"Během polární noci budeme hlídat lední medvědy pomocí infračerveného světla," popisuje nástrahy neobvyklé expedice její velitel Markus Rex z německého Institutu Alfreda Wegenera pro polární výzkum.
Na cestu se Polarstern, v překladu polární hvězda, vydává z norského přístavu Tromsö v době, kdy je led nejtenčí. Posléze zamrzne v nejméně metr a půl tlusté vrstvě ledu a na její palubě se postupně vystřídá celkem 600 expertů. Zajímat je budou hlavně klimatické změny v oblasti, šest lidí bude během 390 dní dlouhé expedice vykonávat úlohu takzvané "medvědí hlídky" a dohlížet na bezpečnost polárníků.
Expedice je součástí projektu nazvaného MOSAiC (Multidisciplinary drifting Observatory for the Study of Arctic Climate).
"Žádný jiný region světa se za poslední desetiletí neohřál tolik jako Arktida. Na začátku letošního roku tam bylo například tepleji než v Německu," říká Rex s tím, že podobná cesta ještě nikdy nebyla důležitější. "Tomu regionu navíc nikdo nerozumí. Tamní klimatické procesy budeme zkoumat úplně poprvé," podotýká.
Velmi nákladná expedice
Arktida, na rozdíl od Antarktidy na jižní polokouli, není kontinent a nejsou tu žádné permanentní měřicí stanice. "Staneme se součástí ledu," říká Rex. Není proto jasné, kudy přesně loď popluje - její trasu určí pohyb ker. Během takzvaného driftování budou polárníci zkoumat teplotu, vítr, sluneční světlo a množství sněhu, ale také mořské dno, složení vody a lokální rostliny a živočichy.
Celá výprava je extrémně nákladná. Bez peněz za potřebné technické vybavení a mzdy účastníků vyjde denně na 200 tisíc eur, tedy více než pět milionů korun.
"Je důležité, aby si celý tým udržel dobrou náladu. Až bude driftovat obklopený temnotou a chladem tisíce kilometrů Arktidou," popisuje další výzvy Markus Rex. Strach ale podle svých slov on ani další členové expedice nemají.
Složité zásobování
Ledoborec Polarstern bude prvním moderním výzkumným plavidlem, které přezimuje v blízkosti severního pólu. Ve vzdálenosti do 50 kilometrů od lodi vědci rozmístí síť pozorovacích stanovišť. Ta budou společně s lodí driftovat s ledem přes polární ledovou čepici směrem do Atlantického oceánu.
Rexe a další polárníky inspirovala odvážná plavba norského objevitele Fridtjofa Nansena, jehož dřevěné plavidlo Fram bylo na konci 19. století zamrzlé v ledu tři roky.
Vrstva ledu kolem pólu kvůli rostoucím teplotám neustále taje. Letos začala ubývat i jeho nejstarší a nejsilnější vrstva severně od Grónska. Poprvé v historii se zde dvakrát během jednoho roku odkryla volná vodní plocha. I proto bude moci Polarstern odplout už za rok, ne za tři jako Nansenův Fram.
Sedmatřicet let stará loď nebude během své plavby na náročný úkol sama. Až se dostane nad 85. stupeň severní zeměpisné šířky, budou jí k dispozici další čtyři ledoborce z Ruska, které zajistí přepravu a zásobování polárníků. Dvě letadla typu Antonov budou přistávat na vrstvě ledu nedaleko místa kotvení.
Dostatečně dlouhou a širokou dráhu jim připraví stroj testovaný na ledovci v rakouském Tyrolsku. Záložní plán jsou dva vrtulníky s dlouhým doletem, které má Polarstern na palubě, stejně jako dostatek zásob, aby polárníci v případě nutnosti přežili až do června 2020.
Tou dobou by za ledoborcem měla dorazit dvojice dalších menších plavidel, švédská výzkumná loď Oden a čínské plavidlo Süe Lung 2.
Ledoborec Polarsten (polární hvězda)
Loď byla na vodu spuštěna už v roce 1982, dodneška je jedním z nejpokročilejších polárních výzkumných plavidel světa. Dlouhá je 118 metrů a výtlak má 17 tisíc tun. Za desítky let v provozu loď najezdila asi 3,2 milionů kilometrů. Tlak ledu v Arktidě plavidlo vydrží díky dvouplášťovému ocelovému trupu, silou motoru dokáže prorazit led o tloušťce až metr a půl, a je provozuschopná až do minus 50 stupňů pod nulou. Prohlédněte si loď na stránkách polárního institutu v Postupimi.
