Jedním z nich je "poslední evropský diktátor," jak jej nazvaly Spojené státy, prezident Běloruska a sportovní nadšenec Alexandr Lukašenko.
Bělorusko
"V Bělorusku nebude žádná růžová revoluce, žádná oranžová revoluce a také žádná banánová revoluce," prohlásil prezident Lukašenko na začátku tohoto roku v projevu u příležitosti pravoslavných Vánoc. Zajištění bezpečnosti pro obyvatelstvo, "ať již stojí cokoli", považuje za svůj hlavní úkol. Lukašenko svými výroky narážel na revoluce v Gruzii a na Ukrajině.#reklama
Lukašenko zavádí sovětské zákony, ČTĚTE ZDE
Mezinárodní společenství běloruskou vládu obviňuje z četného porušování lidských práv, Minsk se nachází v izolaci.
Diplomatický spor se v lednu rozhořel také mezi Běloruskem a Českem. Bělorusové obvinili českého diplomata Pavla Křivohlavého z toho, že konzumoval alkohol s mladistvými hochy a měl s nimi sexuální styk. Křivohlavý však obvinění označil za lživé a vykonstruované.
O Lukašenkových nařízeních, která znamenají zákon, se mluví spíše v komickém duchu. Ve vlakovém spoji Minsk-Moskva vyčlenil speciální prostor pouze pro ženy. Ty si stěžovaly, že mužům často smrdí nohy a dech jim páchne vodkou a cibulí. Soukromé společnosti a nestátní média v Bělorusku také nemohou ve svých názvech používat slova "běloruský" a "národní".
Sbohem západní modelky, Bělorusko má vlastní krásky - ZDE
Další kapitolou běloruského režimu je zavírání neposlušných lidí, novin i úřadů. V dubnu to odnesl nezávislý institut pro výzkum veřejného mínění, v červnu minský soud odsoudil tři vůdce opozice až ke třem letům nápravných prací. Průměrně každý měsíc je rozehnána jedna demonstrace opozice, jejiž organizátoři jsou zatčeni.
Polské deníky začernily kvůli situaci v Bělorusku své titulní strany - ZDE
Svou starost o zdraví svých spoluobčanů dal prezident najevo při proslovu, který si připravil pro nadcházející prezidentské volby. "Kdo pije každý den, ať pro mne nehlasuje. S takovými se přátelit nechci," uvedl prezident na adresu alkoholiků. Obavy o své znovuzvolení mít však nemusí, opozice se zatím nedokázala shodnout ani na společném kandidátovi.
Ukrajina
Sedm měsíců stála v čele vlády nového prezidenta Viktora Juščenka další protagonistka "oranžové revoluce" Julija Tymošenková. Počátkem září Juščenko na pozadí vážných obvinění z korupce v nejvyšších politických kruzích Tymošenkovou z premiérské funkce odvolal, údajně pro vnitřní spory a ignorování slibů "oranžové revoluce". Parlament na konci září dosadil nového premiéra Jurije Jechanurova. Moskva však zatykač na Tymošenkovou později zrušila.
Rusko zrušilo zatykač na Tymošenkovou - ZDE
Ač samotní Ukrajinci žádnou výraznou změnu nevidí, Evropská unie v prosinci uznala Ukrajinu za tržní ekonomiku. To ukrajinskému hospodářství pomůže navázat užší styky se Západem a usnadní obchod s partnery z EU. Zejména se to bude týkat oceli, která je jednou z klíčových exportních komodit Ukrajiny. Ukrajina také zrušila víza pro občany České republiky.
Ukrajina rok poté: Pomeranč co zahnívá - ZDE
Rumunsko
Rumunsko i Bulharsko v dubnu podepsaly smlouvu o přistoupení k Evropské unii. Pokud splní závazky, které v ní na sebe vzaly, stanou se členy EU 1. ledna 2007. Některé letošní události však Rumunsko poměrům v západní Evropě nepřibližují.
Rumuni nevěří ve vstup do EU v roce 2007 - ZDE
V prosinci nalezl pastevec v lese těla přibližně osmi desítek nenarozených dětí. Policie uvedla, že plody pocházejí z ústavu anatomie lékařské univerzity v Jassech. V únoru bylo nalezeno pět tělíček u obce Raunemi. Ty pocházely z nedaleké nemocnice.
Moldavsko se nezačlení do Rumunska - ZDE
Rumunsko také objevilo případy nebezpečné ptačí chřipky. Přítomnost viru H5N1 byla objevena už ve více než 20 vesnicích, převážně podél dunajské delty, která je důležitou trasou tažných ptáků.
