Bagdád - Série bombových útoků zabila v neděli na několika místech v Iráku nejméně 60 lidí, stovky dalších exploze zranily.

Postiženo je jedenáct měst na severu i jihu země, informovaly agentury Reuters a AP.

Nejvážnější a nejsmrtelnější incident se odehrál v noci na neděli ve městě Dudžail severně od Bagdádu, kde ozbrojenci a sebevražedný atentátník zaútočili na armádní základnu a zabili nejméně 11 vojáků. Informovala o tom agentura Reuters.

Podle britské BBC stojí za útoky sunnitští vzbouřenci.

V neděli také irácký soud v nepřítomnosti odsoudil k trestu smrti vůdčího sunnitského politika, viceprezidenta Iráku Tárika Hášimího za terorismus a vraždy svých politických odpůrců.

Bomba na parkovišti

Další z nedělních vražedných útoků se stal brzy ráno poblíž Kirkúku, kde se sebevrah s autem naloženým výbušninami odpálil poblíž sídla ropné společnosti North Oil. Zahynulo 8 lidí, 17 dalších je zraněno. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle agentury AP se útok odehrál na parkovišti, kde se zrovna shromažďovali uchazeči o práci u policie.

Tragická je také bilance zatím posledních útoků v Amáře, kde explodovaly výbušniny ve dvou autech. Podle policie přišlo o život 16 lidí, uvedla agentura Reuters.

Bombu v autě odpálili útočníci také poblíž budovy francouzského konzulátu ve městě Násiríja na jihu Iráku. Na místě zahynul podle agentury Reuters 1 policista, další 4 jsou zranění. Další bombový atentát se odehrál rovněž v Násiríji, zemřeli při něm 2 lidé.

K dnešním atentátům se prozatím podle Reuters nikdo nepřihlásil. Úřady a policejní základny v zemi jsou častým terčem irácké odnože teroristické sítě Al-Káida, atentáty ale podnikají i příznivci svrženého diktátora Saddáma Husajna a další radikální skupiny.

Případ Hášimí zostřil napětí

Odsouzený sunnitský politik Tárik Hášimí čelil obviněním z terorismu, která zahrnovala financování zabijáckých jednotek, vražd svých odpůrců a útoků na irácké šíity.

Politik se ukrývá v Turecku, proces považuje za politický.

Žaloba se mimo jiné opírala o přiznání tří Hášimího strážců, kteří tvrdili, že za vykonané vraždy politikových odpůrců dostali peníze, které jim vyplácel Hášimího zeť.

Hášimí do Turecka uprchl přes irácký Kurdistán a do Bagdádu vzkázal, že se procesu zúčastní, pokud by se konal v Kurdistánu, tedy tam, kde nepřevažuje vliv šíitů. S tím ale úřady nesouhlasily, podobně jako nevyhověly žádosti obhajoby, aby byl pro tento případ ustaven zvláštní tribunál.

Případ zostřil již tak napjaté vztahy iráckých šíitů k menšinovým sunnitům a Kurdům, ale také vztahy Bagdádu s okolními sunnitskými arabskými zeměmi.