Washington - Rozpočtový deficit Spojených států loni poprvé v historii překročil - ve čtyřech po sobě jdoucích letech - bilion dolarů. A federální dluh na konci roku dosáhl stropu 16,39 bilionu dolarů, jenž povolil zákon ze srpna 2011.
Ani na Nový rok uzavřená dohoda mezi vládou a republikány kontrolovanou Sněmovnou reprezentantů však nezajišťuje, že zadlužení země neporoste.
Vláda prezidenta Baracka Obamy proto musí sáhnout k drastickým škrtům. A jediným resortem, kde jsou úspory proveditelné ve větším objemu a reálném časovém horizontu, je ministerstvo obrany.
Pokud bude v pondělí nominovaný nový šéf resortu Chuck Hagel potvrzen i Senátem, kde mají demokraté většinu, očekává Bílý dům, že armáda USA v příští dekádě ušetří nejméně 500 miliard dolarů. A podle možností i dvojnásobek této částky.
Pro Pentagon je představa každoročních škrtů ve výši sto miliard dolarů v rozpočtu, jenž pro fiskální rok 2011/2012 činil 616 miliard USD, děsivá. Tato suma přitom tvořila více než šestinu federálního rozpočtu za dané období.
"Pokud budou plánované redukce skutečně zdvojnásobeny, americkou armádu to zcela vykotlá," nechal se slyšet Hagelův předchůdce Leon Panetta. Novému ministrovi, ať jím bude nakonec kdokoli, ale podle všeho nic jiného nezbude.
Již letos bude muset velmi radikálně snížit počet amerických vojáků sloužících v Afghánistánu, kde jich stále působí na 80 tisíc.
"Nemůžeme jen tak prosazovat svou vůli," citovala agentura Reuters republikána Hagela, který se před lety stavěl proti válce v Iráku. "Rusové na to v Afghánistánu přišli taky. Byli jsme zapleteni do dvou velmi nákladných válek a ty nám opět daly lekci."
Války za čtyři biliony
Pokud jde o přímé náklady na vojenské operace, pak osmiletá irácká válka a o dva roky delší tažení v Afghánistánu doposud americké daňové poplatníky přišly na 1,4 bilionu dolarů. Započteme-li výdaje i v hospodářské oblasti spojené s kampaní proti teroristické organizaci Al-Káida, vyšplhá suma dokonce na čtyři biliony.
To je čtvrtina stávajícího federálního dluhu, který začal strmě růst již za George Bushe mladšího.
"Chuck dobře ví, co je válka," připomněl Obama Hagelova zranění ve Vietnamu, za něž nový ministr obrany kdysi obdržel nejvyšší americké ocenění, dvě Purpurová srdce. "Rozumí, co je to poslat mladé Američany, aby bojovali a krváceli v blátě a špíně, a že je to možné jen v případě naprosté nezbytnosti."
Prezident plánuje, že misi v Afghánistánu ukončí příští rok, ačkoliv experti Pentagonu upozorňují, že by v zemi mělo zůstat alespoň několik tisíc Američanů, kteří by tamní armádě pomáhali v prvé řadě s výcvikem.
Na vrcholu afghánské války sloužilo v zemi 100 tisíc Američanů, v Iráku jich bylo dokonce 150 tisíc. A 6600 z nich přišlo o život.
Konec základnám
Šetřit se ale bude i jinde. Hagel chce sáhnout i na celkové početní stavy armády, která má 1,4 milionu vojáků v aktivní službě a 800 tisíc civilních zaměstnanců. Znamenalo by to uzavřít některé vojenské základny na území USA, a tedy svést velký souboj s kongresmany. V každém z jedenapadesáti států USA je totiž hned několik vojenských základen, které mají pro daný region značný ekonomický význam.
Hagel vidí možnosti úspor i v jaderném arzenálu USA. Loni podpořil zprávu mezinárodní organizace Global Zero, která vyzvala k jeho osmdesátiprocentní redukci, čímž by se během deseti let ušetřilo dalších 100 miliard. To by ovšem znamenalo uzavřít novou dohodu s Ruskem.
Kandidát na ministerskou funkci je však neúprosný. "Pentagon musí být pružnější než doposud," tvrdí. "Nemyslím si, že naše armáda přemýšlela v dlouhodobém ohledu strategicky i kriticky."
