Řada z demokratických politiků, kteří už oznámili kandidaturu, je ale přesvědčena, že proti Trumpovi mohou uspět právě jen s agendou, která by se ještě před pár lety zdála levicově radikální a pro USA nepřijatelná.
Senátorka Elizabeth Warrenová z Massachusetts navrhuje novou "daň z bohatství", kterou by nově zatížila rodiny s majetkem 50 milionů a vyšším. Šlo by zhruba o 75 tisíc amerických domácností.
Very legal and very cool. https://t.co/05eolLoRNv
— Elizabeth Warren (@ewarren) February 2, 2019
Její kolegyně z Kalifornie, senátorka Kamala Harrisová, propaguje univerzální zdravotní pojištění garantované státem. To je návrh, s nímž byl senátor Bernie Sanders z Vermontu ještě v roce 2016, kdy prohrál zápas o demokratickou kandidaturu s Hillary Clintonovou, v demokratické straně prakticky osamělý.
Teď ale o všeobecném zdravotním pojištění mluví řada kandidátů. Sanders byl ještě před pár lety pejorativně nazýván "socialistou", nicméně mezi mladými demokratickými voliči má podle průzkumů socialismus už dnes lepší zvuk než kapitalismus.
Daň ze smrti, Venezuela v USA
A sám Sanders, který ještě kandidaturu oficiálně nepotvrdil, mezitím minulý týden přišel s jiným návrhem. S radikální úpravou dědické daně, která se v současnosti v USA vztahuje na majetek v hodnotě nejméně 11 milionů dolarů. Sanders by tento startovní limit snížil na 3,5 milionu dolarů, a navíc by šlo o progresivní daň, se sazbou 77 na majetek od miliardy výše.
Pro republikány, kteří mají problém, aby zůstali jednotní za některými kroky prezidenta Donalda Trumpa, především v jeho zahraniční politice, je to vše vítaná příležitost, jak proti demokratům uplatnit společnou linii útoku.
Bývalý republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Newt Gingrich překřtil dědickou daň na "daň ze smrti". Prezident Trump označil Sandersův návrh za "drtivý, hrozný, nespravedlivý", skupina republikánských senátorů v reakci na Sanderse předložila návrh zákona úplného zrušení dědické daně.
Nejsou to však jen republikáni, kdo demokratické návrhy pokládají za radikálně liberální, v americkém smyslu slova levicové. Tyto obavy panují i přímo v demokratické straně, včetně pravděpodobných kandidátů na prezidenta.
Senátorka Amy Klobucharová z Minnesotty minulý týden varovala před radikální změnou systému zdravotního zabezpečení a jeho převedením na stát ve chvíli, kdy je stále "více než polovina Američanů pojištěna u privátních pojišťoven".
Velmi rezervovaně až odmítavě se k demokratickému posunu doleva staví také další pravděpodobný demokratický kandidát na prezidenta, bývalý starosta New Yorku Michael Bloomberg.
Ve srovnání s Elizabeth Warrenovou se Bloomberg označuje za centristu, tedy demokrata středu. Na setkání s voliči v New Hampshire minulý týden Bloomberg prohlásil, že "daň z bohatství by pravděpodobně byla protiústavní".
"Je to Venezuela," uvedl Bloomberg. Podle něj radikální návrhy některých demokratů připomínají vzdušné zámky. "Nepodaří se je prosadit, nemůžeme si to dovolit. Je pokrytecké tyhle věci propagovat," říká Bloomberg.
Senátorka Warrenová ovšem reagovala tvrdě a neústupně. "Miliardáři Howard Schultz a Michael Bloomberg chtějí zachovat pokřivený systém, z kterého profitují jen oni sami a jejich kamarádíčci," zaútočila Warrenová nejen na Bloomberga, ale také Howarda Schultze, zakladatele světoznámého řetězce Starbucks.
Největší posun doleva za dvacet let
Miliardář Schultz minulý týden mezi demokraty způsobil velký poprask, když oznámil, že zvažuje nezávislou kandidaturu na prezidenta. Za což ho kritizoval i Bloomberg, podle kterého by to jen roztříštilo demokratické hlasy, a mohlo pomoct Trumpovi.
Jenže ve skepsi vůči radikální demokratické levici se Bloomberg se Schultzem shodnou. Návrh všeobecného zdravotního pojištění Schultz v podmínkách USA označuje za "nerealistický".
