V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz to říká britský analytik Edward Lucas, přední expert na Rusko, zahraniční politiku Ruska a ruské tajné služby.
Autor bestselleru Nová studená válka v reakci na odhalení českých bezpečnostních složek o zapojení ruských agentů GRU do výbuchů ve Vrběticích v roce 2014 zároveň dodává, že Západ by měl být na Rusko tvrdší.
Nařídil podle vás operaci ve Vrběticích osobně ruský prezident Vladimir Putin?
Myslím si, že pravděpodobně ne. Byla to akce s cílem zničit zásoby zbraní pro Ukrajinu, nešlo primárně o vraždu. Byla to sabotáž, výbušniny zřejmě měly explodovat mimo Českou republiku, nejspíš na Ukrajině. Proto si myslím, že Putin možná byl zevrubně informován o plánech znehodnotit zbraně pro Ukrajinu, ale ne o detailech akce.
Takže se rozhodlo někde na úrovni velení ruské vojenské rozvědky GRU?
Ano. Byla to jednoznačně operace GRU a domnívám se, že rozkaz vydal někdo zevnitř.
Zbraně měly být podle dostupných zpráv přepraveny na Ukrajinu prostřednictvím bulharského obchodníka Emilijana Gebreva, byť to jeho firma Emco v prohlášení popřela. Gebrev byl před pěti lety otráven novičokem. Vadí Rusku právě proto, že byl velkým dodavatelem zbraní Kyjevu?
Řekl bych, že to je všechno součást jedné velké operace. Ničit zbraně pro Ukrajinu, narušovat dodávky, trestat lidi, kteří s Ukrajinou se zbraněmi obchodují.
Co by teď evropské země a tajné služby měly vůči Rusku podniknout?
Měly by následovat Česko a vypovídat ruské špiony. Ve všech zemích Evropy je mnoho ruských špionů, a když říkám mnoho, myslím opravdu mnoho. Typickým příkladem je Rakousko. Je základnou pro ruské výzvědné operace ve střední Evropě a rakouské úřady to víceméně tolerují. Kreml musí dostávat mnohem jednoznačnější a tvrdší vzkazy z Evropy.
Může být kauza Vrbětice obratem? Začnou být evropské země tvrdší vůči ruskému režimu?
Může to být řekněme takový budíček. Doufám, že Evropa začne být více ve střehu a nebude vůči Rusku tak naivní a spokojená se stávající situací. Politika vůči Moskvě také nemůže být diktována jen penězi či finančními zájmy nebo snahou zajistit si levné dodávky plynu.
Edward Lucas
- Přes 20 let pracoval jako reportér a komentátor v redakci týdeníku Economist.
- Expert na Rusko, ruskou zahraniční politiku a špionáž.
- Autor bestselleru Nová studená válka: Putinské Rusko a hrozba pro Západ.
- Komentuje mezinárodněpolitické události pro přední evropská média a televize.
- V roce 2024 se bude ucházet o místo v Dolní sněmovně jako kandidát Liberálních demokratů ve volebním okrsku v centru Londýna.
Mělo by Německo zastavit projekt plynovodu z Ruska Nord Stream 2? Udělá to?
Rozhodně by mělo! Evropa musí mít koncept společné energetické bezpečnosti, nemůže to být jen otázka bezpečnosti jednotlivých zemí. Musí být také brány v potaz zájmy Ukrajiny. Nord Stream 2 je obrovskou německou chybou (plynovod Nord Stream 2 vede po dně Baltského moře z Ruska rovnou do Německa, vynechává Ukrajinu a Polsko jako tranzitní země, pozn. red.).
Obáváte se, že v současné situaci může znovu eskalovat konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou? Ruská armáda přesunula k hranicím početné jednotky a mnoho techniky…
V tuto chvíli bych řekl, že cílem je zastrašovat a vyhrožovat. Součástí ruské vojenské doktríny jsou také kyberútoky a napadení počítačů v zemi ještě před samotným zahájením války v terénu. A to se zatím neděje, takže na ofenzivu to nevypadá.
Hlavním terčem těch současných manévrů a výhrůžek je Západ. Kreml chce ukázat, že američtí či evropští spojenci Ukrajiny nejsou spolehliví a pevní.
Platí stále, že Ukrajina hraje velmi důležitou roli v zahraničněpolitické motivaci Ruska?
Určitě. Putin si nepřeje Ukrajinu v NATO a chce, aby byla ekonomicky slabá a neúspěšná.
