Washington - Potřetí v krátkém čase tento týden jednali americký prezident Barack Obama a jeho egyptský protějšek Husní Mubarak. Hlavním tématem setkání byl blízkovýchodní mírový proces.
Egypt je zprostředkovatelem mírových rozhovorů na Blízkém východě a má dobré vztahy se Spojenými státy. Právě na půdě Káhirské univerzity v červnu Obama přednesl svůj projev, kdy vyzval k novému začátku vztahů mezi Spojenými státy a muslimským světem.
Několik západních médií v souvislosti s návštěvou Mubaraka v USA se zabývalo tématem, jak se vývoj v této severoafrické zemi změní po odchodu dlouholetého egyptského vládce, který je pro vztahy Západu s Egyptem klíčovou osobností, a kdo by mohl být jeho nástupcem.
Mluví se o chřadnoucím zdraví jednaosmdesátiletého Mubaraka a o tom, zda se bude o úřad ucházet i v příštích volbách.
Egypt
- Na území více než dvanáctkrát rozsáhlejším než Česko žije pravděpodobně přes 80 milionů obyvatel a jejich počet dále vzrůstá
- Většinu území zaujímá poušť - problémem země je tak přelidnění v úrodných oblastech a nedostatečná produkce potravin. Vláda se snaží podporovat projekty jako zavlažování části pouště, které by problémy alespoň částečně řešily
- Egypt je jedním z největších příjemců zahraniční pomoci USA, Spojené státy a EU patří také k nejvýznamnějším obchodním partnerům
- V roce 2008 rostlo HDP země o 7 procent, Egypt však stále patří k chudším arabským státům
- Reformní ekonomické kroky vlády chválí některé mezinárodní finanční instituce
- Nezaměstnanost oficiálně dosahuje 8,7 procenta
- Ročně navštíví zemi asi 10 milionů turistů
- Gramotnost přesahuje 70 procent
- Některé lidskoprávní organizace upozorňují na potírání svobody slova, náboženského vyznání a politickou persekuci
- V zemi platí po dobu Mubarakovy vlády výjimečný stav, který dává široké pravomoci bezpečnostním složkám
- Asi devadesát procent obyvatelstva tvoří muslimové, v zemi žije asi 8 milionů křesťanů
- Internet používá více než desetina obyvatelstva
Prezidentem je od října 1981 a jeho páté funkční období končí za dva roky. Mubarak nemá viceprezidenta, svého nástupce nikdy nestanovil ani se nevyjádřil, koho by po svém odchodu na postu prezidenta rád viděl či zda by rád v úřadu zůstal i po roce 2011.
Podle jednotlivých analýz je možností dalšího vývoje řada: kandidatura Mubaraka v dalším období, vítězství jeho syna Gamala v dalších volbách i třeba vojenský převrat po prezidentově smrti.
Mubarak: Se synem o předání moci nemluvím
Podle posledního článku amerického magazínu Foreign Policy jsou nejpravděpodobnějšími nástupci Mubaraka jeho mladší syn Gamal či šéf tamní zpravodajské služby Omar Sulejman.
Pětačtyřicetiletý Gamal Mubarak, který vystudoval Americkou univerzitu v Káhiře a pracoval jako investiční bankéř, nemá oficiálně pozici v egyptské vládě, je však aktivní ve vládní Národní demokratické straně (NDP).
Snaží se získat podporu mezi mládeží - na internetové sociální síti Facebook již vznikají skupiny na jeho podporu a sám Mubarak junior už například uspořádal videochat s obyvateli. Má mimo jiné silnou podporu mezi byznysmeny.
Současný prezident v jednom z nedávných rozhovorů prohlásil, že nikdy o případném předáním moci se svým synem nemluvil. Také Gamal Mubarak popírá, že by byl o kandidatuře rozhodnutý.
Urovnávač blízkovýchodních sporů
Podle Foreign Policy si však řada „dobře informovaných Egypťanů myslí, že příští prezident přijde z armády - a mocný Sulejman je nejpravděpodobnějším kandidátem". Armáda podle mnohých měřítek zůstává nejmocnější institucí v zemi.
Stejně jako u Mubaraka staršího je kariéra Omara Sulejmana spojená s bezpečnostními složkami.
Sulejman byl štábním důstojníkem během arabsko-izraelských válek v letech 1967 a 1973. Jakožto šéf zpravodajské služby pak v posledních letech zprostředkovával izraelsko-palestinské rozhovory a jednání mezi palestinskými hnutími Hamas a Fatah.
Podle Foreign Policy je Sulejman „v současnosti patrně nejdůležitějším urovnávačem sporů regionu."
Mubarak: Rozhodnutí je na voličích
Podle analýzy tiskové agentury Reuters bude záviset další vývoj na tom, zda se prezident rozhodne odstoupit či případně doporučí svého nástupce. Sám Mubarak se odpovědím na otázky týkající se svého možného následovníka důsledně vyhýbá. Podle něj je rozhodnutí na voličích.
Pokud by během výkonu funkce zemřel, následovat by podle ústavy mělo vypsání prezidentských voleb.
Někteří političtí komentátoři však zmiňují i možnost, že by se po Mubarakově smrti moci mohla chopit armáda. Například podle politologa Americké univerzity v Káhiře Saída Sadeka citovaného stanicí Voice of America může Mubarakův odchod vést ve více než osmdesátimilionové zemi s početnou křesťanskou menšinou k nestabilitě a mocenskému vakuu.
Toho by podle něj mohly využít konzervativní skupiny a politici, kteří se staví proti vlivu Spojených států na dění v regionu - jde zejména o opoziční hnutí Muslimské bratrstvo.