Billionaires like Howard Schultz & Michael Bloomberg want to keep a rigged system in place that benefits only them and their buddies. And they plan to spend gobs of cash to try and buy the Presidency to keep it that way. Not on my watch. https://t.co/x6tLPcW03J
— Elizabeth Warren (@ewarren) January 29, 2019
"Jestliže tady bude volba mezi prezidentem Trumpem a progresivními liberály na straně demokratů, tak bych k smrti nerad viděl, jak je Trump znovu zvolen, ale věřím, že právě to by se stalo," vysvětlil Schultz pro stanici NPR, že s liberální agendou, kterou navrhují mnozí jejich kandidáti, by podle něho demokraté prohráli volby.
Jenže podle dlouholetých politických komentátorů a analytiků tyto návrhy nebo také obrovská popularita mladé devětadvacetileté kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, která kromě jiného propaguje 70procentní daň z příjmu pro nejbohatší Američany, skutečně odrážejí posun demokratické strany doleva.
"Tento posun byl v posledních dvou letech opravdu výrazný, největší za poslední dvě, možná tři desetiletí," řekl americký novinář a publicista James Traub v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz. Podle něj jde o aktuální odpověď na Donalda Trumpa, ale zároveň je to vyústění mnohem delšího vývoje v demokratické straně.
Ještě v druhé polovině 90. let - za prezidenta Billa Clintona - se demokraté do značné míry ztotožňovali s republikány v tom, že tržní ekonomika a volný trh bez větší intervence státu jsou funkčním sociálně-ekonomickým modelem.
"Ve své Zprávě o stavu unie v roce 1996 Clinton vyhlásil, že éra velké vlády skončila," upozorňuje Traub. Jenže vzrůstající ekonomická, příjmová a sociální nerovnost, zvýrazněná finanční krizí a recesí let 2008 až 2009, to změnily.
Kdo všechno je liberál?
"Dnes demokraté otevřeně říkají, že ve své víře v sílu a kouzlo tržní ekonomiky zašli příliš daleko, že se spletli a že to chtějí napravit," vysvětluje Traub zdroj současných liberálních názorů mnohých demokratických kandidátů.
"Demokratičtí kandidáti se budou předhánět v tom, čí ekologický plán je větší, odvážnější," doplňuje Traub, že jedním z hitů liberálních demokratů je také energetický plán s názvem Green New Deal. Ten by měl ve své nejradikálnější verzi do roku 2030 zbavit USA závislosti na fosilních palivech.
Kardinální otázkou do voleb 2020 je ale podle jiných komentátorů to, co chce většina Američanů, ne jen vyhranění demokratičtí voliči. Podle lednového průzkumu Gallupova ústavu se vůbec poprvé těsná většina demokratů (51 procent) považuje za "liberály". Obecně mezi Američany jejich podíl také roste, jenže stále jde jen o 43 procent všech dotázaných.
A obdobně dvouznačně pak dopadl i jiný čerstvý průzkum amerického centra Pew Research Center. Demokraté ve své většině (71 procent) požadují, aby politici řešili problémy chudých a potřebných Američanů, zatímco na straně republikánů to považuje za důležité necelá polovina (49 procent). Výrazný posun doleva by si ale podle tohoto šetření nepřála ani většina demokratických voličů, ale jen 40 procent z nich.
"Politické návrhy a rétorika, které přicházejí z levého křídla strany, mezi demokraty vzbuzují oprávněné obavy," vystihuje dilema amerických demokratů Ed Rendell, bývalý předseda federálního vedení Demokratické strany (DNC) a bývalý guvernér Pensylvánie.
Příliš radikální návrhy podle něj mohou demokraty a jejich šance ve volbách 2020 jen poškodit. "Republikánům to dává munici, aby tvrdili, že demokraté se stali socialistickou stranou," shrnul Rendell své obavy v deníku Washington Post.
Když se dva perou....
Jiný pohled ovšem nabízí David Axelrod, bývalý hlavní poradce prezidenta Baracka Obamy. "Věci, na které demokraté reagují, jsou ty, které lidem dělají opravdu starosti," řekl Axelrod pro Washington Post.
Podle něj jde o volnou soutěž, v které uspěje kandidát s nejlepšími návrhy, a nemá smysl nyní řešit, zda celá demokratické debata "nesměřuje špatným směrem".
Na druhé straně politického spektra je v každém případě jasno. Čím dále doleva demokraté zajdou, tím lépe pro republikány a Donalda Trumpa. "Pokud demokraté nechtějí prohrát volby 2020, udělají lépe, když na svoji stranu získají politický střed (země), než aby předstírali, že ho mohou přeměnit," míní Bret Stephens, konzervativní komentátor deníku New York Times.
