Washington/Praha - Sílu událostí lze určit snadno: podle toho, zda si lidé pamatují, co daný den dělali. Teroristické útoky před deseti lety takovou událostí bezpochyby jsou.
11. září 2001 se dokonce zařadilo mezi dny, o kterých se mluví jako o historických milnících. Jestli se něco změnilo, tak to je kvalita vztahů Západu - chápeme-li tento termín jako označení pro západní Evropu a USA - a zemí, jejichž obyvatelé většinově vyznávají islám.
(Ne)střet civilizací
Konflikt mezi západními politiky a vůdci muslimských zemí se v posledních deseti letech zásadně prohloubil. Je nutné ale upozornit, že o "střetu civilizací," jak zní už dávno vyvrácená teorie "celebrity" americké akademické scény Samuela Huntingtona, nemůže být řeč.
Co si tedy na výročí nejhorších teroristických útoků v moderní historii myslí muslimové o lidech ze Západu a naopak?
Globálního průzkum veřejného mínění, který v létě provedl washingtonský "fact tank" Pew Research Center (PRC), naznačuje, že bude trvat roky, než obě "civilizace" nedůvěru, nabytou během posledních deseti let, překlenou.
PRC zpovídalo lidi z Ruska, Německa, Británie, USA, Francie, Španělska, Izraele, palestinských území, Libanonu, Egypta, Jordánska, Turecka, Pákistánu a Indonésie.
Pohled Západu na islámské země (viz. tabulka) se oproti době před pěti lety mírně zlepšil. Čtyři z šesti převážně křesťanských zemí, jejichž obyvatelé se průzkumu účastnili, mají na stoupence proroka Muhammada pozitivní názor.
Výjimku tvoří pouze Německo (45 % negativních názorů) a Španělsko (37 % negativních). Dokonce roste počet těch, kteří začínají být sebekritičtí, stylem "Nemůžeme náhodou za to všechno právě my?"
VŠE O 11. ZÁŘÍ 10 LET POTÉ
Zde najdete speciální přílohu, kterou Aktuálně.cz připravilo k výročí teroristických útoků na USA.
Muslimové nikoliv, ti stále obviňují ze svých ekonomických a politických problémů právě Západ. Vztahy označují za celkově špatné. Na křesťany mají ale lepší názor (pozitivně je vidí 96 % procent oslovených Libanonců, 48 % oslovených Egypťanů) než na Židy (méně než 10 % muslimů je vidí pozitivně).
A přeci se shodneme
Nekonečná válka v Iráku a Afghánistánu, další teroristické útoky na Madrid a Londýn… Dekáda po 11. září byla pro islámské země i euroamerickou oblast obdobím, jež v lidech upevnilo zažité negativní stereotypy.
Jak vyplývá z průzkumu PRC, většina muslimů si myslí o lidech z Evropy a USA, že jsou násilničtí sobci a nemorální chamtivci - nejhorší mínění mají Pákistánci, nejlepší naopak Libanonci.
Opačným směrem takový názor nepanuje. Přesto 58 % obyvatel Západu považuje muslimy za fanatiky a násilníky. Většina respondentů jim také vytýká jejich chování k ženám.
Ač to vypadá neuvěřitelně, v něčem se všichni shodnou: mají strach z islámských extrémistů. 7 z 10 Libanonců a Palestinců je považuje za zásadní hrozbu, obdobně smýšlejí i lidé v Egyptě nebo Turecku, stejně jako lidé na Západě.
Arabské jaro - vlna lidových protestů, jež vedly ke svržení dlouholetých diktátorů - dovedlo Západ a islámské země ještě k jedné zajímavé shodě. Souhlasí, že klíčovou příčinou ekonomických stagnací muslimských zemí jsou zkorumpované vlády a zaostalé vzdělávání. Prosperitě by podle všech prospěla demokracie.
Horší než Pearl Harbor
Ze statistik vyplývá, že průměrný muslim z Blízkého východu nebo Asie a člověk s pasem EU či USA by si o 11. září, ani po deseti letech, nebyli schopní v klidu popovídat. Zatímco Amerika i Evropa mají jasno o vinících tragédie, dvě třetiny dotázaných muslimů nevěří, že teroristický útok spáchali Arabové. Mnohem víc se spoléhají na konspirační teorie.
Muslimové o významu teroristických útoků z 11. září 2001, po kterých spustila nejmocnější země světa globální válku proti (z drtivé většiny) islámskému terorismu, nepochybují. Kolik z nich si ale pamatuje, co ono úterý dělali, o tom data z průzkumů mlčí.
Počet "pamětníků" nebude ale o moc menší než v případě Američanů. Celých 97 % z nich přesně ví, kde se při pádu dvojčat nacházelo, píše se v jiném průzkumu PRC. To je o skoro desetinu víc než lidí, kterým se vryla do paměti jiná obrovská tragédie - útok Pearl Harbor v roce 1942. Po něm vstoupila Amerika na bojiště druhé světové války.
