Londýn - Mazen byl jedním z členů tzv. káhirské dva-a-padesátky, tedy skupiny, která byla v květnu roku 2001 v egyptské metropoli zadržena na palubě plovoucího klubu pro homosexuály. Byl zbit a následně odsouzen ke čtyřem letům vězení.
Po předčasném propuštění raději emigroval do Francie. Obával se, že se do vězení bude muset zase vrátit. Jeho příběh je příkladem toho, s jakými obtížemi se v islámských státech potýkají homosexuálové.
Je to také jeden z příběhů, které se rozhodl vyprávět režisér Parvíz Šarma ve svém filmovém debutu Džihádem za lásku (Jihad for Love). Film, který měl oficiální premiéru na festivalu v Torontu loni v září a nyní se představuje divákům Jednoho světa, je vůbec prvním snímkem, který se tematice homosexuálních muslimů věnuje.
Čtěte více: Speciál k festivalu Jeden svět si prohlédněte ZDE
Všeobecná ostrakizace a osobní džihád
Film nás zavádí do zemí, ve kterých je homosexualita mezi muslimy vesměs tolerována (Indie, Turecko) i do států, kde musejí svou sexuální orientaci pečlivě tajit (Egypt, Írán, Pákistán).
A také do muslimských komunit na Západě, konkrétně ve Francii a Británii, kde se muslimští gayové nacházejí v "trojnásobném exilu" - jsou odmítáni muslimskou komunitou, s podezřením na ně nahlížejí ostatní homosexuálové a jako muslimové jsou po jedenáctém září terči rasistických poznámek a státní šikany.
Názvem filmu chce režisér pojem džihádu, který bývá na Západě chápán v úzkých mantinelech svaté války, rehabilitovat a vrátit mu jeho význam osobního boje a úsilí.
"Je pro mne velmi frustrující vidět každý den islám vypodobňovaný jako násilné náboženství," cituje režiséra britský deník The Guardian. "Džihád znamená osobní úsilí, a já se s pýchou nazývám džihádistou, stejně tak všichni ostatní z mého filmu. Náš boj je o víře a porozumění."
Podle Šarmy, který je sám muslimem a zároveň jej přitahují muži, je vztah mezi homosexualitou a islámem komplikovaný a dnešní netolerance vůči gayům v muslimských státech jen jednou z možných interpretací Koránu.
Jde o výklad
"Pokud se podíváte do minulosti, uvidíte, že homosexualita byla oslavována v poezii a výtvarném umění Osmanské říše v Turecku, na dvorech indických mogulů nebo v průběhu různých fází Perské říše," říká Šarma v rozhovoru pro server 365gay.com.
"Mnoho nenávisti, mnoho homofobie, která existuje v muslimském světě dnes, je pozůstatkem koloniální epochy. Velký počet zákonů v zemích, jako je Egypt nebo Indie, byl zaveden Brity nebo Francouzi. A tyto zákony jsou stále v platnosti," dodává.
Rozpor v interpretaci názorů proroka Mohameda na otázku homosexuality je i tématem samotného filmu.
V jedné ze scén tvrdí jihoafrický homosexuální muslim, že odsouzení homosexuality v Koránu je pouze otázkou nesprávného výkladu, protože v původní verzi příběhu o Lotovi, čili příběhu o Sodomě a Gomoře, není zavrhována homosexuální láska, ale znásilňování lidí stejného pohlaví.
Imám, který mu má poradit, však jeho interpretaci kategoricky odmítne - předmětem debaty podle něj nemůže být otázka legálnosti homosexuality, pouze míra tvrdosti trestu, který bude nad hříšníkem vykonán.
Podobně to vidí i představitelé muslimských obcí v České republice.
Čeští muslimové: v soukromí ano, veřejně ne
"Hledisko islámu je stejné jako u jiných monoteistických náboženství: homosexualita není povolena. Diskutovat o tomto není možné," řekl Aktuálně.cz Vladimír Sáňka z Ustředí muslimských obcí v České republice.
"Homosexualita v islámu je zakázaná bez diskuse," souhlasí s ním Abdu 's-salam Krakovič z Muslimské unie. "O povolení homosexuality v islámu diskutovat nelze, o trestu za ni diskutovat lze. Pokud je však tímto činem ohrožena celá muslimská společnost, je třeba uplatnit tvrdé tresty."
Oba se však shodnou také na tom, že mají homosexuální páry právo na život, jaký si vyberou, pokud homosexualitu veřejně nepropagují.
"Určitě by neměli být trestáni lidé, kteří homosexualitu provozují v soukromí. Jakékoli špehování muslimská víra zakazuje. Pro usvědčení z tohoto přečinu je nutná přítomnost čtyř důvěryhodných svědků. Nestačí tři, a důvěryhodnost svědků musí být prozkoumána," říká Vladimír Sáňka.
"Zdůrazňuji však, že tresty mají být uplatňovány pouze v muslimském státě, kde muslim chápe, čeho se dopustil. Nikoli však na Západě, podle našeho náboženství se totiž máme řídit právním řádem státu, ve kterém žijeme," dodává.
Film jako počátek diskuse
Podle Krakoviče je však smysluplné diskutovat o muslimské homosexualitě na umělecké rovině.
"Pro diskusi o tomto tématu na poli umění jsem, má to podle mého názoru smysl," říká.
Jako počátek dlouhé diskuse vidí svůj film i sám režisér Šarma: "Film jako tento má umožnit nereprezentované skupině lidí, těmto velmi neobvyklým vypravěčům islámu, vyjít na světlo a začít diskusi, začít proces porozumění mezi nimi a jejich vlastními komunitami," řekl pro server 365gay.com.
Homosexuální styk je možné trestat smrtí v Íránu, Jemenu, Mauretánii, Saúdské Arábii, Somálsku či Súdánu. Nejtvrději postupuje Írán, kde bylo od islámské revoluce roku 1979 ve spojitosti s homosexualitou popraveno 4000 lidí.
Homosexualita je legální v muslimském, avšak sekulárním Turecku, jediná další muslimská země, kde je ve větší míře tolerována, je Libanon.
Džihádem za lásku / A Jihad for Love / Parvez Sharma / USA, Velká británie, Německo / 2007 / 81 min. / 08.03.2008. 17:30, Atlas, Praha