Epidemie spalniček na východě Rumunska zase letos v prosinci zabila více než deset dětí. Infekcí se nakazilo přes 4000 dětí.
Zhruba 246 milionů eur (7,4 miliardy korun) činila za prvních šest měsíců letošního roku celková hodnota finančních transakcí, které jsou podezřelé, že posloužily k legalizaci peněz pocházejících z trestné činnosti, uvedl šéf rumunského Národního úřadu pro předcházení a zamezení praní špinavých peněz Julián Dragomir.
Bulharsko
Vražda jednoho z nejbohatších podnikatelů za bílého dne, svědci, které nelze najít, stavba hotelů na venkově kvůli praní špinavých peněz. To je jen několik podob kriminality v Bulharsku, které odsuzuje EU.
"Vraždy na objednávku jsou bulharský fenomén a přibývá jich. Něco podobného se děje už jenom v Rusku," soudí expert Střediska pro studia demokracie Tichomir Bezlov. Úroveň běžné kriminality je však v Bulharsku relativně nízká (1640 případů na 100 000 obyvatel, zatímco třeba v Anglii je to 6000).
Bulharsko a EU také založí mezinárodní fond, který finančně pomůže rodinám dětí nakažených virem HIV v libyjském Benghází. Virem je podle názoru žaloby záměrně nakazila pětice bulharských sester a palestinský doktor. Libyjský soud je za to odsoudil k trestu smrti, až na konci roku nejvyšší soud pod tlakem mezinárodního společenství nařídil nový proces.
Bulharky v Libyi mají šanci na záchranu - ZDE
Bulharský parlament v srpnu schválil novou vládu. Kabinet vedený šéfem socialistů Sergejem Staniševem spolupracuje s Národním hnutím Simeon II. předchozího premiéra Simeona Sakskoburggotského a stranou turecké menšiny Hnutí za práva a svobody (DPS).
Naprosto zdráv se cítí být 106letý Mimin Karaslinhov z vesnice Smilian. Ačkoli již má ze zákona nárok na léky zdarma až do konce života, prý žádnou chemii pojídat nehodlá a nabídku na zásobování medikamenty rázně odmítá.
Bývalá Jugoslávie
Bývalého chorvatského generála Anteho Gotovinu, obviněného z válečných zločinů, zatkla na počátku prosince španělská policie. Gotovina byl velkou překážkou zahájení přístupových rozhovorů s EU.
Gotovina je častý adresát vánočních přání - ZDE
Chorvatsko v říjnu odmítlo mezinárodní arbitráž, která by rozhodla o námořní hranici se Slovinskem. Pohraniční spor, který provázejí četné incidenty mezi rybáři v Piranském zálivu, se vyostřil loni, když Chorvatsko vyhlásilo v Jadranu svoji chráněnou ekologickou a rybářskou zónu. Lublaň to označila za pokus znemožnit Slovinsku přístup do mezinárodních vod.
Jakoukoli možnost nezávislosti Kosova v listopadu v Bělehradě odmítli srbští představitelé. Hovořili se zvláštním vyslancem OSN Marttim Ahtisaarim, jenž má zprostředkovat rozhovory o konečném statusu provincie mezi kosovskými Albánci a Srby. Rozhovory o Kosovu by měly vyřešit jeden z nejsložitějších problémů, které zůstaly jako dědictví po balkánských válkách v 90. letech minulého století.
Novým vyjednavačem pro Kosovo je Ahtisaari - ZDE
Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Milošević, souzený v Haagu před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY), rozhoduje podle bělehradského tisku na dálku pomocí prostředníků o osudu srbské vlády. Po rozkolu ve vládní Socialistické straně se stal tím, kdo v rukou drží osud vlády, napsal v říjnu bělehradský deník Blic.
Miloševič odmítá zkrácení procesu - ZDE
Moldavsko
Do čela své malé republiky si lidé v letošních volbách opět vybrali komunisty. Ti však mají problémy s Podněsterskou republikou, kde je většina průmyslových podniků jinak zemědělského Moldavska. Podněstří se od převážně rumunsky mluvícího země odtrhlo v roce 1990 a obě části spolu vedly krátkou válku. Moldavsko však chce tento region, obývaný hlavně rusky mluvící menšinou a chráněný Ruskem, vrátit pod svou správu. Prosincové rozhovory o ukončení separatistického povstání však skončily neúspěšně.
ČR má nové velvyslanectví v Moldavsku - ZDE
