Oba lídři ve společném prohlášení uvedli, že i v čase zvýšeného napětí mezi svými zeměmi jsou schopni spolupracovat na dosažení sdílených cílů. Vyzdvihli v něm letošní prodloužení jedné z dohod uzavřených s cílem regulovat arzenál jaderných zbraní na obou stranách.
Ruský prezident Vladimir Putin po skončení summitu na tiskové konferenci oznámil, že se dohodl se svým americkým protějškem Joem Bidenem na návratu ruského velvyslance do Washingtonu a amerického ambasadora do Moskvy. Tón jednání s šéfem Bílého domu označil za konstruktivní, nikoli nepřátelský.
Oba velvyslanci byli začátkem roku povoláni ke konzultacím v důsledku rostoucího napětí ve vztazích mezi USA a Ruskem. "Vracejí se na místo své služby. Kdy se tak stane, je ryze technickou otázkou," prohlásil Putin. Šéf Kremlu dále oznámil, že Moskva a Washington zahájí jednání o možných změnách nedávno prodloužené smlouvy Nový START o kontrole jaderných zbraní.
Právě kontrola zbraní byla jedním z hlavních témat summitu. "Nedávné prodloužení dohody Nový START je příkladem našeho odhodlání ve věci kontroly jaderných zbraní. Dnes se znovu hlásíme k principu, že nukleární válka nemůže mít vítěze a nikdy nesmí být vedena," uvedli lídři v prohlášení.
Podle Bidena se dohodli na "bilaterálním dialogu o stabilitě". USA a Rusko by měly být schopny spolupracovat v oblastech, kde mají společné zájmy a vzájemné vztahy by měly být stabilní a předvídatelné, uvedl Biden.
Konzultace probíhaly také na téma kybernetické bezpečnosti. V této souvislosti Putin prohlásil, že "největší počet kybernetických útoků na světě pochází z prostoru Spojených států". Washington naopak dlouhodobě z hackerských útoků proti USA viní Rusko. Biden řekl, že se mluvilo o návrhu, aby jisté druhy klíčové infrastruktury byly mimo dosah kybernetických útoků.
Základní pravidla
Spojené státy a Rusko musí mít "určitá základní pravidla cesty", byl podle Bidena jeden z jeho hlavních vzkazů pro prezidenta Putina.
Biden prohlásil, že při jednání vznesl také otázku lidských práv v Rusku. Putin se však po summitu nezdál být ochoten připustit jakékoli ústupky v této oblasti. Výtky týkající se represí ruských bezpečnostních složek proti politické opozici odmítl s tím, že v Rusku nedopustí nic podobného jako byl útok na washingtonský Kapitol z letošního 6. ledna či místy násilné protesty hnutí Black Lives Matters v USA.
Putin také řekl, že jednání s Bidenem nebylo poznamenáno nepřátelstvím a že oba hlavní protagonisté vyjadřovali touhu pochopit stanoviska toho druhého. Vězněný opoziční předák Alexej Navalnyj, který byl jedním z témat rozhovoru prezidentů, podle Putina vědomě porušil ruské zákony a nyní čelí důsledkům. Zařazení americké stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda na seznam takzvaných "zahraničních agentů" v Rusku bylo podle Putina reakcí na obdobný postup amerických úřadů vůči subjektům působícím v USA.
Biden podle Putina při jednání nastolil také téma možného propuštění několika v Rusku vězněných Američanů. Ruský prezident před novináři připustil, že v této věci lze najít "určitý kompromis", a připomněl ruské občany vězněné v USA.
Rozhovory v ženevské vile La Grange trvaly zhruba 3,5 hodiny. První části se kromě hlav států účastnili také ministři zahraničí Spojených států a Ruska Antony Blinken a Sergej Lavrov. Po přestávce se k nim připojili další členové obou delegací. Po summitu pak oba státníci předstoupili před novináře samostatně.
