských zemí tuto metodu přijímaly a několikrát se ji snažily zatajit".
Podle dokumentu bylo v zemích EU zaznamenáno v letech 2001 až 2005 nejméně 1 245 tajných letů. Materiál, který se nezmiňuje o ČR či Slovensku, přináší výčet 21 případů mimosoudního vydání lidí, kteří v době únosu žili v Evropě, případně byli přes Evropu dopravováni.
Vyšetřování vyvolaly informace zveřejněné poprvé v americkém listu The Washington Post a televizi ABC, podle nichž měly Spojené státy mimo své území tajné věznice pro předpokládané teroristy. V těchto zprávách bylo přímo zmiňováno Polsko a Rumunsko, ale jejich vlády to popřely.
Zahradil a Zieleniec zásadně proti
Výhrady ke zprávě měli i čeští europoslanci. Bývalý ministr zahraničí České republiky Josef Zieleniec (SNK-ED) ji odmítl jako tendenční text, který míchá fakta a spekulace, aniž by přinášel jasné důkazy.
"Při nasazení armády či tajných služeb v mimořádných situacích dochází, bohužel, občas i k excesům a dnes víme, že k nim došlo i po 11. září. Je velmi důležité je odsoudit, zpráva se však snaží manipulací se slovy a s fakty vytvořit dojem, že tyto excesy představují systém. A to navzdory tomu, že pro tuto hypotézu nesvědčí jediný důkaz," uvedl ve svém prohlášení Josef Zieleniec.
Proti zprávě hlasovala i nejpočetnější česká frakce uvnitř EP - poslanecký klub ODS, podle jehož názoru "se zpráva stala politickým nástrojem v rukou zejména europarlamentní levice".
Europoslancům z ODS vadí zejména to, že se text "nepřístojným způsobem pokouší vměšovat do jurisdikce národních vlád členských zemí EU a působit na chod zpravodajských služeb a jiných speciálních orgánů" a v konečném důsledku by mohl "oslabit transatlantické partnerství v boji proti mezinárodnímu terorismu".
Předseda frakce Jan Zahradil dokonce uvedl, že činnost speciálního výboru a obsah jeho závěrečné zprávy "patří mezi zřetelné argumenty, proč nepřiznávat Evropskému parlamentu v budoucnu další zvýšení jeho pravomocí".